[DOKONČENÁ]One love

Ehm, tak tohle je taková songfiction na písničku One love od Super Junior K.R.Y. feat. Eunhyuk ^^
Představila jsem si tam jako hlavního hrdinu Yesunga, ale každá z vás si tam může představit úplně někoho jiného.
Tohle je moje první povídka tady a byla napsána dnes večer při záchvatu fantazie. Takže to nebude nic extra
(Pokud se vám to zdá krátké, tak nezdá, není to tak dlouhé, ale nechtěla jsem ty pocity pitvat až příliš hluboko. Aby to nebylo kýčovité. A písnička tam není celá ^^, ale opakované části jen jednou) = Romantická patlanina


Opustila jsi mě, zlomeného a v slzách. Ale já jsem nebrečel, protože přeci... Velcí kluci nepláčou.


Když jsi mi říkala, že to bude napořád... Že ten sen nikdy neskončí. Objala jsi mě a přivinula k sobě. Každý večer, šeptal jsem ti do uší, že jsi moje jediná, moje jediná opravdová láska.
A potom, řekla jsi mi, že pro mě nejsi dost dobrá. Proč jsi mě nenechala, abych si to rozhodnul sám?
Nikdy jsem nepil, ale pro jednou, jsem chtěl utopit žal ve vínu. Utopit tu bolest, co sužovala mé srdce. Slzely mi oči, noc mi padala na ramena.
Spustil se déšť a já jen stál... Stál jsem a čekal na tebe. Snil jsem o tom, že tě v dálce zahlédnu, jak se otáčíš a vrácíš se ke mně. Obejmeš mě a zašeptaš, že... Co od toho vlastně očekávám? Naivní sny...
Tak mě nech, pro jednou se smát.


Stojím, na křižovatce a dívám se směrem, kterým jsi mi odešla. Cítím, jak mi slzy stékají po tvářích a nachází si cestu k mému raněnému srdci. Řekni, proč to tak bolí?
Chtěla jsi lásku? Co pro to musím udělat? Milionkrát ti říct, že tě miluji? Tisickrát to vykřičet do světa? Darovat ti své srdce na stříbrném podnosu, abys věděla, že na něm je jen jedno jediné jméno, to tvoje?
Pořád chci být s tebou, na lásku nejde zapomenout. I kdybych se snažil. I kdybych si vyrval srdce a zahodil ho za sebou. Vzpomínky se nezapomínají. Ty krásné zůstávají tam uvnitř....
Proč, proč mě když chci zapomenout napadají jen krásné vzpomínky...
Nenechám tě odejít z mého srdce. Zůstaneš uzamčena uvnitř.


Jediná, jedna jediná láska. To jsi byla ty. Neskutečná a fantastická... Někdy jsem si myslel, že jsem si tě vysnil.
Vzpomínky na krásné chvíli, v hlavě rojí se mi jako včely. Vzpomínky, které jsi říkala, že nikdy nesmím zapomenout. A já myslel, že jsi to myslela vážně.
Přeji si, abys tu byla. Abys byla zase moje. Nikdy jsem se k tomu nechtěl vázat, k představě společné budoucnosti. Ale proč tu stojím a chci, aby byla navždy jen moje?
Jediná láska, nebezpečí poranění. Bál jsem se odpoutat se od stereotypu. Jediná, ona jediná láska na celý život...
Nikdy ti neřeknu sbohem, protože ty tu budeš u mě, pořád a navždy.

Ach, je to stále jasné v mé mysli
Na tvé narozeniny jsem bych schopný ti dát jen malý dárek
Nenáviděl jsem se, že jsem byl takový
Ale říkala jsi, že jsi byla vděčná a dojatá
Kdy budeš schopná slyšet mé upřímné srdce nervózně křičet?
jestli je to stejné jako tvoje jiná druhá polovina…
tak mi teď řekni, že mě miluješ,
a že mě už nikdy neopustíš, prosím ..

Jako by to bylo včera, když jsem našel vzkaz u dveří. Na bílém, úhledně složeném papíře, voněl po tobě.
Styděl jsem se za to, že jsem ti nikdy nedal k narozeninám dárek, který by vystihnul moje city k tobě. Jen malé, hloupé dárky, schopen byl jsem ti dát. Kolikrát jsem se nenáviděl, že ti nedokážu dát důkaz celé své lásky.
A ty jsi přesto říkala, že se ti to líbí. Byla jsi dojatá a brečela jsi mi v náručí. Říkala jsi, že jsi byla vděčná. A já tomu přesto nevěřil...
Moje srdce křičí, kříčí tvoje jméno. Chybí mu jeho druhá část, kterou jsi odnesla s sebou. Uslyšíš ho někdy? Cožpak je to těžké zaposlouchat se do křiku srdce, které ti pořád patří?
Byla tohle snad ta tvoje špatná stránka, která mě nikdy nemilovala? Říkala jsi, že mě miluješ, celým srdcem.
Tak mi prosím ještě jednou řekni, že mě miluješ a neopustíš mě, nikdy. Aspoň jednou naposled nech mě snít o naší společné budoucnosti, než se ráno zase probudím bez tebe...


I když si to nechceš přiznat, ale ty to víš. Pořád tě miluji. I když jsi mě opustila, tak jsi stále moje láska...
Možná to bylo tím, že sis myslela, že mám dovoleno zářit na obloze jen já? Jako jeden ze třinácti na mě moc světla nezbylo... Vrať se mi prosím!

Jednou naposled, nech mě snít.
O budoucnosti, kterou jsme chtěli mít.
Ty a já, život, který krásně svítí.
Jako hvězdy na obloze, jako barevné kvítí.

Pokud jste to dočetli až sem, tak gratuluju ^^ překonali jste mé úplně první SuJu dílo
Omlouvám se, velice! ^^ Já pako zapomněla dát zdroj. Je to odtud od překladu Angie ^^"

Ok Kame, dostalas mě
Žádnou podobnou fikci jsem nikdy nečetla, ale musím říct, že je to úžasný nápad a hooooooodně moc se ti to povedlo Vůbec nevím, co bych na to měla říct Je to fakt skvělé

Taky se mi to moc líbí.... Ale nemám ráda smutné věci, nutí mě to brečet.... Jinak je to napsané moc krásně, těším se na něco dalšího od Tebe (a doufám, že to bude veselejší, i když to záleží na Tobě )...

Mám v plánu napsat serii pohádek na dobrou noc ^^ v SuJu verzi, takže uvidíme, co se z toho vyklube ^^

je to krásný úplně nádherně napsaný
Pohádky na dobrou noc Už se strašně moc těším

tahle věc je úplně moc boží TT ♥