[NEDOKONČENÁ ★] Srdce na Prodej

Goto down

[NEDOKONČENÁ ★] Srdce na Prodej

Příspěvek  LadyElisha za Mon Feb 13, 2012 11:40 pm

Ehe... Ahojky. Po krátkém uvážení jsem se rozhodla jsem dát druhou povídku... "první byla Jahodová pusa" .. tohle je kapitolovka.. bude mít tak šest dílů.. má tři.. tuhle povídku mám danou na svém blogu... Je to moje první yaoi kapitolovka... tak snad se vám bude líbit... ^^ a zanecháte nějaké komentíky :D

Název: Srdce na prodej
Počet dílů: počítá se se šesti
Parring: Siwon/Heechul, Yoochun/Heechul, Onew/Heechul, Ki Kwang/Heechul
Žánr: YAOI, drama, nadpřirozeno

[You must be registered and logged in to see this image.]

Neodcházej – kapitola první
No tak, pojď. Přece ho vykouříš každému. Jen pojď, ty malá děvko!
Už toho všeho má dost! Říkají mu tak, a přesto nic neví. On není ten špatný! Není kurva. Oni ho vždycky odkopnou. Nemůže za to, že se zamiluje do špatné osoby. Do osoby, která ho vždycky zradí. Vyspí se s ním a odkopne ho. Nemůže za to. Vyběhne několik schodů a rozrazí dveře na střechu školy, kterou tolik nenávidí. Jedině tady má klid, tady ho nikdo neotravuje. Nikdo ho neshazuje. Posadí se na okraj římsy a pohlédne do pozemků patřící škole. Jak rád by tohle místo opustil. Jak rád by vymazal všechny vzpomínky na léta strávené tady.
„Chci pryč…“ vydechne zničeně.

„Kiki!“vyskočí na nohy světlovlásek a nadšeně běží naproti nakrátko ostříhanému černovláskovi.
„Chule,“ vlepí mu pusu a nechá se mačkat světlovláskem.
„Chyběl jsem ti?“ zeptá se a přitom roztomile našpulí rty.
„To víš, že jo,“ usměje se na něj.
„Pojď, mám pro tebe překvapení,“ chytne ho za ruku a vede ho do kuchyně. Černovlásek zalapá po dechu, když uvidí krásně prostřený stůl, uprostřed něho zapálenou svíčku. Jak romantické.
„Nádherné,“ šeptne okouzleně. V tu chvíli zapomene na důvod, proč za Heechulem přišel. Teď pro něj je důležitější něco úplně jiného. Pokud tohle má být poprvé a naposled. Tak si to pěkně užije.
„Máš hlad?“ zeptá se ho Chul.
„Jako vlk,“ přikývne mu s úsměvem.
„Tak se posaď, hned to bude,“ řekne jen a vrhne se k ledničce, z které následně vytáhne zeleninový salát.
„Doufám, že pak naservíruješ i sebe,“ mrkne na něj koketně Ki Kwang a Chul při tom jeho pohledu celý zrudne. Jak nevinná reakce. Po chvilce před černovláska přistane talíř se salátem a kouskem nějaké pečeně. Ki je trošku překvapený, nevěděl, že Chul umí vařit. Nebo spíše takhle dobře vařit. Heechul svého přítele pozoruje při jídle, rád by věděl, co se mu honí hlavou. Ki si to neuvědomuje, ale z jeho tváře nic nevyzařuje. Je jakoby z kamene a to Chula více znervózňuje.
„Děje se něco?“ zeptá se po chvíli. Jeho zvědavost je na nejvyšším stupínku.
„Bylo to vynikající,“ ignoruje otázku Ki a hltavě se napije vína. Světlovlásek to raději neřeší a vstane, aby sklidil ze stolu…

Ki ho stále pozoruje. Jak se vrtí a pozpěvuje si nějakou písničku, když myje nádobí. Vzrušuje ho to. Strašně moc, nejraději by si ho vzal hned teď, dravě a tvrdě. Ale ne, kdo si počká, ten se dočká. Pomalu se zvedne a přejde k němu. Obejme ho kolem pasu a natiskne se k němu. Chul na chvilinku ztuhne. Celým tělem mu přejede mrazík, když ucítí Kwangův dech na svém krku.
„Ki?“ houkne trochu bojácně a pokračuje v mytí.
„Chci tě! Teď hned, tady,“ šeptne mu do ucha a následně skousne lalůček.
„Ki,“ vzdechne Chul. Ki ho chytne za ramena a otočí ho k sobě, dravě se zmocní jeho rtů. Chul trochu vykolejený z náhle změny svého přítele jen třeští oči a nic nedělá, až když se Kiho jazyk dotkne jeho jazyku, probudí se jakoby z transu.
„Ki, já. Já nemůžu,“ odtáhne se od něj kousek.
„Proč?“ zní jednoduchá otázka.
„Já, já. Já ještě…“ začne koktat Chul. Pokud se předtím červenal, teď už je rudý jak paprika. Je mu to tak trapné se k tomu přiznávat.
„Ještě si s nikým nespal…“ dořekne za něj černovlásek. Chul poslušně přikývne.
„Tak to je na čase, to změnit, nemyslíš?“ usměje se na něj a přitáhne si ho k sobě blíže, aby se opět mohl zmocnit jeho rtů.
„Neuhmn,“ jeho odpověď zanikne v polibku. Ki nejprve přejede jazykem konturu Chulových rtů a dožaduje se vstupu. Uvědomil si, že pokud na to půjde rychle, ničeho nedosáhne. Chul se po chvilce podvolí. Ki ihned využije té příležitosti a začne plenit jeho ústa, přičemž mu jednou rukou vjede pod tričko. Světlovlásek zaskuhrá, když se Kihovo prsty dotknou bradavky. Černovlásek se usměje do polibku, chytne lem trička a na okamžik se přestane věnovat jeho ústům a přetáhne Chulovi tričko přes hlavu. Na nic neváhá a rty se přisaje na jeho krk. Pomalinku si mapuje cestičku níž a níž. Zastaví se u jedné bradavky a vsaje ji do úst. Chul zavzdychá znovu a tentokrát hlasitěji. Ki zvedne hlavu a podívá se světlovláskovi do tváře. Rudé líce, přivřené oči, pot, otevřená ústa, z kterých vychází tak nádherné zvuky. Neubrání se úsměvu, postaví se a políbí ho.
„Jak se ti to líbí?“ šeptne mu otázku do ucha.
„Uhm… Chci, chci víc,“ skousne si ret. Ki už pociťuje nepříjemné pnutí v kalhotách, ale musí vydržet. Musí si tohle kuřátko, co nejlépe připravit. Jednou rukou se opět začne věnovat bradavce a druhou sjede až ke kalhotám. Rychle ho i tohohle kousku zbaví a nakonec mu ještě stáhne boxerky. Chulovi naskočí husina, ne z dotyků KiKwanga, ale ze zimy. Opírat se o kovovou linku, není zrovna příjemné.
„Ale, ale. Neboj, za chvilinku ti bude teplo,“ pohladí ho po tváři Ki a bez jakéhokoliv upozorněné vezme jeho penis do úst.
„KiKwangu!“ vykřikne slastně Chul, kterému se v tu chvíli zatmí před očima a podlomí kolena. On se pouze ušklíbne a začne v příšerně pomalinku tempu hýbat hlavou, přičemž rukou se přesune k jeho varlatům. Jemně je masíruje a zrychluje tempo, co mu ho kouří. Chul už neví, co má dělat dřív, či se snažit utlumit své steny, aby ho nikdo neslyšel nebo se víc držet linky, aby neupadl na zem. To, co s ním černovlásek provádí je neskutečné. Nikdy takovou slast nezažil. Nikdy.
„JÁ, já už bu-du,“ vydechne přerývavě. Ki ještě více zrychlí své pohyby a po chvilce už cítí, jak v Chulově penisu několikrát zaškube a jeho ústa jsou zaplněny Chulovým spermatem. Většinu spolyká, ale trochu nechá jemu, aby ochutnal sám sebe. Utře si koutky a zvedne se, opět se zmocní jeho rtů. Sperma se smíchají se slinami a s kovovou chutí krve. Heechul se musel kousnout. To ho ještě více vzruší. Krev, nádhera. Chul je myšlenkami mimo, orgasmus ještě nevypršel. Ki toho využije, vytáhne rychle ze skříňky olej, bohužel na lubrikant zapomněl, ale tohle stačí. Chula si otočí zády a donutí ho se opřít o linku. Chul dělá všechno, co se po něm chce, stále je trochu mimo. Až když ucítí, jak se do něho dobývají dva prsty, stáhne se a tvář zkřiví v bolestné grimase.
„Pšššš, uvolni se. Za chvíli to přejde,“ šeptne mu do ucha, pomalinku ho líbá na šíji, snaží se tím odvést pozornost. Ale moc se mu to nedaří, Chul se stáhne ještě víc.
„Bolí to,“ vzlykne.
„Pššššš, vydrž,“ řekne znova. Prsty se pomalu pohybuje v jeho otvoru, snaží se najít ten správný úhel. A konečně, s Chulova hrdla vyjde zasténání tak silné, až to Kiho překvapí.
„Ki,“ vzdychne.
„Můžu?“ zeptá se, ale i kdyby Chul nesouhlasil. Vzal by si ho, na to už je moc pozdě. Je moc nadržený.
„Dělej si se mnou co chceš,“ řekne odevzdaně. Ki se usměje, rychle si naolejuje penis a rukou si jo namíří k Chulově otvoru. Zatmí se mu před očima, když jeho žalud obejme tak úzký prostor.
„Ach,“ vydechne, nevšímajíc, jak Chul zatne pěsti. Jemu to tak příjemné není, ale věří, že pokud vydrží, nakonec pocítí ještě větší slast, než když mu ho Ki kouřil. Ki pomalinku zasune do Chula penis až pokořen. Chvíli setrvá a pak se pohne pánví proti světlovláskovi.
„Uuuhhhg…“ zavzdychá Chul. Ki už na nic nečeká a začne se v něm pohybovat čím dál tím rychleji. Víc se k němu natiskne a tím spojení mezi ním a Chulem prohloubí. Když už pociťuje blížící orgasmus, silně uchopí Chulův, znovu ztvrdlý, penis do dlaně a začne ho třít ve stejném tempu, jako přiráží.
„Ahhhhrrgg…“ zasténá Chul do polibku, dravého polibku. Během chvíle se znovu otřásá v návalech slasti, přičemž stěny okolo Kiho penisu se stáhnou a tím dosáhne i on svého vrcholu.
„Ahnnn, Chule…“ vydechne spokojeně…

„Neodcházej,“ špitne zničeně Heechul.
„Proč bych měl s tebou zůstávat?“ zeptá se znechuceně.
„Vždyť, vždyť…“ vzlykne světlovlásek. Dal mu všechno, prostě všechno. A on… Tohle…
„Proč?“ zašeptá, po tvářích se mu kutálejí slzy. Nesnaží se je nijak zastavit, proč taky?
„Chtěl jsem si jen užít,“ pokrčí rameny a navleče si kalhoty.
„Byl jsem jen, jen…“ nedořekne to, udělá se mu špatně. Chce se mu z toho zvracet.
„Prosím tě, nebul tu. Tak už to prostě je. Zapomeň na mě…“


Jak má zapomenout? Jak má sakra na tohle zapomenout? Jak?
„Jednoduše,“ ozve se vedle Heechula někdo. Světlovlásek sebou trhne, kdyby ho onen kluk nezachytil, byl by už dávno mrtvý. Koukne se na svého zachránce a jeho oči ho uchvátí. Tak nádherné pronikavě černé oči. On snad není člověk…

avatar
LadyElisha
→Monster ☆☆☆☆☆


http://www.error-k-pop.blog.cz, www.lady-elisha.blog.cz

Návrat nahoru Goto down

Neplač má Cinderello – kapitola druhá

Příspěvek  LadyElisha za Mon Feb 13, 2012 11:44 pm

Tak vám sem hned dávám další dílek... Úsměv tak snad vás první kapča neomrzela a budete pokračovat dále ve čtení... :D

Neplač má Cinderello – kapitola druhá
Proč ho chytil? Proč ho nenechal zabít se? Měl by klid, nikomu by nescházel. Mohlo všechno to utrpení skončit. Nemusel už nic cítit. Ale ty jeho oči. Jeho pohled ho nutí dýchat, bojovat za svůj život. Srdce mu vynechává, když zkoumá jeho dokonalý obličej. On, ten záhadný muž mu změní život. Tuší to. Jakoby mu dával důvod žít, a to ho vůbec nezná.
„Ty mne vůbec nevnímáš, že?“ zasměje se tmavovlásek a otočím se čelem k Chulovi. On jen mlčí, není schopen cokoliv říct, jako by byl lapen do pavoučí sítě. Černovlásek se jen usměje a stočí pohled zpět k pozemkům školy.
„Je tu krásně…“

"Onewe," zasténá Heechul, když mu jeho přítel zajede rukou pod košili a dotkne se jedné z bradavek, jeho ruce jsou kolem hnědovláskovo krku. Onew je až moc nadržený, aby se patlal s něčím, jako je předehra. Odtrhne se od Chulových rtů a jazykem olízne celou jeho čelist. Světlovláskovi přivřené oči a napuchlé rty od líbání Onewa ještě více naburcují. Hladově si ho k sobě přitáhne za polo-rozvázanou košili a hladově uvězní jeho rty v dalším polibku, netrvá ale dlouho. Onew mu zkušeně rozepne kalhoty, které následně spadnou na zem.
„Otoč se,“ přikáže světlovláskovi, který nic nenamítá a poslechne ho. Stejně nemá na výběr, neměl ho tak provokovat. Chul zaslechne, jak si Onew rozepíná kalhoty. Ví, že do něj vnikne bez přípravy. Taky, kdo by sebou do školy tahal lubrikant, že? A ještě už mají jen osm minut do konce přestávky a ani jeden nepotřebuje přijít pozdě na hodinu matematiky.

Skousne si ret, aby utlumil bolestný výkřik. Do očí se mu nahrnou slzy. Bolí to, ale musí to vydržet. Slast se brzy dostaví. Onew si je vědomý toho, že jeho příteli není tohle příjemné. Proto se snaží aspoň změnit úhel přirážení, a povede se mu. Z Chulova hrdla vyjde slastné zavzdychání. Jakoby ta šelma z Onewa pomalinku vyprchává, začne Chula hladit všude po těle, líbat tu nádhernou šíji. Donutí ho se na něj mírně otočit a políbí ho. Jednou rukou stiskne bradavku a druhou chytne jeho naběhlý penis. Chvíli si jen tak hraje, pak ho silněji stiskne a začne třít ve stejném rytmu jeho přírazů. Chulovi se zatmí před očima, když pocítí Onewovo ruku na jeho chloubě. Po chvíli se prohne jako luk v návalu silného orgasmu. Onew ještě zrychlí pohyby pánví a po pír přírazech vyvrcholí do světlovláskova nitra. Hned z něj vystoupí a ze zásobovače vytáhne několik ubrousků a strčí je Chulovi do ruky.
„Mákni si, máme minutu,“ řekne jen, když se podívá na hodinky.
„Uhn,“ Chul se na něj s vděčností usměje. Rychle se utře na zadních partiích těla, nandá si kalhoty, zapne košili, utáhne si kravatu, ještě se zkontroluje v zrcadle a pak zamíří rychle do třídy. Onew už dávno odešel, ten si pouze zapnul kalhoty a šel. Nechal Heechula napospas času…

„Zase pozdě! Kime Heechule! To je tenhle týden už počtvrté! Dnes jste po škole,“ zahřmí profesor Leeteuk, když vejde do místnosti. Chul sice do třídy přišel dříve než Teuk, ale on ho zahlédl, jak do ní vchází. A to mu bohatě stačí. Leeteuk nechápe, co se to s jeho studentem děje. Jeho chování je nepopíratelné; nejprve v matematice ani tolik nevyniká, pak zase je za hvězdu (to víte, Kiki byl génius) a poté zase totální katastrofa. Teď je tak nějak průměrný, měl by být profesor rád, že se nezhoršuje, ale to jeho pozdní chození na jeho hodiny ho nanejvíc vytáčí.
„Ale pane profesore,“ začne se hájit Heechul, ale on ho ihned zastaví.
„Mlč a posaď se! Po téhle hodině, přijď za mnou do kabinetu!“ řekne a hodí po něm pohled říkající, že dále už to řešit nebude.
„Ano pane profesore,“ zamručí a posadí se do lavice. Leeteuk sklopí zrak ke třídnici a otevře ji.
„Tak kdo dnes chybí?“

„Onewe, já dnes nepřijdu. Slyšel si učitele, Musím jít za ním,“ přihrne se k němu, když skončí hodina.
„Hm, měl sis hejbnout!“ pokrčí rameny. Chula trochu zamrzí, jak se k němu jeho přítel chová, ale raději to nechá být. Když se on naštve, dokáže udělat spoustu věcí.
„Tak se uvidíme zítra,“ vlepí mu pusu na tvář, popadne batoh a zamíří ke kabinetu profesora matematiky. Nevšimne si, jak na něj ostatní spolužáci házejí znechucené pohledy a Onew se jen vítězně šklebí.
„Děvka. Jsi děvka Kime Heechule!“

Chul je ve škole hodinu. Hodinu se z něho LeeTeuk pokoušel něco zjistit, ale marně. Chul mlčel, a když už něco řekl, byla to pouze drzá poznámka. Profesor měl co dělat, aby mu nevrazil facku, anebo zavolal rodičům. Nakonec to ale vzdal a pustil ho. Ale kvůli tomu je ještě více zvědavý, co se s Heechulem děje. Světlovláskovi jsou učitelovi starosti někde hodně daleko. Pro něho je teď důležitý Onew. Má spoustu času za ním jít. Raději, aby se ujistil, že je doma, mu zavolá. Myslel si, že ho Onew rád uvidí, že si dají večeři a podívají se na nějaký film, ale on ho odmítne. Prý že se musí učit. Chul si povzdychne a zamíří domů. Cestou se ještě zastaví v krámku, aby si něco koupil k jídlu. Už je zvyklý, že doma nic nebude, jeho rodiče se o něj nestarají. Je jim ukradený.

Neměl tam chodit, raději měl umírat hlady, ne žalem. Proč? Proč se to musí dít jen jemu? Zrovna zahýbal do jedné uličky, když si všiml jednoho páru. Nejdřív mu to bylo ukradené, ale když si více prohlédl obličej onoho mladíka, rozbrečel se.
„Onew?“ vzlykne.
„Čím jsem si to zasloužil?“ šeptá si spíše pro sebe, protože jeho přítel si ho nevšiml.
„Proč?“ znovu vzlykne, po tvářích mu začnou stékat slzy, které nechává volně téct po tvářích.
„Co jsem ti udělal?“


„Neplakej má Cinderello,“ šeptne černovlásek, přejde k němu a chytne jeho tvář do svých dlaní a setře slzy. Heechulovi po celém těle projede husina. Tak chladné ruce, ale přesto tak jemné. Podívá se mu přímo do očí a znovu se v nich začne utápět. Opět je uchvácen jeho vzhledem. A ž po chvíli si uvědomí, že je na střeše úplně s cizím člověkem, který ho jen svojí přítomností tak uklidňuje. Teprve teď si uvědomí, že nezná jeho jméno. Neví, kdo on je? Rozhodně ale není člověk, nemůže. Někdo tak dokonalý…
avatar
LadyElisha
→Monster ☆☆☆☆☆


http://www.error-k-pop.blog.cz, www.lady-elisha.blog.cz

Návrat nahoru Goto down

Kapitola třetí – Nevinná sladká čokoláda

Příspěvek  LadyElisha za Mon Feb 13, 2012 11:47 pm

Baví vás to ještě? Hehe... tak sem dávám poslední nejnovější dílek... Je taky nejdelší.. ehe... mělo tam toho být víc.. ale už to hold tak dlouhé je... tak snad napíšu další co nejdřív... snad se vám tenhle bude líbit... Hehe... Úsměv "už maže spát"

Kapitola třetí – Nevinná sladká čokoláda
„Nikdo už ti neublíží… Nikdo ti neposkvrní tvojí duši… Tvoje srdce je dost zničené… Zahojím ti ho…“ vyjde z černovláskových úst. Heechul se na něj nechápavě podívá. Co? Jak on může vědět, co ho trápí? Nezná mě, neví, čím si on prošel. Tak jak? Jak to, že těm slovům věří. Jeho hlas ho uklidňuje, prochází celým jeho tělem a odhání všechny smutné vzpomínky… Přeci jen… Ještě na jednoho si vzpomenout musí… Micky… Naposled…
***

Je to měsíc, co Heechul skončil s Onewem. Zjistil, že byl jen bokovka, pouze na ukojení jeho potřeb. O to víc to Chula bolelo. Všichni ho berou jako děvku a tak s ním i zacházejí. Kvůli tomu už ani do školy nechodí a domů se vrací až večer, aby se pouze vyspal. Jinak se potuluje po opuštěných ulicích a někdy zajde do nějakého baru. Je z něj troska., ale on přesto věří, že potká někoho, kdo ho bude opravdu milovat a neopustí ho, neodkopne ho jako kus hadru, bude ho hýčkat a chránit. Je to jeho jediná naděje, která ho drží při životě. Aby našel takovou spřízněnou duši, musí si projít peklem? Pokud ano, neustoupí. Nechá kohokoliv s ním si dělat, i když ho to bolí a nechce to. Musí to přetrpět.

„Micky! Co se loudáš!?“ zavolá na něj kamarád. Je pozdě večer a oni dva spolu s dalšími se rozhodli zajít někam do baru.
„Nejdu! Rozmyslel jsem si to!“ stočí pohled od nehybného těla ke svému kamarádovi.
„Fajn! Tak se uvidíme ve škole,“ mávne na něj a zmizí za rohem. Micky na nic neváhá a přeběhne tichou ulici přímo k tělu. Nechtěla ostatním kazit večer a on sám je až moc laskavý na to, aby nechal někoho v takovém stavu na ulici. Přiklekne si k chlapci, který leží čelem k zemi, a opatrně ho k sobě otočí. Vytřeští oči, když uvidí tak nádhernou tvář potištěnou krví a špinavou od země. Rychle ho vezme do náruče a bezmyšlenkovitě zamíří domů.
„Ksakru, zapomněl jsem klíče,“ procedí mezi zuby Micky, rychle se natáhne ke zvonku a zmáčkne ho. Po chvíli uslyší, jak jeho matka schází ze schodů a přitom nadává. Pousměje se, asi nebude nadšená, až uvidí svého syna a v jeho náruči cizího kluka. Jenže, nemůže si pomoct. On, strašně někoho mu připomíná, zná ho, jen si nemůže vzpomenout odkud.
„Micky? Kdo to je?“ vyjekne překvapeně světlovlasá žena.
„Spolužák,“ zalže a vejde do domu.
„Co se mu stalo?“ zeptá se starostlivě a následuje ho do obýváku, kde bezvládné tělo položí na gauč.
„Já nevím, ale rozhodně potřebuje pomoct,“ odpoví jí a začne tomu nebohému klukovi sundávat oblečení.
„Zavolám doktorovi,“ řekne mu máma a přejde k telefonní lince.
„Ne nevolej,“ křikne dřív, než si to promyslí.
„Proč?“ koukne na něj nechápavě.
„Já, popravdě on není můj kamarád. Jen vím, že chodí na stejnou školu,“ sklopí zrak a tiše pokračuje v rozepínání už tak potrhané košile.
„Ty, ty sem nosíš cizí lidi?“ vyjekne pohoršeně.
„Mami, není cizí. Já ho znám!“ odpoví jí stejným tónem.
„Před chvílí si říkal, že ne!“ řekne.
„Kim Heechul,“ vypadne z něho. Konečně si vzpomene. Dlouho ve škole nebyl, proto si ho nemohl vybavit.
„To je ten kluk, co…“ dá si ruku před ruku.
„Uhm, je,“ přikývne a zvedne se.
„Dojdi prosím tě probudit tátu, on se na něj podívá,“ řekne potichu Micky a zamíří do koupelny, odkud přinese ručník s lavorem teplé vody. Musí ho umýt od té špíny a zaschlé krve.

Už druhý den nejde do školy, jen aby mohl být s ním. Pozoruje ho, jak spí v jeho posteli. Ještě se neprobudil a to Mickyho znervózňuje. Co udělá, až otevře své oči? Bude se ho bát? Zažil si toho tolik. Nechce si to přiznat, ale do tohohle kluka, kterému každý říká děvka, se zamiloval. Něčím ho přitahuje a nutí ho chránit. Proč jsou lidi takové svině a ničí životy takovým osobám, jako je on? Nechápe to, nejraději by všechny našel a zavřel je někam, odkud by se nedostali. Ale je to až moc nereálné, aby mohl něco podniknout. Alespoň tohle stvoření ochrání. Je to jeho sliv, doživotní.

Světlovlásek se zavrtí a po chvilce už svět pozře dvě krásná hnědá kukadla. Micky se odpoutá od zdi a přejde k posteli. Heechul vyjekne a přitiskne se k čelu postele.
„Neboj se, já ti nic neudělám,“ špitne Micky a přisedne si k němu. Heechul po něm hodí bojácným pohledem a chvíli trvá, než se odváží promluvit.
„Kdo jsi?“ vypadne z něho. Celým tělem mu proudí bolest vyvolaná, bůh ví čím. Motá se mu hlava a je strašně unavený.
„Já, jsem Par Yoochun, chodím na stejnou školu jako ty,“ odpoví mu klidně Micky.
„Čtvrťák?“ houkne Heechul.
„Uhn, řekni mi. Co se ti stalo?“ přikývne. Heechul jen odvrátí hlavu a pohlédne ven, kde vysoko na obloze září slunce.
„Přinesu ti něco k jídlu,“ povzdychne si Micky, když si uvědomí, že z něho nic nedostane.
„A nezkoušej vylézat z postele. Dosáhl bys jen toho, že by se tvoje zranění otevřelo,“ řekne a zmizí z pokoje. Heechul tiše zavyje a porozhlédne se po pokoji. Jak se sem dostal? Jak dlouho tu je? Nezdá se mu to? Vůbec nic si nepamatuje. Vůbec nic. Jak mu tedy může odpovědět? Park Yoochun, takhle si ho nepamatuje, říkají mu jinak. Jak? Micky… Vzpomene si. Že by konečně našel svého strážného anděla?

Uběhne několik dní a Heechul si pomalu zvyká na Mickyho společnost. Černovláskova matka byla nejdříve proti, aby ten kluk byl u nich. Nakonec ji však Micky domluvil, jen pod jednou podmínkou, že bude dále chodit do školy. Micky musel souhlasit, i když nechtěl. Nechtěl toho kluka nechávat samotného. Ještě není zdravý, do jeho zranění se dostala infekce a teď mu hnisá a Heechul nechce do nemocnice a on to chápe, naprosto. Trvalo pár dnů, než zjistil, co se mu stalo. A ani nad tím raději nepřemýšlí. Takové věci by se stávat neměly…

„Musíš jít?“ koukne na něj smutně Heechul. Micky si povzdychne a sedne si vedle něj. Obejme ho a pohladí ho ve vlasech.
„Musím,“ odpoví. Chul zaboří tvář do jeho košile a víc se k němu natiskne.
„Nechci tu být sám,“ špitne.
„Já vím, neboj. Přijdu hned, co mi skončí škola,“ trochu se od něj odtáhne a vlepí mu pusu na čelo. Chul tiše zavrní a pustí ho.
„Dobře, zvládnu to,“ řekne.
„Uvidíme se,“ věnuje mu ještě jednu pusu a pak se zvedne a v tichosti odejde. Na jednu stranu Heechul nechce být v tom domě sám, ale raději sám než s Mickyho rodiči. Štěstí, že odletěli na dovolenou. Teď mají aspoň oba dva klid. Heechul si je jistý, že to, co cítí k černovláskovi, je láska, silnější než předchozí. A teď poprvé chce, aby se s ním miloval, aby utišil jeho bolavé srdce.

Hned co zazvoní na konec hodiny, si Micky rychle uklidí učivo, a už chce zmizet. Když ho zastaví Yunho.
„Heleď, co se s tebou děje? Poslední dobou vůbec nikam nechodíš, nezveš nás k tobě. Že sis našel holku?“ dloubne do něj jeho kamarád.
„Spíš, kluka,“ řekne potichu Micky.
„He?“ pozvedne nechápavě jedno obočí.
„Přece si věděl, že na holky nejsem,“ ušklíbne se na něj Micky.
„No jo, ale myslel jsem si, že máš jen poblázněné hormony. Kdo je ten šťastný?“ začne být zvědavý.
„Když ti to řeknu, nanejvýš všechno vyžvatláš po celé škole, ne. Neřeknu a už musím jít, měj se,“ odbije ho Micky a vyběhne ze třídy. Yunho jen pokroutí hlavou a sám zamíří domů…

Hned co Micky otevře dveře domu, udeřila ho silná vůně linoucí z kuchyně. S nechápajícím výrazem zavře dveře a zamíří do kuchyně. Překvapeně zamrká. Po celé kuchyni jsou zapálené svíčky a na stole je připravená večeře.
„Co to?“ vydechne okouzleně. Heechul ho zezadu obejme a tvář zaboří do jeho košile. Chvíli takhle stojí, než to Micky nevydrží a vysmekne se mu, aby se k němu mohl otočit čelem.
„Chulie,“ zašeptá tiše, okouzlen tím, co pro něj to andělské stvoření připravilo. Takové překvapení nečekal. Podívá se do jeho očí, které na něj hledí s takovým odevzdáním a důvěrou, až jeho srdce vynechá několik úderů. Heechul nic neříká, své ruce zvedne k Mickyho tváři, jemně ji uchopí a natáhne se na špičky. Micky zatají dech, ví, co chce Heechul udělat, sám to chce udělat už tak dlouho, jenže… neví, zda je to správné, zda by měl… zda by… Chulieho měkké rty na těch jeho vyženou z jeho hlavy veškeré myšlenky, zůstane jen prázdno. Heechul jej políbí měkce a tak nevinně, obyčejný dětský polibek a přitom v obou vyvolá tolik pocitů… Chuliemu se zakroutí hlava, když jej Micky obejme kolem pasu a sám jej políbí o něco odvážněji.
„Pojď.“ Zašeptá tichounce Chulie do jeho ouška, vezme jej za ruku a táhne jej ke stolu. Usadí jej a sám si sedne na místo naproti němu. Micky se koukne do talíře, má problém uvěřit, že něco takového Heechul zvládl. Nic však neřekne, jen tiše popřeje dobrou chuť. I když jí, cítí na sobě pořád Heechulův pohled, pár krát sám vzhlédne. Heechul ani tak svůj pohled neodvrátí. Potřebuje, aby Micky viděl… vyčetl z jeho očí jeho přání. A Micky ví. Ví, podvědomě ví, je si jistý, co tohle všechno znamená, cítí, jak se jeho nitro chvěje, vidí v Heechulově očích to, co se odehrává jeho mysli a ví, jak dnešní večer skončí. Oba to ví. Až moc dobře.

Topí se v jeho očích, nedokáže se od nich odtrhnout, Chulieho drobné tělíčko se v jeho náručí takřka ztrácí, tiskne ho k sobě a nese do pokoje, v tichosti, bez jediného slova, pouze oční kontakt je spájí. Pohledem si říkají vše, co jejich rty v tuhle chvíli nedokážou vyslovit. Něžně, jemně jej pokládá do peřin, chová se k němu, jako k té nejkřehčejší bytosti na světě. A takový přesně on je. Křehký a nevinný. Přese všechno, co zažil… Skloní se k jeho tváři.
„Budu hned zpátky.“ vyhledá jeho rty, aby si ukradl další cudný polibek. Poté, s Heechulovým pohledem v zádech opustí pokoj. Seběhne rychle schody a zamíří do kuchyně rovnou k ledničce. Vytáhne z ní jahody a ze skříňky vezme čokoládovou polevu. Otočí se a už chce jít do svého pokoje, když ho upoutá několik bílých pírek ve váze. Zablýskne se mu v očích, snad se jeho máti nebude zlobit, když si jedno vypůjčí…

Chulieho pohled je pořád stejný. Stejně oddaný a důvěřivý a… snad i nedočkavý. Propaluje jej stejným pohledem, který jej doprovázel i při odchodu z pokoje. Mickyho ten pohled svádí k nepříčetnosti. Ten kluk před ním ho přímo vyzívá, aby si ho vzal, aby se s ním miloval. Vezme jahodu politou čokoládou a přiloží ji k Chulovým rtům. Ten je ochotně otevře a jazykem olízne špičku jahody, slastně přitom přivře oči. Chul ukousne kousek toho hříšného ovoce, pak další, vezme jahůdku mezi rty a nechá ji vklouznout do svých úst. Micky se při pohledu na něj lehce zachvěje, skloní se k němu a přisaje se k jeho svůdným rtům, Heechul vzdechne a pootevře ústa, čehož druhý kluk využije, vklouzne dovnitř jazykem a ucítí sladkou chuť jahody, která se pořád nachází v jeho ústech. Obejme ji jazýčkem a šikovně jej o tu dobrůtku připraví. Chul zakňučí a Micky se na něj soucitně podívá.
„Ještě jich tu pár je,“ mrkne na něj a natáhne se pro další. Chul ho ale zastaví, Micky na něj překvapeně pohlédne.
„Já, já chci…“ zrudne jako paprička, Micky se usměje a přilehne si k němu. Jednou rukou ho začne vískat ve vlasech a druhou pomaličku rozepíná knoflíček po knoflíčku jeho košile. Přesto, že jeho tělo už mohl skoro celé prozkoumat, když ho ošetřoval, stejně jej fascinuje bělostná kůže, jež je zohavena několika šrámy. Mírně se zamračí, při myšlence, že tohle někdo udělal pouze ze zábavy. Nemůže tomu uvěřit, nechce. Micky se přehoupne nad Chula a jemně ho políbí, poté se skloní k jeho oušku a jemně ho stiskne mezi zuby.
„Jsi tak nádherný,“ šeptne a přesune se k jeho krku. Pomalinku zkoumá celé jeho tělo, žádnou část nevynechá. Chul slastně vydechne, když se Micky dotkne ústy jedné bradavky. Jazykem ji obkrouží a pak vsaje, druhé bradavce se věnuje jednou rukou. Škádlí jí a mírně za ni tahá, ale jen tak, aby to Chula nebolelo. Světlovlásek opět vzdechne. Vlny slasti proudící z jeho tělo do mozku jsou čím dál víc intenzivnější, a to mu teprve Micky laská hruď. Asi se zblázní, až si ho vezme. Micky se přemístí níž. Párkrát objede jazykem Chuliův pupík a několikrát do něj vpluje. Odezvou toho všeho jsou Chulovi slastné vzdechy. Heechulovi přeběhne po zádech husí kůže, když jeho, teď už milenec, se přes tenkou látku boxerek dotkne jeho mužství. Ani neví, kdy ho Micky připravil o tepláky, co měl na sobě, ale v tuhle chvíli mu je to jedno, užívá si to…

Mickymu se po tváři objeví spokojený výraz, když pohlédne do světlovláskova obličeje plné touhy. Heechulovi plné rty přímo vybízejí k líbání. Natáhne se k němu a zmocní se těch hříšných rtů, zatímco jednou rukou chytl lem jeho boxerek. Heechul se nadzvedne a Micky je jedním tahem stáhne. Opět se odpoutá od jeho rtů a přesune se k Heechulovo klínu. Jemně uchopí jeho penis a párkrát stáhne předkožku, Chul se v tu chvíli prohne jako luk. Micky na nic neváhá a skloní se k jeho chloubě a jazykem přejede po celé Heechulově délce. Pomalinku přejede po štěrbině a vychutnává si Heechulovo sténání jeho jména. Více otevře ústa a pohltí jeho penis. Heechul jednou rukou svírá prostěradlo a druhou vpluje Mickymu do vlasů. On to snad dělá schválně! Těmi pomalými pohyby, co ho uspokojuje, ho spíše mučí. Na jednu stranu nechce, aby přestal, ale na druhou, nemůže se dočkat, až si ho vezme. A tohle je jen zdržování, velice příjemné zdržování.

Chul se začne neovladatelně třást, když ucítí blížící se orgasmus, Micky jen zrychlí pohyby hlavou a Heechulovi cukne několikrát v penisu, neuhne a všechno spolyká, tedy ne vše. Chce, aby se jeho milenec ochutnal. Micky se přesune výš k Chulovi a políbí ho. Světlovlásek zasténá, když pocítí chuť sama sebe. Micky se od Heechula na chvilinku odtáhne, bříšky prstů se jemně dotkne těch líbezných rtů.
„Otoč se,“ šeptne mu do ouška, sám se na chvíli otočí a vezme ze stolku čokoládu, Heechul ho poslechne a přetočí se na bříško a přitom sykne, jak ho zabolí rána na boku, Micky se ihned pohledem vrátí k němu.
„To je v pořádku, nedělej si starosti,“ špitne Heechul.
„Budu jemný, slibuju,“ z tmavovláskovo tváře zmizí vyděšený výraz a změní se v konejšivý.
„Já vím,“ přikývne. Micky se přesune za světlovláska, otevře lahvičku a pomalu nechává čokoládu stéct po Heechulově páteři, od šíje až po jeho malý otvůrek, poté tu sladkou tekutinu slízne. Heechulovo horké zpocené tělo se prohne, když pocítí na zádech příjemně chladnou čokoládu. Oba po sobě tak moc touží, Heechul ho chce v sobě cítit, hned. Ale Micky mu nechce ublížit, musí si ho nejprve připravit. Vezme do ruky znovu lahvičkou s čokoládou a trochu si její obsah nalije do ruky.
„Teď to bude asi trochu bolet,“ řekne potichu Micky a po chvilce v Chulovo útrobách zmizí jeden jeho prst. Je mile překvapen, když ze světlovláskova hrdla vyjde slastný vzdech, pro jistotu přidá ještě jeden prst. Začne oběma různě kroutit a pomalinku si milence připravuje na svůj vpád.
„Micky!“ vykřikne rozkoší, když se tmavovlásek dotkne jeho prostaty.
„Tak už si mě vezmi,“ zaprosí zoufale Chul.
„Jak si přeješ, princezno,“ usměje se Micky, vytáhne z něj prsty, rychlými pohyby se zbaví oblečení, natře si svůj naběhlý penis čokoládou a pomalu vnikne do Heechula.
„Ahh...“ černovláskovi se zatmí před očima. Nečekal takovou slast. Popravdě, je tohle poprvé, co se miluje.
„Nešetři mě,“ vydechne vzrušeně Heechul. Micky na nic neváhá a přirazí do něj až po kořen. Sotva udělá několik pohybů, přestane. Heechul něco nesrozumitelně zamumlá. On si toho ale nevšímá a vystoupí z něj, jen aby si ho mohl otočit čelem. Chulovi se rozlije po tváři spokojený výraz, když znovu ucítí v sobě Mickyho penis. Přitáhne si ho k sobě a hladově ho políbí, jazykem bojuje o nadvládu, ale nakonec se Mickymu podvolí. Micky objede několikrát konturu Heechulových rtů a trochu skousne spodní ret. Heechul mu vzdychá do úst, jeho pohyby pánví jsou čím dál rychlejší. Myslí si, že se zblázní, pokud brzy nepřijde k vrcholu, ale na druhou stranu nechce, aby tenhle pocit skončil. Micky, aniž by přerušil spojení mezi ním a světlovláskem, se posadí a vyzdvihne i Heechula. Teď může převzít trochu více iniciativy on. Chulie se začne nadzvedávat. Když Micky vytuší, že se blíží jeho vyvrcholení, uchopí i Heechulův penis a začne ho třít. Světlovlásek vyjekne, jak nečeká od něj něco takového a po pár dalších přírazech mu vyvrcholí do ruky. Mickyho ten pohled natolik dostane, že se udělá i on. Heechul se znaveně opře o Mickyho rameno a obejme ho kolem krku.
„Bylo to nádherné,“ řekne po chvíli ticha Micky.
„Miluju tě,“ jakoby přeslech tmavovláska, ještě se mu těžko dýchá z právě prožitého orgasmu.
„Já tebe taky,“ Micky donutí Heechula se od něj trochu odtáhnout. Chytne ho dlaněmi za tváře a přitáhne si ho do měkkého sladkého polibku.
„Opravdu tě miluji,“ usměje se na něj.
„Uhm,“ Heechul přivře oči, jak je mu ten dotyk příjemný.
„Pojď, dáme si koupel,“ šeptne mu Micky do ucha a s ním v náručí přejde do koupelny…
avatar
LadyElisha
→Monster ☆☆☆☆☆


http://www.error-k-pop.blog.cz, www.lady-elisha.blog.cz

Návrat nahoru Goto down

Kapitola čtvrtá - Ztracené vzpomínky

Příspěvek  LadyElisha za Thu Apr 05, 2012 2:05 pm

Mno.... tak jsem se konečně dokopala k přidání dalšího dílu.... doufám, že me mě za to nezabijete... mylsím, že je tohle tak předposlední díl.. nejspíš...mno... uvidím... tak si jděte číst... Úsměv

Ztracené vzpomínky - kapitola čtvrtá

Poté co se Micky s Heechulem osprchují, přemístí se zpět do ložnice. Zatím co si Heechul suší svoje dlouhé světlé vlasy, Micky rychlostí blesku převleče postel. Oba si do ní pak opět lehnou. Micky uchopí do ruky pírko, které celou domu leželo na nočním stolku a jemně přejede přes Chulova záda. Heechul se zachvěje, Micky se pousměje a pokračuje v šimrání jeho těla, jen lehce se dotýká peříčkem znovu roztoužené kůže.
"Micky," přivře vzrušením oči Heechul.
"Copak?" přestane s činností a pohlédne mu do tváře. Je mu jasné, že Chul je znovu vzrušený na maximum. Soucitně se na něj usměje, odloží pírko a přitáhne si ho do vášnivého polibku.
"Chci tě… ještě jednou," šeptne mu do ucha a následně skousne lalůček. Heechul zasténá a prudce se otočí, Micky ale takovou reakci nečeká a než se stihne čehokoliv chytnout, slítne z postele.
"Micky!" vykřikne Chul, "Omlouvám se," uhne raději pohledem.
"To je v pohodě, ty nadrženče!" zasměje se tmavovlásek a zvedne se ze země. Vleze si nad Chula a tím ho donutí si lehnout. Uvězní jeho rty ve vášnivém polibku…

"Slib mi něco…"světlovlásek si podepře hlavu a podívá se na svého milence.
"Hm?" Micky zvedne zvědavě jedno obočí.
"Neopouštěj mě," špitne. Micky ho pohladí po tváří a natáhne se k němu, aby mu mohl věnovat letmý polibek.
"Miluji tě, nemůžu tě nechat odejít. Ukradl sis mé srdce, a pokud mi ho nevrátíš, nikdy neodejdu…" odpoví mu.
"Miluju tě," kníkne Heechul a do očí se mu nahrnou slzy. Slzy štěstí a úlevy.
"Ale, neplakej mi…"
***

"To si ze mě děláš srandu?"vyjekne výsměšně Yunho.
"Ne, nedělám," zakroutí hlavou Micky a zamračí se.
"Máš s tím nějaký problém?" zamračený výraz se změní ve výhružný.
"Ne,jen…"
"Jen?"skočí mu do řeči Micky. Začíná být opravdu vytočený. Věděl, že Yunhovi o Heechulovi říkat neměl, ale stejně by se to on dozvěděl. Až se Chul vrátí do školy, stejně by to zjistil. Musí ho přivést zpět, musí dostudovat, nemůže se pořád jen skrývat. Chce pro něj pouze to nejlepší. On mu chce pomoct, být oporou a chránit ho vlastním tělem. Ale i tak potřebuje, aby Yunho, jeho nejlepší přítel, stál při něm.
"Víš, co se o něm povídá," dořekne tišeji Yunho.
"On takový není!" vybuchne Micky. Slyšel o Chulovi tolik hnusných nepravdivých pomluv, až jemu z toho samotného zle. Lee Ki Kwanga a Onewa by nejraději zabil, takhle se zachovat k němu. A i ostatní by si zasloužili rozbít hubu. Teď, když je to jeho kluk, nedovolí, aby na něj jen křivě podívali. On jim ukáže, že Heechul není ten špatný!

"Opravdu tam musím jít?"zeptá se světlovlásek Mickyho už po několikáté. I když ho ujistil, že ho bude chránit, nechce se mu tam. Ne, že by Mickymu nevěřil, to ne, ale ta nejistota tam někde uvnitř jeho je. Bojí se, nechce, aby si na něj zase všichni ukazovali. Není možné, aby Micky byl s ním napořád, je přeci čtvrťák a on teprve druhák. Ne, prostě tam nechce.
"Opravdu tam musíš," přikývne Micky a přitáhne si ho do náruče.
"Já vím, že tam nechceš. Ale musíš tam, nesmíš se jen schovávat. Když už to neděláš pro sebe, choď tam kvůli mně," poprosí ho Micky.
"Uhm," Heechul vydá nesrozumitelné slovo a víc se natiskne na Mickyho a vdechne jeho vůni, tak příjemnou. Nechce opouštět jeho blízkost. Chce u něj být napořád…
"Tak pojďme,"odtáhne se od něj Micky. Obuje se, navlíkne na sebe a přes rameno si přehodí tašku. S největší nevolí Chul udělá totéž. Nervózně si skousne ret, když tmavovlásek otevře dveře. Tak dlouho nebyl venku. Neodvážil se tam jít, ani s Mickym. Nechtěl, bál se.
"Chytni se mě,"natáhne k němu ruku. Heechul se vděčně pousměje a chytne se ho. Vyjdou ven a on se po tolika týdnech nadechne čerstvého vzduchu…
***

Stane seto všechno tak rychle. Škola, cestou domů zastávka v kavárně.
Jen pro něco skočím… Ta slova znějí v jeho hlavě stále dokola. Tělo celé od krve ležící kousek od něj. Oči, které na něj smutně hledí a pomalu se zavírají. Všechno se pomalu vzdaluje a i on upadá do bezvědomí.
Micky, prosím… Neopouštěj mě…

Probudí se v nemocničním pokoji, nechápavě těká pohledem sem tam. Nemůže se hnout, všechno ho bolí. Co tu dělá? Co se stalo? Kdo on je? Nic si nepamatuje, je zmatený a unavený. Na chvíli opět zavře oči a v ten okamžik vejde někdo do místnosti. Chce otevřít oči a podívat se. Ale něco mu říká, že to dělat nemá, a tak pouze zachová klidnou tvář a čeká, co se bude dít.
"Micky, prosím, probuď se, nenechávej mě tu," vzlykne. Podle hlasu ihned pozná, že je to muž, tedy spíše kluk. Takže, on je Micky? Ne, zní to zvláštně, to určitě není jeho jméno. A kdo je on? Proč z ní tak zoufale?
"Slíbils to. Slíbils mi, že mě neopustíš," špitá dál. Jeho vzlyky jsou čím dál silnější a jemu je to líto, že nedokáže otevřít oči a utěšit ho. On si ho nepamatuje a tohle bolí nejvíc. Pokud onen kluk, co u něho pláče, je jeho přítel, musí ho opustit potichu bez rozloučení. Nedokáže mu říct, že si ho nepamatuje. Nemůže, něco mu v tom brání…
***

"Heechule, Micky ti něco posílá," řekne potichu Yunho a předá mu bílou obálku s jeho jménem, přičemž nezapomene po něm hodit vraživým pohledem. Heechul si je vědom, že ho Yunho obviňuje, za tu nehodu. Ale on přeci v tu dobu s ním nebyl. Nemůže za to! Nebo ano? Kdyby s ním vůbec nebyl, kdyby ho neznal. Nic by se nestalo? Ale žádné kdyby, stejně nic nezmění. Heechul přijme obálku a otočí se k odchodu. Yunho na něj chvíli hledí ale pak se i on opustí budovu školy.

Vyjde několik schodů a octne se na střeše. Posadí se a opře se o zídku. Bojí se, nechce číst to, co mu Micky napsal. Jenže nic mu nezbývá. Pomalu otevře obálku a vytáhne z ní dopis…


[u][You must be registered and logged in to see this image.]
***
"On tě opravdu miloval…" řekne. Heechul párkrát zamrká a už poněkolikáté pohlédne černovláskovi do očí.
"Kdo jsi?" šeptne.
"Jsem ten, kdo si přivlastní tvé srdce a nikdy ho nepustí," zní odpověď. Heechul je ještě víc zmatený. On si s ním zahrává. Odpovědi jsou jako ze středověku, jeho klidný výraz. Všechno je pro něj tak známé. Připomíná mu Mickyho. On byl taky vždy klidný a jeho chování výstřední.
"To není odpověď," zakroutí hlavou.
"Polož mi jinou otázku," z jeho tváře nemizí úsměv.
"Jak se jmenuješ?" zeptá se.
"Siwon. Jmenuji se Choi Siwon…"
avatar
LadyElisha
→Monster ☆☆☆☆☆


http://www.error-k-pop.blog.cz, www.lady-elisha.blog.cz

Návrat nahoru Goto down

Re: [NEDOKONČENÁ ★] Srdce na Prodej

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru