[DOKONČENÁ] Twins

Goto down

[DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Fri Jun 19, 2009 10:46 pm

Autor: Kyas

„Dobré ráno.“ Zašeptal mi SiWon do ucha hned po tom, co jsem stihl sotva otevřít oči.
„Mmm… dobré!“ odpověděl jsem o něco hlasitěji a při tom jsem se protáhl. SiWon tam stále seděl a se zjevným zájmem mě pozoroval. Pořád ještě v polospánku a s trochu slepenýma očima jsem se postavil a chystal se na cestu do koupelny.
„Kam si myslíš, že jako jdeš?“ zeptal se SiWon a chytil mě za ruku, když jsem zrovna procházel kolem něj.
„No, umýt se do koupelny.“ Odpověděl jsem, a při tom jsem vůbec nechápal, co se děje. Snažil jsem se vymanit ze sevření jeho ruky. Byl o hodně silnější než já. Musím se ale přiznat, že ty jeho svaly na rukou a břichu a všude jinde jsem prostě miloval. Ah, jen při pomyšlení na něj samotného se mi tajil dech. No jo, už to tak prostě bylo… Byl jsem zamilovaný.
„DongHae…“ začal pomalu s prosebným tónem v hlase „a to mi ani nedáš pusu?“
„Ale jistě, že dám.“
SiWon se postavil a já se musel trochu víc natáhnout, abych konečně mohl přitisknout své rty na ty jeho. Nebyl totiž jen silnější, ale taky i vyšší. Často jsem si připadal tak trochu v nevýhodě. Nikdy mi to ale moc nevadilo.
Konečně jsem náš polibek přetrhl a vydal se do té již zmiňované koupelny. Zamkl jsem, když jsem vešel dovnitř. Udělal jsem to hlavně ze zvyku. Opláchl jsem si obličej a zadíval se na sebe do zrcadla. Vtom mi došlo, že ještě nemám vymyšlené, co SiWonovi dám k narozeninám. Měl je mít už za týden a já ještě nic nevymyslel. Vsadil bych se ale, že SiWon řešil stejný problém jako já. Nebo snad už na dárek pro mě přišel? Určitě už něco vymyslel…
Já a SiWon jsme totiž měli narozeniny ve stejný den. Dokonce i v ten samý rok jsme se narodili a byli jsme si i více méně podobní. To ale nebyla jediná věc, kterou jsme měli společnou. Spojovalo nás taky to, že oba jsme vyrůstali jen s jedním z rodičů. Já vyrůstal s mámou. Můj táta nás opustil, ještě když jsem byl malé mimino. Vůbec si na něj nepamatuju a máma o něm nikdy moc nemluvila. Viděl jsem jen jednu starou fotku, kde jsem i já jako batole. Za to SiWon ani takovou vzpomínku nemá. On vyrůstal s tátou a jeho máma umřela při porodu. SiWonův táta si pak už nenašel nějakou stálou přítelkyni, kterou by si mohl eventuálně třeba i vzít za manželku.
V tom, jaký dárek koupím SiWonovi jsem vůbec neměl jasno. Byl jsem ale rozhodnutý, že musíme každopádně uspořádat oslavu. Ale nic velkého. Odpoledne takovou trochu rodinnou část, kde by mohla přijít moje máma a SiWonův táta. Alespoň by se konečně poznali. Já už jeho tátu párkrát viděl. Vážně sympatický chlap. Mohli by si s mámou rozumět. Co když se SiWonem spolu zůstaneme napořád? Ta představa mě ale trochu děsila, to přiznávám, ale co když? Jak dlouho je ale vlastně napořád? Napořád. To slovo mi jen tak samo projíždělo hlavou. Co jsou nějaké dva roky, které jsme spolu prožili proti zbytku života? Vždyť už jsme spolu i bydleli.
Na to jsem ale moc zrovna myslet nemohl. Na prvním místě byla samozřejmě naše oslava a co víc, seznámení našich rodičů. Každý normální člověk by z toho měl nejspíš strach, ale něco takového jsem vůbec necítil. Ne v souvislosti s tímhle.
Vyčistil jsem si zuby a šel se SiWona zeptat, co si o tom mém nápadu s oslavou myslí. Strašně se mu líbil, za což jsem byl vděčný. Teď už mě trápil jen ten dárek a s ničím víc jsem se neobtěžoval zabývat. Rozhodl jsem se hned odpoledne se po něčem podívat. Když budu mít štěstí, třeba něco objevím. V to jsem alespoň doufal. Namísto toho, abych něco vybral, jsem jen procházel hlavní třídou a díval se do výloh, které mi připadaly naprosto prázdné. Jako by v nich vůbec nic nebylo. V tom jsem měl ale částečně pravdu. Nebylo tam nic, co by se podle mě mohlo SiWonovi líbit. Začal jsem být už docela bezradný, tak jsem se rozhodl vrátit domů a v pátrání pokračovat zase zítra.

„Volal jsem tátovi, jestli má čas přijít.“ Oznámil mi SiWon večer, když jsme společně leželi na roztaženém gauči a dívali se na televizi.
„Vážně? A co říkal?“ Vyhrkl jsem ze sebe a vymrštil hlavu tak prudce, že jsem SiWona málem praštil do nosu. Ten leknutím jen zahučel a zamáčkl hlavu víc do matrace pohovky.
„Ah, promiň!“ dodal jsem ještě rychle na omluvu.
„Jsem si docela jistý, že mi jednou ten nos zlomíš.“ Řekl jen. Možná měl pravdu. Něco takového se mi nestalo poprvé ale asi popáté. Myslím si ale, že si na to SiWon už pomalu začal zvykat a taky v uhýbání byl čím dál tím mrštnější, za což jsem byl vážně vděčný. Nerad bych mu přivodil jakoukoli zlomeninu, třebaže jen nosu.
„Omlouvám se.“ Pípl jsem pak ještě s očima pevně přilepenýma na dece.
„Vždyť se nic nestalo.“ Řekl mi konejšivým hlasem a přitáhl si mě zase zpátky k sobě.
„Tak a co teda říkal tvůj táta?“ zeptal jsem se znovu, když jsem se hlavou opíral o jeho svalnatou hruď.
„No jo, říkal, že asi nebude mít čas, ale prý se to pokusí zařídit tak, aby nakonec přijít mohl.“
„To je bezva, tvůj táta je vážně fajn.“ Pověděl jsem mu s neskrývaným nadšením v hlase.
„Ty bys taky mohl třeba zítra zavolat svý mámě.“ Uchechtl se SiWon a začal mě hladit po vlasech.
„Máš pravdu, mohl bych.“ Při těch slovech jsem SiWona objal kolem jeho hrudi. Už mi nic neodpověděl, jen mi pořád přejížděl rukou po vlasech a já pomalu začal usínat v jeho náručí.
„Ahoj,“ rozrazil SiWonův pozdrav ticho, které v bytě panovalo.
„Ahoj,“ odpověděl jsem mu s úsměvem a zavřenýma očima. Když jsem je ale otevřel, seděl tam na židli vedle mě a zasněně se na mě díval.
„Co tak koukáš?“ Podivil jsem se trochu.
„Jen jsem se díval, jak jsi spal.“ Odpověděl a odvrátil zrak úplně někam jinam.
„No né, už zase?“ Bylo milé to slyšet, i když to nebylo nijak výjimečné. Někdy mám dokonce pocit, že je to jeho oblíbená činnost. Pousmál jsem se.
„Už to tak nějak bude.“ Pronesl s očima sklopenýma k zemi a poškrábal se na zátylku.
„Dneska zavolám mámě, ok?“ Už jsem to nechtěl rozebírat, aby se nedostal ještě do větších rozpaků. Radši jsem změnil téma na něco jiného. O tom jsme stejně ale moc nediskutovali.
Ráno proběhlo stejně jako každé ostatní a po obědě jsem se rozhodl jít znova do města a pátrat po něčem, co bych mohl SiWonovi dát jako dárek.
Po cestě jsem si pobrukoval jednu známou písničku z rádia. Přemýšlel jsem o různých věcech. Myšlenky se mi zamotávaly do těch nejzazších zákoutí mé hlavy. Trochu jsem zasténal a protáhl obličej, když jsem si vzpomněl na tu kopu prádla, co musím vyžehlit, až se vrátím. Taková byla dohoda. SiWon pere a já žehlím. Připadal jsem si trochu jako domácí puťka, když jsem nad tím tak trochu začal víc přemýšlet. Ta myšlenka mě ale opustila v okamžiku, kdy mi oči padly přímo na výlohu cestovní kanceláře. Co takhle nějaká parádní dovolená? To by se SiWonovi určitě líbilo. Na chvíli by si konečně pořádně odpočinul a já bych nějakou dobu nemusel žehlit. Zase mě to žehlení začalo hlodat. Přišlo mi to jako docela dobrý nápad a tak jsem vtrhl dovnitř a hned jsem zabral zájezd do Thajska. Byl jsem si jistý, že SiWonovi se bude líbit. A byl jsem rád. Nejen proto, že nebudu pár dní muset nic dělat, ale taky proto, že jsem věděl, že tím udělám SiWonovi radost. Zaslouží si určitě odpočinek.
Cestou zpátky jsem se ještě prošel po několika obchodech. Když jsem ale zamířil domů, slunce začalo pálit ještě víc než předtím. Cítil jsem jeho žár ve svých zádech a do plic se mi spolu se vzduchem dostával pach roztaveného asfaltu. Vůbec to nebylo příjemné a zrychlil jsem, i když to znamenalo zrychlení mého dechu. Zastavil jsem se až pod velkým stromem na začátku parku a vytáhl jsem mobil. Pomalu jsem vkročil do stínu všech těch stromů s telefonem přilepeným k uchu.
„Ahoj mami!“ Mám pocit, že jsem trochu vyjekl, když mi to konečně zvedla.
„DongHae! Tak ráda tě slyším! Jak se máš?“ ozvalo se z malého mikrofonu.
„Skvěle, a co ty mami? Je všechno v pořádku?“ Optal jsem se na oplátku.
„Jistě že je, proč by nebylo? Spíš bych se já měla ptát, proč mi voláš.“ Trochu se podivila.
„Jo no, já jen, že chceme se SiWonem udělat takovou malou oslavu našich narozenin. Odpoledne rodina a večer asi někam půjdeme s přáteli a tak, víš? Jen jsem se chtěl zeptat, jestli bys přišla, jestli nemáš nic lepšího na práci.“
„Nenechám si ujít narozeniny svého syna, co bych to pak byla za matku? Jen mi řekni kdy, a kam mám přijít a já dorazím.“ Slyšel jsem radost v jejím hlase a bylo hodně povzbudivé. Dal jsem ji všechny instrukce, a když jsem se s ní rozloučil a zavěsil, zjistil jsem, že jsem už skoro doma. Hezky mi to všechno tak rychle uběhlo.
Doma jsem trochu uklidil, jen tak, aby se neřeklo. Na pořádek jsem si přece jen nikdy moc nepotrpěl. SiWon k večeři donesl nějakou pizzu, která mimochodem chutnala vážně skvěle! Počkal jsem, až se vysprchuje a pak jsem tam na chvíli zaplul já. Nechtěl jsem tam být moc dlouho, aby mi SiWon neusnul. Rychle jsem ze sebe spláchl pěnu pod proudem teplé vody a usušil se.
Když jsem vešel do pokoje, SiWon ještě nespal. Jen ležel a díval se do stropu s nečitelným výrazem. Jakmile ale zpozoroval, že jsem vešel dovnitř, podíval se na mě a s úsměvem se trochu povytáhl do sedu. Lehl jsem si a přitáhl se k němu tak blízko, jak jen jsem mohl.
„Máma pozítří přijde.“ Řekl jsem mu potichu.
„To je fajn.“ Odpověděl prostě a začal mě hladit po ruce.
To už se nedalo vydržet, přitáhl jsem se k němu a začal ho líbat na jeho rty. Čím víc jsem ho líbal, tím víc jsem ho chtěl. Pokaždé jsem měl ten samý pocit jako poprvé. Nemohl jsem si pomoct a tak jsem se začal natahovat víc a víc. Když jsem ho jemně, jen tak jakoby letmo líbal na krku, pomalu jsem z něj začal stahovat peřinu, pod kterou, jak jsem zjistil, nic neměl. Nejspíš myslel na to samé, co já dneska. Hlavou jsem se začal sjíždět čím dál tím níž, až tam, kde mu to působilo nejvíce potěšení. Poslouchal jsem, jak ztěžka a hlasitě oddechoval. Ještě chvíli jsem pak pokračoval, dokud už neměl dost. Uspokojit ho nebylo zrovna dvakrát nejjednodušší. Když jsem byl ale hotový, začal on se mnou. Občas jsem se pořádně musel kousnout do rtu, jakmile udělal třeba nějaký vzrušivý pohyb jazykem. Nicméně to bylo každopádně lepší než nějaký nudný stereotyp. Kdybych to vydržel, dělal bych to s ním celou noc.
„DongHae zajdeš prosím tě otevřít? Mám plné ruce práce!“ houkl na mě SiWon od kuchyně, když zazvonil domovní zvonek. Přešel jsem tedy ke dveřím a podíval se do kukátka. Za dveřmi stál větší pán s pár šedinami v jinak tmavohnědých vlasech, přesně takových, jaké jsem měl i já. Byl to SiWonův táta. Otevřel jsem tedy s velkým úsměvem na tváři.
„Dobrý den pane Choi!“ pozdravil jsem ho nadšeně. „Jdete právě včas!“
„Dobrý, DongHae,“ opětoval mi pozdrav „tví rodiče už jsou tady?“ zeptal se hned na to a zvědavě se začal rozhlížet po bytě, když vcházel dovnitř.
„Ne, ještě ne pane Choi.“ Odpověděl jsem mu stručně, zrovna když jeho pohled upoutal SiWon, právě přicházející z kuchyně.
„Ahoj tati!“ zvolal a objal ho „pojď, sedni si. Dáš si něco k pití nebo jídlu?“ optal se ho SiWon.
„Minerálku určitě máte. A chcete, abych vám popřál hned, nebo počkáme na DongHaeho rodinu?“
„Myslím, že bychom moli počkat.“ Prohlásil jsem bezmyšlenkovitě, zrovna když se zvonek znovu rozdrnčel.
„To bude máma, půjdu jí otevřít.“
Zvedl jsem se a odklusal do dveří. Když jsem otevřel, máma mě pevně objala, byla ráda, že mě zase vidí. Jakmile ale vešla dál, do obýváku, její obličej náhle ztuhl a změnil se v podivný, šokující výraz. A to samé se přihodilo i Siwonovu tátovi. Oba jsme je nechápavě pozorovali a mě probleskovala hlavou myšlenka, že se nejspíš už znají. Na chvíli jsem pocítil strašně divný pocit, skoro jako strach. Vůbec jsem nevědě,l co bych mohl čekat. Najednou se Siwonův táta zvedl a šel na chodbu a moje máma ho následovala. Nešel jsem za nimi ani já, ani SiWon. Zírali jsme na sebe a vůbec jsme nechápali, co se to vlastně děje. Dokud jsme nezaslechli ten křik z chodby. Poznal jsem mámy hlas. Křičela něco v tom smyslu, že jim, tedy nám, to nesmí nikdy říct. Druhý hlas nadrbou stranu zněl trochu vyrovnaněji, míň hystericky a skoro vůbec jsem mu nerozuměl.
„Sedněte si na chvíli, chceme vám něco říct.“ Oznámil nám SiWonův táta, když se vrátili z chodby. Máma byla celá rudá v obličeji, až skoro brečela. Posadili jsme se tedy, jak řekl a já pocítil nový záchvěv strachu, tentokrát ale mnohem silnější. Máma se rozbrečela.
„SiWone, chtěl bych ti něco říct…“ začal a SiWon ho pozoroval s velmi vyrovnaným pohledem „tvoje máma neumřela při porodu, jak jsem ti řekl.“ SiWon se zhluboka nadechl a zavřel oči.
„DongHae,“ začala moje máma s rozklepaným hlasem „je mi to tak líto.“
Už i já jsem cítil, jak se mi hrnou slzy do očí.
„Nelhala jsem ti, tvůj otec nás vážně opustil, tedy, vlastně jsme se rozešli, krátce po porodu.“ Pokračovala. „Nechtěl se ale vzdát svého syna.“ Rozbrečela se tolik, že už nemohla dál pokračovat.
SiWon seděl s vyděšeným pohledem a slyšel jsem, jak ztěžka oddechuje.
„Ano, je to tak, nechtěl jsem se vzdát svého syna. A protože jste byli dva, dohodli jsme se, že každý si vezmeme jednoho z vás. DongHae, SiWone, jste dvojvaječná dvojčata, naši synové a my vaši rodiče.“

Naposled si vzpomínám, jak jsem viděl, že SiWon se také rozbrečel, pak už jsem přes své slzy neviděl vůbec nic. To nemohlo být možné, nevěřil jsem tomu, nechtěl jsem tomu uvěřit. Já a SiWon, SiWon, kterého jsem tolik miloval… Dvojvaječná dvojčata, bratři.


Naposledy upravil Lalala☆mola~ dne Fri Mar 18, 2011 10:35 pm, celkově upraveno 1 krát
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Sun Jun 21, 2009 8:39 pm

ooh...tobylo tak krásný...já fakt miluju tvoje povídky...i když jsou no..smutný....ale k mýmu štěstí nebyla tak smutná jako tamta...ale fakt úplně krááása :Love: už chci další :Very Happy:
ale jinak jako ShiHae by mě ani moc nenapadlo Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Sun Jun 21, 2009 8:55 pm

jsem ráda že se ti líbí xD Dneska sem začala už makat na další :Suspect: teda.. mám prvních pár vět :lol:
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Mon Jun 22, 2009 3:34 pm

to je dobře....jen makej Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Mon Jun 22, 2009 4:16 pm

No bacha na to už mám celou jednu stránku :lol: :lol:
A jak seš na tom týý? :P
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Mon Jun 22, 2009 5:23 pm

teď sem pustim ségru :Very Mad: a pak na večer začnu přepisovat :Very Happy: a jinak mam rozepsaný asi další 3 ale nevim jak dál :D a kterou dřív...ale teď nejspíš budu psát Happy Together a pak se vrátim zpátky k HanChul Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Mon Jun 22, 2009 9:22 pm

ou jéééé :What a Face: hodně štěstííí xD já dycky radši makám jen na jedný :Suspect:
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Mon Jun 22, 2009 10:08 pm

to je i lepší...jenže mě vždycky něco napadne a tak to musim hned napsat a pak úplně zapomínam na ty ostatní Úsměv sem si radši sepsala seznam :Very Happy: mam jich tam 5 a z toho mam rozepsaný 2 Hanchul ale nevim kde je mam, takže budu muset začit od začátku :(
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  Anonymní za Mon Jun 22, 2009 10:28 pm

To bylo mooc hezký :Love: :Love: budu se těšit na další Úsměv

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Mon Jun 22, 2009 10:31 pm

hele a ty tu další plánuješ taky se špatným koncem ?? :(
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Tue Jun 23, 2009 3:49 pm

Hej LoL já mám taky seznam :lol: :lol: :lol: abych nezapoměla jaký téma sem chtěla pro ty další.. :D:D
Špatnej konec? No.. hmm.. Nech se překvapit :Very Happy: :Very Happy:
Né dělám si srandu.. sem si řekla, že bych teď už mohla hodit zas nějakej "Happy End" xD
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Tue Jun 23, 2009 3:49 pm

...Simmi... napsal:To bylo mooc hezký :Love: :Love: budu se těšit na další Úsměv

Ou jé díky :Very Happy:
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  ...Lenny... za Tue Jun 23, 2009 6:37 pm

jéé tak to jsem ráda ty Happy ende :Very Happy: hej normálně já dneska udělala snad rekord.. opsala sem do kompu asi 15 stránek A4 ...ale to jen díky tomu, že jsem trochu nachcípaná, tak jsem nebyla ve škole....a ještě mi zbejvá jednou tolik :( ale už to chci mít za sebou, takže si s tim pospíšim Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  HungryGenius za Wed Jun 24, 2009 10:42 pm

Tak to seš borec oO (btw proč tu nejní nějaký smajlík co čumí jak puk? :004: trapás :008: )
Jako já se už půl hodiny přemlouvám na to, abych přepsala ty dvě a půl stránky co mám zatím z tý fikce :lool: :lool:
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ] Twins

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru