[DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Goto down

[DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Thu Dec 03, 2009 6:25 pm

Název: Boyfriend
Couple: HanChul
By: Kyasurin

...postupně budu přidávat zbytek Úsměv
_________________________________________________________

*vypráví Heechul

Další nudná hodina fyziky s hordami rovnic a vzorců.
Opíral jsem si hlavu o ruku a znuděně předstíral, že dávám pozor. Jedním uchem jsem pouštěl dovnitř a druhým ven hodnotu Boltzmannovy konstanty a přemýšlel, kdy už konečně zazvoní na přestávku.
Aeyong vedle mě si naproti tomu zapisovala snad úplně všechno. Byla můj naprostý opak a možná právě proto jsme byli tak dobří přátelé…
Chvíli jsem ji pozoroval, jak opisuje všechny ty složité výpočty z tabule. Přišlo mi podezřelé, že se u toho nějak radostně usmívá. Většinou totiž při hodině nasadila svůj vážný výraz vzorné studentky.
„Hej, Aeyong!“ šeptl jsem na ni naléhavě, jen co si dopsala zápis.
„Hm?“ Otočila se na mě stále ještě úsměvem a oči jí vesele zářily.
„Co se tak culíš?“ zeptal jsem se jí polohlasně.
„Nemůžu? Vždyť je venku tak hezky.“ I její hlas byl veselejší než obvykle.
Podíval jsem se do okna, ke kterému byla zády. Bylo zataženo a obří dešťové kapky stékaly po oknech. Svůj nechápavý pohled jsem stočil zpátky na Aeyong, která na mě stále zírala se zářivým úsměvem.
„Heh.“ Snažil jsem se trochu pousmát a ulehčit si situaci.
Zakroutil jsem hlavou, vytáhl kostičkovaný papír a začal jsem hrát piškvorky sám se sebou.
„Trénuješ, abys mě mohl porazit co?“ ušklíbla se na mě Aeyong.
„Blbost, porazím tě, kdy budu chtít.“ Odsekl jsem jí chladně.
„Marná snaha hochu, na to prostě nemáš.“ Pokrčila Aeyong s úsměvem rameny a začala se zase věnovat učivu.
„Blá blá blá…“ zamumlal jsem si pro sebe.
Hodina mi ubíhala pomaleji než dřív. Přemýšlel jsem, proč je Aeyong najednou tak šťastná. Ne, že by mě to bůhví jak zajímalo, jen mi to nešlo do hlavy. Ale ať už to bylo cokoliv, přál jsem jí to z celého srdce. Ona si to opravdu zasloužila.
Když pak za pár dlouhatánských minut zazvonilo, posbíral jsem si svých pár švestek a mířil jsem si to ke dveřím a hurá na biologii.
„Heechule, můžu s Vámi na okamžik mluvit?“ Ozvalo se mi za zády.
Otočil jsem se, ačkoli jsem podle hlasu poznal, kdo to je.
„Ano paní profesorko.“ Pokynul jsem jí hlavou a jako poslušná ovečka jsem ji následoval ke katedře. Začala listovat svým poznámkovým blokem se známkami.
„Heechule, máte tady dvě pětky z písemek.“ Řekla mi trochu zklamaným hlasem.
„Jo, já vím.“ Odpověděl jsem jí bez většího podivu. To pro mě nebyla žádná novinka.
„Můžete mi, prosím Vás říct, co to tam v těch hodinách provádíte? Blíží se čtvrtletí a já Vám opravdu nechci tu pětku dát.“ Postěžovala si.
„Těžko říct, ani já sám to nevím. Doma si příklady procvičuju, ale na písemkách vždycky nějak zazmatkuju.“ Začal jsem nevinně vysvětlovat můj neprospěch v hodinách fyziky. A dokonce to byla pravda, až na to procvičování příkladů.
„Ach jo, nevím, co s vámi mám dělat. Nechci vás nechat propadnout, ale s těmito známkami nebudu mít na výběr. Heechule, dělejte, prosím Vás s tím něco.“ Povzdechla si.
„Jestli to nějak pomůže, nechám se ve čtvrtek vyzkoušet na teorii.“ Zaškemral jsem pokorně.
„Uvidíme, můžete jít.“ Jen nade mnou zakroutila hlavou.
„Děkuju.“ Řekl jsem, i když jsem vůbec neměl za co děkovat, ale slušnost je hold slušnost.
Vyšel jsem ze třídy, kde na mě čekala Aeyong.
„Co po tobě chtěla?“ zeptala se mě zvědavě.
„Řešila můj úžasný prospěch.“ Zakroutil jsem očima.
„Heechule, už bys opravdu měl začít s tím učením.“ napoměla mě Aeyong.
„To mám taky v plánu. Můžu si okopírovat tvůj sešit?“ zaprosil jsem ji se štěněčím výrazem ve tváři.
„Celý?“ podivila se.
„Ne, jen teorii. Ve čtvrtek mě vyzkouší.“ Odpověděl jsem na vysvětlenou.
„Aha, tak jo, klidně.“ Souhlasila a povzbudila mě svým úsměvem.

Fajn, takže jsem měl vystaráno. Teda až do středy, kdy jsem zjistil, že fyzika odpadá, což mě velmi potěšilo. Nemusel jsem se na ni učit, jak jsem měl doopravdy v plánu.
Konec týdne jsem prožil relativně v klidu, bez větších potíží.
Večer jsem se šel jen tak bezcílně projít po městě. Byl jeden z nejteplejších podzimních večerů, a tak nebylo od věcí jít třeba jen s tenkou bundou. Na konci listopadu to vypadalo trochu zvláštně, když nad tím tak zauvažuju.
S rukama v kapsách jsem procházel kolem už zavřených obchodů, za naoranžovělé záře pouličních lamp. Rozhlížel jsem se a vychutnával si jeden z posledních podzimních dnů.

„Aeyong?“ oslovil jsem nesměle dívku stojící přede mnou, která mi zezadu připomínala mou spolužačku.
„Heechule, ahoj! Co tady děláš?“ Zeptala se trochu nervózně.
„Jen tak, šel jsem se projít. Co ty?“ chovala se trochu podezřele a byla nesvá, já tomu nevěnoval moc pozornosti.
„No, já tady čekám.“ Odpověděla mi a pořád se rozhlížela kolem.
„Aha, na koho?“ nechtěl jsem se jí ptát, když jsem viděl, jak se chová, ale moje zvědavost byla čím dál větší.
Nemusela ani odpovídat. Odpověď přišla sama, dokonce s úsměvem.
„Ahoj Aeyong.“ Pozdravil ten záhadný neznámý a Aeyong se na něj otočila.
„Ah, ahoj, ty už jsi tady?“ zeptala se ho roztěkaně.
„No, klidně můžu odejít a přijít až za chvíli.“ Pokrčil rameny s tichým smíchem.
„Ne, to ne,“ zažadonila Aeyong.
Stál jsem tam jako tvrdé Y. Kdo je ten druhý kluk jsem netušil, nejspíš to asi byl nějaký nový kamarád Aeyong. Je možné, že to kvůli němu byla ve škole tak spokojená a usměvavá?
„Aeyong, kdo je tvůj malý kamarád?“ Aha, někdo si konečně všiml, že tam taky stojím. Počkat! Malý kamarád? Co si o sobě myslí? Nevypadal o moc starší než já a ani nebyl ani o moc vyšší. Jen jeho rysy v obličeji ho postaršovaly.
Díky tomu, že jsem se nechtěl předvést jako neotesanec, taktně jsem to přešel mlčením a čekal, až nás Aeyong představí.
„Jo, aha, pardon,“ začala s omluvou „to je můj kamarád ze školy, Heechul.“ Promluvila směrem k tomu klukovi. „Heechule,“ otočila se na mě „to je Hankyung, můj… můj…“ aha, okamžik zádrhele, čekal jsem, co z ní nakonec vypadne.
„Přítel.“ Dořekl Hankyung za ni.
„Aha!“ zvolal jsem. Nějak mi to všechno najednou secvaklo dohromady. Až na to, proč byla tak nervózní. Co já vím, neměla k tomu sebemenší důvod.
„Těší mě, Hankyungu.“ Podal jsem mu ruku.
„Mě taky.“ Prohodil jakoby mimochodem a jen tak stiskl mou ruku v té své.
Chvíli ji tak svíral, ale pak ve zlomku vteřiny ji zas hned odtáhl a strčil do kapsy. Tou druhou objal Aeyong kolem pasu.
Změřil jsem si je oba pohledem. Zatímco Aeyong na mě zírala trochu vyděšeně, Hankyung zase zkoumavě. Nastal čas k mému odchodu.
„No nic, asi bych měl jít, nebudu vás rušit.“ Usmál jsem se na ně a otočil se k odchodu. Jejich letmé “ahoj“ a “měj se“ mi znělo v uších.
Ačkoli tohle nic zvláštního nebylo, při odchodu z místa našeho setkání jsem měl divný pocit, že se něco změnilo. Nemohl jsem ale přijít na to, co. Možná jsem už asi trochu paranoidní, ale cítil jsem, že se změnilo něco, a už se to nedá vrátit. V tu chvíli mi to taky přišlo celkem k smíchu, nejsem žádný senzibil nebo tak něco a tohle bylo naprosto směšné. Jak by člověk mohl něco takového vycítit? Prostě jsem to pak už nechal být a kráčel po nejkratší cestě k mému domu.


Naposledy upravil Lalala☆mola~ dne Fri Mar 18, 2011 9:23 pm, celkově upraveno 1 krát

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  ...Lenny... za Thu Dec 03, 2009 6:42 pm

Doufam, že další kapitolu přidáš co nejdřív :009:
Strašně moc mě to upoutalo :29: :29: :29: tak prosím rychle :heart:
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Mily za Thu Dec 03, 2009 7:43 pm

tak tohle vypadá fakt zajímavě a taky doufám že pokráčko bude co nejdřiv :007:
avatar
Mily
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Piggie za Thu Dec 03, 2009 8:51 pm

pokracko pokracko pokracko :34: :34: :34: :34:
a co nejdriv :55:
je to strasne napinavé :29:
avatar
Piggie
→Překladatel ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Markét za Thu Dec 03, 2009 9:08 pm

Tleskám Kyu, opět úžasné... :55: Nemám slov... Snad jen, ať brzy přidáš další dílek :29:
avatar
Markét
→Sapphire pomocník ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Thu Dec 03, 2009 9:26 pm

Jo no, pracuje se na tom :D
A na začátku sem zapoměla dopsat, že prvních pár odstavců z téhle fikce je tak nějak autobiografických xDD
Tuhle fikci jsem začala opravdu psát ve fyzice, zrovna když nám učitelka říkala o Boltzmannově konstantě :D .. Chvíli jsem sledovala i vzornou Linh vedle mě a pak s ní hrála i piškvorky, ve kterých vyhrála :009:
A opravdu se mnou učitelka diskutovala na téma mých známek :D ... až na to, že tam mám dvě pětky a dvojku xD ... A další hodina fyziky taky odpadla :D:D:D
Takže jsem se vlastně vcítila do té role Heechula (nebo on do mě? xDD) vcítila a Linh do Aeyong :D
Pokračování je ale už vážně jen pouho pouhá fikce :712: :711:

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  ...Lenny... za Thu Dec 03, 2009 10:16 pm

To je dobrej nápad psát fikci podle sebe xD
Tak už se těšim na další Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Fri Dec 04, 2009 9:42 pm

Do školy se mi zrovna dvakrát nechtělo, jen sami řekněte, komu se do školy chodit chce? Možná bych hned tady z fleku dokázal vyjmenovat dva, možná dokonce tři lidi, ale když se to tak vezme kolem a kolem, nedá se o nich říct, že by byli normální.
Začal jsem trochu uvažovat nad Aeyong a tím jejím přítelem. I když bych si mohl, nebo vlastně měl zapamatovat jeho jméno, nějak se mi přes noc vykouřilo z hlavy. Nebyl jsem zrovna příklad slušnosti a případ bytosti s dobrou pamětí, ale když už si nepamatuju ani jedno pitomé jméno, jsem na tom už asi vážně špatně.
Přišlo mi docela zvláštní, že mi o něm ani neřekla. Přece před sebou nemáme skoro žádné tajemství. Napadlo mě taky, že by se za něj mohla stydět, ale to mi nesedělo. I já sám jsem byl nucen uznat, že byl fakt hezký. Vyšší, tmavé oči, krátké černé vlasy a vypadalo to i na dobrou postavu. No zkrátka takový ten typ kluků, co se holkám líbí.
Když jsem nad tím tak uvažoval, začalo mě docela mrzet, že se mi Aeyong nesvěřila. Proto jsem se rozhodl ji hned ve škole vyzpovídat…
No tak Aeyongie, kdepak se schováváš? Pomýšlel jsem lstivě a zkoumal školní chodbu, jestli se náhodou někde neobjeví. Na konci jsem se otočil a šel zase zpátky. Pár lidí se za mnou dívalo s pohledem, který říkal něco ve smyslu “co to je za blbečka?“. Něco takového jsem ale neměl čas řešit a radši jsem dál hledal “nenápadně“ Aeyong.
Neobjevila se. Nepřišla na první hodinu a ani na druhou. Na tu třetí jsem ji už ale viděl dobíhat. Bohužel, tu jsme neměli spolu. Ona byla pokročilý angličtinář, kdežto já něco mezi začátečníkem a pokročilým.
„Sakra,“ prodralo se mi tiše mezi zuby a radši jsem odkráčel do své třídy, než zazvoní.
Celá ta hodina mi ubíhala déle než obvykle. Sledoval jsem hodiny a odpočítával každou vteřinu, kterou se ručička hodin posunula.
Když už byl konečně mému utrpení konec, vyběhl jsem ze třídy s důvodem, ji najít.
„Aeyong! Hej, Aeyong!“ křičel jsem přes půlku chodby, jakmile jsem ji viděl vycházet ze třídy. Zastavila a zamrkala na mě svýma velkýma očima. Počkala, až doběhnu k ní a dala se pomalu do kroku. Přidal jsem se k ní.
„Ahoj Heechule.“ Pozdravila mě stejně tak, jako vždycky.
„Ah, kdes byla Aeyongie?“ zeptal jsem se ještě trochu zadýchaně na důvod její absence.
„Byla jsem jen u zubaře, neboj.“ Odpověděla mi jednoduše a poplácala mě po zádech.
„Jo ták…“ pronesl jsem a dělal, že nad něčím přemýšlím.
Aeyong mě ale asi prokoukla.
„Nechceš mi něco říct?“ nahodila najednou svou otázku zkoumavě. Nemělo důvod zapírat, přece jen už mě nějakou tu chvíli znala.
„No, vlastně jo.“ Přiznal jsem rychle barvu.
„Tak co?“
„Proč jsi mi neřekla o tom, že máš kluka? Vždyť víš, že mi můžeš říct všechno.“ Začal jsem zlehka.
„Já vlastně ani nevím, proč jsem ti to neřekla. Nějak na to nepřišla řeč.“ Snažila se z toho vykroutit.
„Jo aha…“ hlesl jsem a rozhodl se, že už do ní s tímhle dál rypat nebudu. Takže jsem se rozhodl pro něco odlehčenějšího.
Aeyong stále mlčela s hlavou sklopenou k zemi.
„A jak že se to vlastně jmenuje?“ Rozbořil jsem tu pomyslnou hranici ticha mezi námi dvěma.
„Ty si to nepamatuješ?“ skoro až vykřikla Aeyong vyjeveně.
„No, nějak mi to přes noc vypadlo z hlavy. Fakt si nemůžu vzpomenout, i když nad tím přemýšlím jako blázen. Jen vím, že to začínalo nějak na Han něco.“ Snažil jsem se to všelijak obkecat.
„Hankyung.“ Jen mě doplnila suše.
„No jasně! To je ono!“ zvolal jsem vítězoslavně.
Moc jsem ji už pak na tohle téma nezpovídal, zdálo se, že je na to možná trochu citlivá až do doby, kdy nastala volná hodina a sama s začala o něm mluvit. Ale neřekla mi třeba kolik mu je, kde se seznámili a ty podobné věci, co holky o svých klucích říkají. Namísto toho se mě zeptala, jestli bych s nimi nechtěl jít ven. Zprvu jsem protestoval, nechtěl jsem tam někomu ocáskovat, asi bych si připadal docela trapně, ale když pořád naléhala, nakonec jsem souhlasil a rovnou jsme se domluvili na další den – úterý.
Toho dne jsme s Aeyong ještě ve škole doladili hodinu a místo naší společné schůzky. Měl jsem takový pocit, že jsem možná neměl s tím nápadem souhlasit, ale teď už bylo moc pozdě na to, abych před vším couvl. Zhluboka jsem se nadechl, abych konečně pořádně vstřebal to, s čím jsem to souhlasil.
Hluboký nádech jsem ten den zopakoval ještě jednou, zrovna když jsem vycházel z domu na určené místo. Už jsem si taky udělal představu toho, jak to asi bude vypadat. Aeyong a Hankyung v objetí, já vedle nich jak se rozhlížím kolem.
Rychle jsem zatřepal hlavou, snad proto, abych tenhle obrázek z hlavy vystrčil.
S rukama v kapsách jsem došel až na místo setkání. Všiml jsem si, že za tu dobu se docela dost zešeřilo. Podíval jsem se na mobil a zjistil jsem, že mám ještě chvíli náskok. Proto jsem tam byl asi taky první. Čekal jsem, že přijdou oba spolu a pak společně něco podnikneme, a to i když bylo úterý. Nezáleželo mi na tom, co se bude druhý den dít. Znervózňovalo mě, že všude kolem mě bylo takové ticho a klid.
„Ahoj.“ Ozvalo se za mnou potichu, až jsem leknutím skoro nadskočil.
„Hankyungu! Tys mě ale vyděsil!“ Obořil jsem se na něj.
„Omlouvám se.“ Zasmál se.
Ignoroval jsem opět jeho způsob chování. Aspoň já si tady zachovám svoji důstojnost.
„Kde je Aeyong?“ zeptal jsem se ho a nenápadně se naklonil a podíval se za něj, jestli třeba náhodou není schovaná někde za jeho zády.
„Myslel jsem, že dorazí s tebou.“ Zarazil všechny mé dosavadní představy tuhle jedinou větou.
„Já zas, že s tebou.“ Podivil jsem se.
„Tak chvíli počkáme a třeba přijde.“ Navrhl mi a já jen s kývnutím hlavy souhlasil.
Nastala trapná chvíle mlčení. Ani jeden z nás nevěděl, co by měl vlastně říct, dokud Hankyung neprobodl to nepříjemné ticho svým hlasem, když se začal smát.
„Co je?“ musel jsem se pousmát taky.
„Tobě tohle nepřijde k smíchu?“ pořád se ještě trochu smál.
„Když se to tak vezme, tak s tebou musím souhlasit.“ A znova jsem se začal smát.
Připadal jsem si trochu jako pitomec, ale tohle se taky stává. V takové situaci jsem ještě nebyl, ale byla to příjemná chvíle.
„Zkusím Aeyong zavolat, kde se tak zdržela.“ Navrhl pak Hankyung po tom, co naše hlasy konečně dozněly.
Vzal do ruky svůj mobil, něco na něm vyťukal a dal si mobil k uchu, ale po chvíli ho zase strčil do kapsy.
„Ach jo.“ Povzdechl si.
„Co se děje? Nebere ti to?“ zeptal jsem se. Tohle u Aeyong nebylo obvyklé.
„Je vyplá.“ Pronesl a zkoumavě se podíval do tmy.

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Markét za Fri Dec 04, 2009 10:07 pm

Ááááá....jak tohle můžeš udělat Kyu? :008: A prej, že já mám smysl pro dramatično... Úsměv Rychle další díl.... prosím.... :009:
avatar
Markét
→Sapphire pomocník ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  luc20 za Sat Dec 05, 2009 9:55 am

:29: aaa, zacina sa to pekne rozvijat. Som zvedava, co bude dalej.
avatar
luc20
→Angela ★☆☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Mily za Sat Dec 05, 2009 3:49 pm

jak si dovoluješ to takhle utnout :34: kdo to má vydržet do další části :008:
takže prosím rychle další :29:
avatar
Mily
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Sat Dec 05, 2009 9:21 pm

„Třeba se jí vybila baterka.“ Začal jsem vysvětlovat.
„Jo, tím to asi bude.“ Souhlasil se mnou, i když se zdálo, že neochotně.
A pak jsem to uviděl. Tu strašnou nejistotu, která se mu leskla v očích, když je upíral na mě. Ten pohled mě zhypnotizoval, nemohl jsem se ani pohnout. Nebyl jsem schopen ze sebe dostat ani jedno jediné slovo.
Udělal krok směrem ke mně, stále se mi dívajíc do očí. Vypadalo to, jako by se díval skrze mě. To mě vylekalo. Otočil jsem hlavou a zamrkal, abych se trochu probral.
Hankyung ode mě odstoupil.
„No, ehm, takže…“ začal „asi bych měl pomalu jít.“ Zamračil se trochu a pokývl hlavou.
„Jo, no asi jo.“ Přitakal jsem.
Rozloučili jsme se a každý z nás se vydal jiným směrem.
Hlavu jsem měl plnou roztodivných myšlenek.
A dokonce ani v noci jsem nemohl spát. Pořád jsem se převaloval z jednoho boku na druhý a myslel jsem na něj. Na něj. Nevím, co mě k tomu nutilo, ale ten tlak, který jsem cítil, byl všude. V mé hlavě, břichu, nohách, prstech. Bylo na něm něco zvláštního, něco co mě přitahovalo, i když připustit si to taky stálo spoustu úsilí. Sakra, vždyť je přítel Aeyong, její kluk, kluk!
Svíral jsem oči a přitom se jemně mlátil do hlavy, jako bych čekal, že to pomůže a Hankyunga z ní aspoň na chvíli dostanu ven. Nedařilo se. Byl sem v tak zvláštní a zamotané situaci a nevěděl jsem jak z ní ven. Jasné mi bylo jen to, že Hankyunga teď dlouho nesmím vidět. Doufal jsem, že po pár dnech mě to přejde a já zas budu ten normální Heechul, kterým jsem doteď byl.
Překvapilo mě, že Aeyong nebyla druhý den ve škole. O přestávce jsem se jí rozhodl zavolat a doufal jsem, že má zapnutý mobil.
Po pár zazvoněních jsem uslyšel její hlas a oddechl jsem si. Řekla mi, že dneska do školy nepřijde, protože včera ji nějak sklátila nemoc a proto nepřišla ani na naši společnou schůzku. Omluvila se mi ještě na konec a poprosila mě, abych ji donesl úkoly, které ve škole dostaneme. Souhlasil jsem a rozloučil se sní.

Odzvonila poslední hodina a já se vyřítil ze školy, abych se mohl za Aeyong na chvíli stavit. Zarazil jsem se ale hned ve chvíli, kdy jsem opustil školní pozemky.
„Co tu děláš? Aeyong dneska nebyla ve škole.“ Řekl jsem Hankyungovi, který mě zase rentgenoval pohledem a opíral se přitom o malou zítku.
„Jo já vím, volal jsem jí. Přišel jsem za tebou.“ Oznámil mi jednoduše.
„Za mnou? Proč?“ Moje suchá otázka asi nevyvolala zrovna ten nejlepší dojem.
„Víš včera,“ začal polohlasně.
„Co včera?“ přerušil jsem jeho dlouho odmlku po prvních dvou slovech, které mi zatím řekl.
„To, co se stalo,“ nevím, co mělo dál následovat, ale zase svou větu nedořekl.
„Nic se nestalo.“ Začal jsem mu odporovat.
„Neříkej, že jsi nic necítil.“ Jeho ironický smích spojený se slovy se mi ani trochu nelíbil.
„Měl jsem snad něco cítit?“ Položil jsem mu otázku, i když jsem přesně věděl, co má na mysli. Houfy studentů kolem nás proudily ven, ale to jsem skoro nevnímal. Zíral jsem Hankyungovi do očí a čekal, kdy mi odpoví.
„Já vím, že lžeš.“ Řekl mi tvrdě.
„Cože? Co? Co to plácáš?“ začal jsem už pomalu ale jistě zmatkovat.
„Přitahuju tě.“ Řekl na rovinu, vůbec si s tím nelámal hlavu.
„Ne.“ Opověděl jsem hbitě.
„Ne?“ Zopakoval po mě se smíchem.
„Ne.“ Znova jsem se ho snažil přesvědčit.
Chytil mě za ruku a táhl někam do ulic.
„Co děláš? Pusť mě.“ Protestoval jsem a snažil se vymanit z jeho sevření.
„Ne, nepustím. Půjdeš se mnou.“ Zavelel.
„Já ale nechci, musím za Aeyong.“ Děsila mě jeho agresivita, ale na druhou stranu jsem se mu zase nemohl bránit, byl silnější než já.
Po tomhle už nepromluvil. Dotáhl mě do nějaké zapadlé ulice, kde nebylo ani živáčka a přimáčkl mě ke stěně jednoho z činžáků, který tam stál. Rukama mi zatarasil cestu tak, abych nemohl utéct. V té chvíli jsem byl vážně vyděšený, nevěděl jsem, co mám dělat. Díval jsem se do jeho striktně tvrdého obličeje a čekal, co se bude dít.
To, co bych asi nejmíň čekal, bylo, že se ke mně začne přibližovat a přivírat oči. Těmi svými jsem těkal všude kolem a hledal nějaký způsob jak se odsud dostat. Dřív než jsem stačil nějaký takový způsob najít, přitiskly se lehce jeho rty na mé. A v tu chvíli jsem přestal přemýšlet. Pár vteřin jsem se snažil jeho polibku bránit, ale zjistil jsem, že to vůbec nemá cenu, a že vlastně ani nechci.
Nechtěl jsem se bránit, chtěl jsem, aby mě líbal. A to taky dělal. V tu chvíli, kdy jeho polibky začaly být intenzivnější a jeho jazyk se začal drát do mých úst jsem, ale zapomněl na jednu důležitou věc. Aeyong se tohle nikdy nesměla dozvědět.
Když se konečně po pár minutách ode mě odtrhl, těžce jsem se snažil vydýchat celou tu situaci.
„Přitahuju tě.“ Pronesl po tom všem Hankyung vítězoslavně.
„Já, to, n-“ začal jsem koktat.
„To už nemáš šanci zakecat.“ Skočil mi do toho Hankyung.
Skoro smutně jsem sklopil hlavu dolů k zemi a zkoumal kamínky pod mýma nohama. Hankyung mě chytil za bradu a zvedl mi hlavu tak, aby mě mohl ještě letmo políbit.
„Půjdeme.“ Zavelel a otočil se k odchodu.
Chvíli jsem stál a díval se za ním. Pak jsem si ale uvědomil, že bych doopravdy měl taky jít. Vyběhl jsem, a když jsem ho dohnal, přidal jsem se mu do kroku. Nemluvili jsme o tom, co se tam stalo, prostě jsme si povídali o normálních všedních věcech jako dva naprosto normální přátelé, možná až s přehnanou odlehčeností.
Oddechl jsem si, když jsme konečně dorazili k mému domu.
„Tak tady ty bydlíš?“ zeptal se Hankyung a prohlížel si přitom můj dům.
„Jo, bydlím.“ Potvrdil jsem mu jeho skvělou dedukci.
„Hezkej baráček,“ podíval se na mě tím svým zvláštním pohledem „ještě se uvidíme Heechulie,“ dodal a otočil se k odchodu.
S pootevřenými ústy jsem ještě chvíli zůstal stát na místě, ale pak jsem se konečně sebral a vešel do domu.
Dalších pár dní to šlo pořád tahle dokola. Hankyung na mě čekal před školou a pak mě šel odprovodit až domů, do doby, než se Aeyong uzdravila a začala zase chodit do školy.
Když jsem seděl vedle ní, měl jsem takové výčitky svědomí, že jsem se div nerozbrečel. Ona zatím ještě ale o ničem nevěděla. O Aeyong jsem s Hankyungem ani nemluvil. Jestli se s ní rozejde nebo jak to vlastně bude. Vždycky když jsem se Aeyong podíval do očí, bylo mi tak zle z toho co dělám. Ona si zasloužila štěstí a já ji ho potajnu bral. Nejradši bych si sám dal pár facek.
„Heechule? Je ti dobře?“ zeptala se mě Aeyong jednou při hodině zrovna, když jsem nad tímhle zase uvažoval.
„Cože? Jo, jasně že je.“ Snažil jsem se zachovat chladnou hlavu.
Aeyong si mě změřila pohledem a nechala mě ale být, ale jen dokud nebyla přestávka.
„Heechule, poslední dobou se chováš nějak zvláštně, nestalo se něco?“ nahodila jen tak otázku když jsme směřovali směrem k jídelně.
„Né, já,“ začal jsem, ale vtom mi začal zvonit mobil. Vytáhl jsem ho z kapsy, abych zjistil, kdo mi volá. Byl to Hankyung. Hodil jsem na Aeyong prosebný pohled a poodešel kousek dál.
„Říkal jsem ti, že když jsem ve škole, nemáš mi volat.“ Začal jsem a ani jsem nepozdravil.
„Chci tě dneska vidět. Stavím se u tebe v šest.“ Oznámil mi.
„Fajn, dobře budu tě čekat. Ale teď už budu končit.“ Souhlasil jsem a vypl jsem si mobil úplně.
„Kdo to byl?“ zeptala se Aeyong když jsem se k ní zas přidal.
„Jen táta.“ Zalhal jsem ji nuceně.
„Jo aha, tak to jo.“ Jen pokrčila znuděně rameny.
Všechny výčitky se mi zase nahrnuly do hlavy a okupovaly můj mozek. Do konce dne jsem to ale nakonec nějak přetrpěl.
Cestou domů jsem myslel na to, jak přijde Hankyung. Těšil jsem se, ale měl jsem zároveň strach. Dneska jsem byl až do devíti sám doma. Mohl bych ho pozvat dovnitř, kdyby chtěl. Myšlenky se mi ubíraly jen směrem k tomu večeru.
V tu osudnou hodinu jsem už jen přešlapoval u okna a čekal, kdy se Hankyung objeví. Jakmile jsem ho viděl přicházet, šel jsem mu ke dveřím otevřít, aby nemusel zvonit.
„Půjdeš dneska dál?“ zeptal jsem se ho na oko nevinně.
„Nikoho nemáš doma?“ odpověděl mi otázkou a zkoumavě se mi díval přes rameno.
Nic jsem neříkal a jen jsem mu ustoupil z cesty, aby mohl projít dovnitř. Jen co se za námi zavřeli dveře, už jsem ležel v jeho náručí, kde mě zasypával svými polibky. Jeho ruce jsem cítil všude na svém těle.

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Markét za Sat Dec 05, 2009 9:33 pm

Ten konec radši ani nebudu komentovat... :008: Ale jinak úžasné jako vždy.... :55: Snad jen, že brzy očekávám pokráčko... Úsměv
avatar
Markét
→Sapphire pomocník ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Sat Dec 05, 2009 9:40 pm

Já toho víc nestihla :009: :009:
Už mi zbývá jen kousek :Muhehe:

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Mily za Sat Dec 05, 2009 10:38 pm

ha sami doma :64: ? :ummm?:
avatar
Mily
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  ...Lenny... za Sun Dec 06, 2009 10:27 pm

pokračování co nejdřív :004:
Je to nádherný :29:
jsem zvědavá na konec, protože doufám, že mi tak z poloviny nebereš mojí myšlenku Úsměv
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Mon Dec 07, 2009 11:33 pm

„Počkej Hankyungu,“ odtrhl jsem se od něj. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, ale nevěděl jsem, jestli jsem na to připravený.
„Nechceš mě tu provést?“ Nahodil, když spatřil můj vystrašený pohled.
„Jo, jasně,“ souhlasil jsem nadšeně a hned jsem ho táhl za sebou do obýváku, kuchyně, a pak i do mého pokoje.
Vešel dovnitř a s úsměvem se rozhlížel. Prošel kolem poličky a prsty přejel po zaprášené sbírce cédéček a knihách.
Stál jsem ve dveřích a díval se na něj, jak tam tak bezstarostně prochází ve své kožené bundě, která mu mimochodem šíleně sekla a působil takovým tím dojmem rebela.
Jako omámený jsem vešel dovnitř za ním a postavil jsem se za něj, když si prohlížel fotografie z mého dětství.
„Byl jsi roztomilej.“ Poznamenal.
„Jako malá holčička.“ Posměšně jsem dodal.
Otočil se, chytil mě kolem pasu a zadíval se mi do očí.
„Heechule, já,“ začal polohlasně.
Nedal jsem mu příležitost dokončit větu. Nezajímalo mě, co chce říct, jak chce pokračovat. Důležité v té chvíli bylo, co jsem chtěl já. A chtěl jsem jeho. Rozhodl jsem se vykašlat na svou připravenost nebo nepřipravenost. Jazykem jsem mu pomalu začal objíždět jeho rty. Cítil jsem, jak mě pomalu, lehce pokládá na mou postel. Pak ale něžnost vyvrcholila ve vášeň a všechny ty letmé a jemné doteky přerostly v tvrdé a náruživé. Skoro násilím jsem z něj sundal jeho bundu a to samé jsem se snažil udělat i s jeho tričkem. Nebudu lhát, nedařilo se mi to, trochu jsem se zamotal, ale naštěstí se Hankyung rozhodl mi pomoct a sundal si ho sám.
Těch pár vteřin, na které odtrhl své rty od mých byly pro mě šílené, k nevydržení. Hned jsem si ho znovu k sobě přitáhl a jeho nahá hruď se lepila na tu mou. Znova jsem se od něj odrhl, abych mohl sundat i své tričko.
Naše polonahá těla se lepila jedno na druhé. To vzrušující jiskření bylo všude. Slyšel jsem zvuk opasku, jak si Hankyung rozepíná kalhoty. To, co se teď stane, si navždycky budu pamatovat a byl jsem na to připravený. Po chvíli v mé nahotě jsem na nic jiného nemyslel. Jen jsem už čekal, kdy do mě vstoupí.
„Kam jdeš?“ zeptal jsem se ho, když se po tom všem zvedl a začal se oblékat. Ležel jsem tam v posteli přikrytý jen svou dekou a zvídavě jsem Hankyunga sledoval.
„Domů, kam jinam?“ znova ten ironický smích v hlase.
Začal jsem se oblíkat taky a následoval ho pak až ke svým domovním dveřím a pak ven. Byla docela velká zima.
Hankyung se zarazil před domem a počkal na mě. Zmateně jsem doběhl a než jsem stačil cokoliv říct, mě znova políbil, ale takovým až brutálním způsobem.
„Bylo to s tebou hezký.“ Řekl chladně a mrknul na mě okem. Pořád mě držel za bradu a díval se mi do očí.
„Heechule?“ ozvalo se někde ze tmy a naprosto to zbořilo celou tu napjatou atmosféru.
Vytrhl jsem svou hlavu z Hankyungova sevření a díval jsem se do tmy, odkud ten hlas přichází.
„Hankyungu?“ hlas zesílil, tušil jsem, komu patří, ale nechtěl jsem, aby to byla pravda.
Aeyong pomalu ze stínu vystoupila pod světla lamp a dívala se na nás se sklenýma očima. Měla pootevřená ústa, chtěla něco nejspíš říct, jen na to neměla dost sil nebo odvahy. Otočila se a začala prchat do tmy.
Nemohl jsem věřit tomu, co jsem to udělal.
„AEYONG!“ zakřičel jsem za ní a chtěl se vydat jejím směrem. Hankyungova ruka mě ale zachytila a já zůstal stát na místě. Nikam jsem se nehnul a podíval se směrem k němu.
„Nech ji utíkat, vybrečí se a bude to dobrý.“ Lhostejnost v jeho hlase se mi nelíbila.
„Ty sis s ní jen hrál, že mám pravdu?“ začal jsem ho obviňovat, i když konec konců jsem za to mohl já.
„Vždyť to celý byla hra brouku.“ Pousmál se tím jeho ironickým pošklebkem. Ještě mě pohladil po tváři, otočil se na patě a suverénně si odkráčel směrem do temných ulic města.
Stál jsem v tričku před svým domem. Na jednu stranu odešla Aeyong, na tu druhou Hankyung. Jak rychle do mého života přišel, tak rychle odešel. To bylo naposledy, co jsem ho viděl. A Aeyong? Druhý den jsem jí měl potkat ve škole. Přesně jsem věděl, jak se na mě bude dívat a jestli vůbec. Rozhodl jsem se to riskovat a ještě před začátkem vyučování jsem ji vyhledal.
Řekl jsem jí všechno, že si hrál s ní, že si hrál se mnou. Nevypadalo to, že by mě poslouchala, ale musel jsem to všechno říct a omluvit se. Věděl jsem, že za takovouhle věc je omluva málo, ale nic jiného mi nezbývalo.
Seděla ve škole vedle mě dál, ale bez jediného náznaku sebemenšího kontaktu nebo pohledu.

Další hodinu fyziky, kdy jsem dokonce už ani neměl páru, co to vlastně probíráme, jsem si všiml, jak se pomalu žene bouřka. Povzdechl jsem si a začal šmátrat v batohu. Našel jsem blok se čtverečkovaným papírem. Vytáhl jsem ho na stůl a přisunul ho blíž k Aeyong. Dělala, jakože vůbec o mě neví.
„Zahrajem si?“ pošeptal jsem potichu.
Vyjeveně se podívala na mě a pak na blog.
„Ano, já vím, že to co jsem udělal, bylo to nejhorší, co jsem mohl a taky vím, že omluva za tohle je málo, ale prosím, jsi moje nejlepší kamarádka. Dej mi šanci to napravit.“ Potichu jsem zaškemral a doufal, že mi aspoň někdy v budoucnu odpustí.
Znova se na mě podívala a vzala do ruky prupisku. Váhavě se na mě pousmála a nakonec na papíru zaškrtla políčko svým oblíbeným křížekem.

**Konec**


[You must be registered and logged in to see this image.]

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Markét za Mon Dec 07, 2009 11:47 pm

Fakt husté... Takový konec jsem nečekala, ale dobře, že HeeChulovi aspoň zůstala kamarádka... Kyu opravdu úžasně napsané... Úsměv
avatar
Markét
→Sapphire pomocník ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  ...Lenny... za Mon Dec 07, 2009 11:50 pm

Tak teď nevím, jestli to mám brát jako špatný konec :( Úsměv ....naštěstí tam nebylo nic tak depresivního, ale co si to z Hannieho udělala ?? :004: :lool: ...chudáček :009:

Ale jinak nádherná myšlenka a moc nádherně napsaný (ostatně jako vždy) :heart:


Naposledy upravil ...Lenny... dne Tue Dec 08, 2009 9:38 am, celkově upraveno 1 krát
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  HungryGenius za Tue Dec 08, 2009 7:27 am

Jo.. no.. Hannie, heh xD .. trochu jsem ho pochlapila? xDD
Jsem ráda, že se vám to líbilo Úsměv

_________________
[You must be registered and logged in to see this image.]
Signature by Giseℓℓe ℓee @ eastsea.co.nr | Follow me on [You must be registered and logged in to see this link.] | Add me on [You must be registered and logged in to see this link.]
avatar
HungryGenius
→Too Perfect ★★★★★


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  ...Lenny... za Tue Dec 08, 2009 9:41 am

Pochlapila xD výstižné slovo Úsměv
Jasně, že se líbilo :Love:
avatar
...Lenny...
→Shuper Girl ★★☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  luc20 za Tue Dec 08, 2009 10:48 am

tak takyto koniec som necakala...ale pacilo sa mi to. :005:
konecne zase pribeh, ktory nekonci "a zili spolu stastne az do smrti" (tym nechcem povedat, ze happyendy nemam rada, ja ich moc moc rada)
avatar
luc20
→Angela ★☆☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  agoni7 za Thu Mar 10, 2011 12:34 am

Pche, k čemu je nějaká kámoška, když se ani s Hangengem nevyspal...:D
avatar
agoni7
→Monster ☆☆☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Kamie za Thu Mar 10, 2011 3:22 pm

Četla jsem začátek a pak jsem na to nějak zapomněla Oo a teď jsem to dočetla.
Like it! ^____^ like like like iiiit!
Píšeš dobře a píšeš čtivě ^^
avatar
Kamie
→Překladatel ★★★☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  9pitris za Fri Apr 15, 2011 6:46 pm

tak já čekala nějakou tu scénku ae nevadí tahle dvojice se mi celkem líbí a že není heechul ten dominantní je dost hezká změna XD to se mi líbí jsem ráda že se nakonec s tou dívkou usmířil to je pěkné a ta fotka na konci tomu dává jedno velké plus Úsměv
avatar
9pitris
→Monster ☆☆☆☆☆


Návrat nahoru Goto down

Re: [DOKONČENÁ | ☆] Boyfriend

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru