[DOKONČENÁ|★] Prisoner
+8
Mily
luc20
...Lenny...
Elion
HungryGenius
Verča Veselá
Kamie
Markét
12 posters
Strana 1 z 1
[DOKONČENÁ|★] Prisoner
Ahojky všem,
tak jsem tu po dlouhé době opět s jedním krátkým oneshotem. Vím, že bych měla dopsat rozepsanou ff, ale tomuhle se prostě nedalo odolat... Inspirace byl ten obrázek, no a ehm... trochu jsem se v yaoi rozepsala, tak doufám, že mě kvůli tomu Kyas nevyhodí z cyonu Oo
Prisoner
Pairing: SiChul
By: Markét
[You must be registered and logged in to see this image.]
Prisoner
„Tak tady Ti ho vedu,“ vstoupí do místnosti DongHae a za sebou vede vzpouzejícího se mladíka. Vzhlédnu od psacího stroje a přeruším svou práci, obdivně sjedu pohledem to mladé krásné tělo, které vypadá spíš jako dívčí. Nakonec se setkám s pohledem čokoládově hnědých očí, které mě nenávistně, ale zároveň i vyzývavě propalují.
Neřeknu ani slovo, jen sleduji, jak ho DongHae usadí na připravenou židli a odemkne mu pouta. Mladík si obejme tělo rukama a znovu se na mě ne moc mile podívá, zřejmě čeká, co budu dělat.
DongHae mezitím opustí místnost a zavře za sebou dveře, takže v místnosti zůstaneme jen my dva. Najednou je ticho, já nic neříkám a ani on se nepokouší mluvit. Jen mě propaluje očima, odtrhnu oči od jeho sametové pokožky a zadívám se do spisu.
Kim HeeChul, známý to recidivista, problémy s drobnými krádežemi, pár dalších celkem nezajímavých přestupků a… sjedu pohledem až na konec spisu pohoršování veřejnosti. Prohlédnu si přiložené fotky a hltám jeho dokonalé tělo, není zcela nahý, ale i tak mi to stačí, abych byl vzrušený na maximum.
Vzhlédnu od spisu a zahledím se znovu na něj, ale vidím opět jen tu dokonalost, nebýt toho spisu, myslel bych si, že mám před sebou anděla.
„Jak se jmenujete?“ vypálím na něj první otázku a snažím se působit opravdu přísně.
„Proč se mě na to ptáš, když už sis to dávno přečetl v tom spise?“ kývne směrem ke spisu a pohrdlivě si mě přeměří.
„Tady kladu otázky já, NE VY,“ zahřmím.
„Kim HeeChul,“ sykne naštvaně, ví, že by měl spolupracovat, jinak ho čeká vězení.
„Víte, proč tu jste?“ zapřu se oběma rukama o stůl a znovu se na něj zadívám. Taková škoda, je dokonalý, tak proč má problémy se zákonem? Hýčkal bych ho, kdyby se nechal, nic by mu nechybělo.
„Pár obyčejných přestupků, nic, co by otec nevyřešil,“ odfrkne si povýšeně.
„Tentokrát Vás z toho otec nevytáhne, víte to moc dobře, říkali jsme Vám to už minule,“ ztrácím při pohledu do těch jeho očí pevnou půdu pod nohama.
„A z čeho jsem vlastně obviněn?“ úplně zapomenu na to, že bych ho měl sjet za to, že mi zas klade otázky.
„Pohoršování veřejnosti, obnažování na veřejnosti,….“ Chci pokračovat, ale nedostanu se ke slovu, protože si hlasitě odfrkne.
„Chtěli jsme si s přítelem jen trochu užít, to není žádné pohoršování,“ provokativně si olízne rty. Začíná mi být opravdu horko.
„Podle zákona to je přečin, za který musíte být odsouzen,“ podívám se na něj a všimnu si, jak se ukazováčkem jemně dotýká svých rtů a opět mě spaluje svým pohledem. Snažím se soustředit, a tak přesunu svou pozornost na papír v psacím stroji, kde se ho snažím urovnat, ještě jsem nezapsal ani čárku. Světlo ze stropní lampy ozařuje HeeChulovu tvář a dodává jeho vlasům ještě o odstín světlejší barvu.
„Ani mě přítel nestihl uspokojit,“ tyhle slova mě zasáhnou jako blesk z čistého nebe. Vyděšeně na něj na prchavý okamžik pohlédnu, než znovu nasadím masku lhostejnosti. To mu ale zřejmě stačí, provokativně se na mě usměje. Vstane ze židle a začne se ke mně pomalu přibližovat.
„Co to děláte, sedněte si zpátky na židli,“ začnu panikařit. On se ale nezastaví. Zastaví se až u mě, odsunu se mírně od stolu, abych ho usměrnil a donutil vrátit se zpátky na místo. Ale on je rychlejší a hbitě se mi posadí na klín, než se naději, už mě i líbá. Nemám sílu ani chuť se bránit, přitisknu se k němu a pevně ho chytím za boky. Vžiju se do polibku a nechám jeho ruce putovat po svém těle. Provokuje tím, že chvíli zkoumá mé rty a tlakem mě donutí je pootevřít, poté vklouzne svým jazykem dovnitř.
„Přestaň, tohle nemůžeš,“ zamumlám udýchaně a snažím se ho od sebe odstrčit.
„Už to dělám,“ vklouzne mi rukou pod mou košili bez rukávů a lehce přejede přes bříško vzhůru až k mým bradavkám, které jemně promne rukou. Zakloním hlavu a hlasitě zavzdychám, tlak v mém klíně se ještě zvětší, protože navíc cítím i HeeChulovu touhu.
„Dost,“ vzpamatuju se, HeeChul na mě nechápavě kouká. Jednou rukou posunu psací stroj a poté Heeho vysadím na uvolněné místo, rozechvělýma rukama mu rozepínám knoflíčky od košile, i když se mi klepou ruce, on neřekne ani slovo, jen čeká. Z jeho pohledu se vytratila veškerá zloba a přezíravost.
Konečně z něho svléknu tu košili a nechám ji spadnout na zem, lehce rukou přejedu po sametovém hrudníku a skloním se k jedné bradavce, vezmu ji do úst a začnu si s ní pohrávat. Po chvíli ztvrdne a já se přesunu k druhé, které věnuju tu samou péči. Pokračuju dál a zasypu polibky bříško, zastavím se u pupíku a vklouznu jazykem dovnitř, chvíli si hraju a moje putování pokračuje až k lemu kalhot, kde se za neustálého HeeChulova vzdychání zastavím. Když to udělám, naštvaně zavrčí. Než stačí protestovat, uzavřu jeho rty v polibku, ale jeho ruce ze mě mezitím obratně stáhnou moji košili a dobývají se mi i do kalhot, což se jim po chvíli podaří, protože ucítím, jak mi spadly. Sundám si je úplně, aby mi nepřekážely.
„Nespěchej tak,“ šeptnu, když se vymaním ze zajetí jeho rtů, přesunu se na jeho krk a začnu lehce ochutnávat jemnou bledou pokožku. Zvrátí hlavu tak, abych měl lepší přístup, a já si mezitím začnu hrát se zipem jeho kalhot, které mu vzápětí stáhnu i s trenkami.
„Kdo tu spěchá?“ místností zazní jeho tichý smích.
„Otoč se,“ zavrním mu do ucha, tentokrát mě bez přemýšlení poslechne. Začnu ho líbat na zádech podél celé páteře a přitom začnu pracovat na jeho roztažení nejdříve prsty, poté i jazykem. Když si myslím, že je dostatečně připravený, opět ho otočím k sobě čelem. Chci se mu dívat do očí. Začnu do něj pomalu pronikat a HeeChul v tu chvíli má oči zavřené, snaží se vstřebat ten tlak a bolest, ruce má obtočené kolem mého krku.
„Jsi úžasný,“ šeptám mu a pokrývám jeho obličej motýlími polibky, odpovědí je mi vstřícný pohyb jeho těla proti mému. Obtočí svoje nohy kolem mého pasu a tím ještě prohloubí naše spojení. Naše těla se začnou pohybovat ve společném rytmu.
„Víc, rychleji,“ požaduje, snažím se jeho přání vyhovět a přirážet rychleji, což mě začne vynášet do slastných výšin.
„Shiwone,“ zasténá a na jeho tváři se objeví uvolněný výraz, malátně mě objímá a právě se dotýká hvězd.
„Saranghaeyo můj Heenime,“ zašeptám do jeho ucha a posledním přírazem pošlu i sebe do ráje. Necháváme doznít neuvěřitelné pocity z právě prožitého milování a vydýcháváme se se zavřenýma očima, čela máme opřená o sebe. Odtáhnu se od něj a dojdu pro papírové kapesníčky, jeden balíček mu hodím. Otřeme svá zpocená těla a oblékneme se, Heenim si opět sedne na stůl a provokuje mě pohledem.
Přejdu k němu a opět se zmocním jeho rtů, přitiskne se ke mně co nejblíž a své nohy opět obtočí kolem mých boků. Mám chuť na další kolo, ale to si užijeme pěkně doma v postýlce.
„Až doma,“ šeptnu mu něžně do rtů.
„Dobře,“ lehce mě od sebe odstrčí a seskočí ze stolu. Natáhne ke mně ruku a poté, co ji přijmu, odcházíme společně pryč. Ve dveřích se ještě zarazím a pohledem kontroluju, jestli jsme někde nenechali důkazy naší malé hry.
HeeChul se ke mně nakloní a pošeptá mi do ucha: „dneska to bylo senzační, jsem zvědavý, co vymyslíš příště.“
„Uvidíš,“ tajemně se usměju, protože vím, že můj maličký se má příště na co těšit.
tak jsem tu po dlouhé době opět s jedním krátkým oneshotem. Vím, že bych měla dopsat rozepsanou ff, ale tomuhle se prostě nedalo odolat... Inspirace byl ten obrázek, no a ehm... trochu jsem se v yaoi rozepsala, tak doufám, že mě kvůli tomu Kyas nevyhodí z cyonu Oo
Prisoner
Pairing: SiChul
By: Markét
[You must be registered and logged in to see this image.]
Prisoner
„Tak tady Ti ho vedu,“ vstoupí do místnosti DongHae a za sebou vede vzpouzejícího se mladíka. Vzhlédnu od psacího stroje a přeruším svou práci, obdivně sjedu pohledem to mladé krásné tělo, které vypadá spíš jako dívčí. Nakonec se setkám s pohledem čokoládově hnědých očí, které mě nenávistně, ale zároveň i vyzývavě propalují.
Neřeknu ani slovo, jen sleduji, jak ho DongHae usadí na připravenou židli a odemkne mu pouta. Mladík si obejme tělo rukama a znovu se na mě ne moc mile podívá, zřejmě čeká, co budu dělat.
DongHae mezitím opustí místnost a zavře za sebou dveře, takže v místnosti zůstaneme jen my dva. Najednou je ticho, já nic neříkám a ani on se nepokouší mluvit. Jen mě propaluje očima, odtrhnu oči od jeho sametové pokožky a zadívám se do spisu.
Kim HeeChul, známý to recidivista, problémy s drobnými krádežemi, pár dalších celkem nezajímavých přestupků a… sjedu pohledem až na konec spisu pohoršování veřejnosti. Prohlédnu si přiložené fotky a hltám jeho dokonalé tělo, není zcela nahý, ale i tak mi to stačí, abych byl vzrušený na maximum.
Vzhlédnu od spisu a zahledím se znovu na něj, ale vidím opět jen tu dokonalost, nebýt toho spisu, myslel bych si, že mám před sebou anděla.
„Jak se jmenujete?“ vypálím na něj první otázku a snažím se působit opravdu přísně.
„Proč se mě na to ptáš, když už sis to dávno přečetl v tom spise?“ kývne směrem ke spisu a pohrdlivě si mě přeměří.
„Tady kladu otázky já, NE VY,“ zahřmím.
„Kim HeeChul,“ sykne naštvaně, ví, že by měl spolupracovat, jinak ho čeká vězení.
„Víte, proč tu jste?“ zapřu se oběma rukama o stůl a znovu se na něj zadívám. Taková škoda, je dokonalý, tak proč má problémy se zákonem? Hýčkal bych ho, kdyby se nechal, nic by mu nechybělo.
„Pár obyčejných přestupků, nic, co by otec nevyřešil,“ odfrkne si povýšeně.
„Tentokrát Vás z toho otec nevytáhne, víte to moc dobře, říkali jsme Vám to už minule,“ ztrácím při pohledu do těch jeho očí pevnou půdu pod nohama.
„A z čeho jsem vlastně obviněn?“ úplně zapomenu na to, že bych ho měl sjet za to, že mi zas klade otázky.
„Pohoršování veřejnosti, obnažování na veřejnosti,….“ Chci pokračovat, ale nedostanu se ke slovu, protože si hlasitě odfrkne.
„Chtěli jsme si s přítelem jen trochu užít, to není žádné pohoršování,“ provokativně si olízne rty. Začíná mi být opravdu horko.
„Podle zákona to je přečin, za který musíte být odsouzen,“ podívám se na něj a všimnu si, jak se ukazováčkem jemně dotýká svých rtů a opět mě spaluje svým pohledem. Snažím se soustředit, a tak přesunu svou pozornost na papír v psacím stroji, kde se ho snažím urovnat, ještě jsem nezapsal ani čárku. Světlo ze stropní lampy ozařuje HeeChulovu tvář a dodává jeho vlasům ještě o odstín světlejší barvu.
„Ani mě přítel nestihl uspokojit,“ tyhle slova mě zasáhnou jako blesk z čistého nebe. Vyděšeně na něj na prchavý okamžik pohlédnu, než znovu nasadím masku lhostejnosti. To mu ale zřejmě stačí, provokativně se na mě usměje. Vstane ze židle a začne se ke mně pomalu přibližovat.
„Co to děláte, sedněte si zpátky na židli,“ začnu panikařit. On se ale nezastaví. Zastaví se až u mě, odsunu se mírně od stolu, abych ho usměrnil a donutil vrátit se zpátky na místo. Ale on je rychlejší a hbitě se mi posadí na klín, než se naději, už mě i líbá. Nemám sílu ani chuť se bránit, přitisknu se k němu a pevně ho chytím za boky. Vžiju se do polibku a nechám jeho ruce putovat po svém těle. Provokuje tím, že chvíli zkoumá mé rty a tlakem mě donutí je pootevřít, poté vklouzne svým jazykem dovnitř.
„Přestaň, tohle nemůžeš,“ zamumlám udýchaně a snažím se ho od sebe odstrčit.
„Už to dělám,“ vklouzne mi rukou pod mou košili bez rukávů a lehce přejede přes bříško vzhůru až k mým bradavkám, které jemně promne rukou. Zakloním hlavu a hlasitě zavzdychám, tlak v mém klíně se ještě zvětší, protože navíc cítím i HeeChulovu touhu.
„Dost,“ vzpamatuju se, HeeChul na mě nechápavě kouká. Jednou rukou posunu psací stroj a poté Heeho vysadím na uvolněné místo, rozechvělýma rukama mu rozepínám knoflíčky od košile, i když se mi klepou ruce, on neřekne ani slovo, jen čeká. Z jeho pohledu se vytratila veškerá zloba a přezíravost.
Konečně z něho svléknu tu košili a nechám ji spadnout na zem, lehce rukou přejedu po sametovém hrudníku a skloním se k jedné bradavce, vezmu ji do úst a začnu si s ní pohrávat. Po chvíli ztvrdne a já se přesunu k druhé, které věnuju tu samou péči. Pokračuju dál a zasypu polibky bříško, zastavím se u pupíku a vklouznu jazykem dovnitř, chvíli si hraju a moje putování pokračuje až k lemu kalhot, kde se za neustálého HeeChulova vzdychání zastavím. Když to udělám, naštvaně zavrčí. Než stačí protestovat, uzavřu jeho rty v polibku, ale jeho ruce ze mě mezitím obratně stáhnou moji košili a dobývají se mi i do kalhot, což se jim po chvíli podaří, protože ucítím, jak mi spadly. Sundám si je úplně, aby mi nepřekážely.
„Nespěchej tak,“ šeptnu, když se vymaním ze zajetí jeho rtů, přesunu se na jeho krk a začnu lehce ochutnávat jemnou bledou pokožku. Zvrátí hlavu tak, abych měl lepší přístup, a já si mezitím začnu hrát se zipem jeho kalhot, které mu vzápětí stáhnu i s trenkami.
„Kdo tu spěchá?“ místností zazní jeho tichý smích.
„Otoč se,“ zavrním mu do ucha, tentokrát mě bez přemýšlení poslechne. Začnu ho líbat na zádech podél celé páteře a přitom začnu pracovat na jeho roztažení nejdříve prsty, poté i jazykem. Když si myslím, že je dostatečně připravený, opět ho otočím k sobě čelem. Chci se mu dívat do očí. Začnu do něj pomalu pronikat a HeeChul v tu chvíli má oči zavřené, snaží se vstřebat ten tlak a bolest, ruce má obtočené kolem mého krku.
„Jsi úžasný,“ šeptám mu a pokrývám jeho obličej motýlími polibky, odpovědí je mi vstřícný pohyb jeho těla proti mému. Obtočí svoje nohy kolem mého pasu a tím ještě prohloubí naše spojení. Naše těla se začnou pohybovat ve společném rytmu.
„Víc, rychleji,“ požaduje, snažím se jeho přání vyhovět a přirážet rychleji, což mě začne vynášet do slastných výšin.
„Shiwone,“ zasténá a na jeho tváři se objeví uvolněný výraz, malátně mě objímá a právě se dotýká hvězd.
„Saranghaeyo můj Heenime,“ zašeptám do jeho ucha a posledním přírazem pošlu i sebe do ráje. Necháváme doznít neuvěřitelné pocity z právě prožitého milování a vydýcháváme se se zavřenýma očima, čela máme opřená o sebe. Odtáhnu se od něj a dojdu pro papírové kapesníčky, jeden balíček mu hodím. Otřeme svá zpocená těla a oblékneme se, Heenim si opět sedne na stůl a provokuje mě pohledem.
Přejdu k němu a opět se zmocním jeho rtů, přitiskne se ke mně co nejblíž a své nohy opět obtočí kolem mých boků. Mám chuť na další kolo, ale to si užijeme pěkně doma v postýlce.
„Až doma,“ šeptnu mu něžně do rtů.
„Dobře,“ lehce mě od sebe odstrčí a seskočí ze stolu. Natáhne ke mně ruku a poté, co ji přijmu, odcházíme společně pryč. Ve dveřích se ještě zarazím a pohledem kontroluju, jestli jsme někde nenechali důkazy naší malé hry.
HeeChul se ke mně nakloní a pošeptá mi do ucha: „dneska to bylo senzační, jsem zvědavý, co vymyslíš příště.“
„Uvidíš,“ tajemně se usměju, protože vím, že můj maličký se má příště na co těšit.
Naposledy upravil Markét dne Sun Mar 20, 2011 3:30 pm, celkově upraveno 1 krát
Markét- →Sapphire pomocník ★★★☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
hoho ^^" přijdu si jako takový malinkatý úchyláček ^^ (vážně JEN malinkatý ^^)
Tak tohle je wohooo! *-* Chcu víc! ♥
Povedlo se ^^
Tak tohle je wohooo! *-* Chcu víc! ♥
Povedlo se ^^
Kamie- →Překladatel ★★★☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
Přidávám se ke Kame, opravdu úžasně.. ^^ .. navíc je SiChul můj oblíbený pár,takže to bylo naprosto dokonalé! ^^ .. Teda HeeChul ví koho si nabrknout xD .. Nádhera jako vždy! ^^ .. Jen tak dál ^^ ..
Verča Veselá- →Good Person ☆☆☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
omo tak to je moc
za tohle tě určitě nevyhodím
whuá jen tak dál a dál a dál
za tohle tě určitě nevyhodím
whuá jen tak dál a dál a dál
HungryGenius- →Too Perfect ★★★★★
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
Já chci taky víc!! Víc, víc, víc!!
A taky si připadám jako MALÝ úchyl
A taky si připadám jako MALÝ úchyl
Elion- →Good Person ☆☆☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
Božeee já snad umřu To bylo úžasný, úžasný, nejúžasnější
úplně jsi mě tím dostala
Já chci ještě něco takovýhooo
úplně jsi mě tím dostala
Já chci ještě něco takovýhooo
...Lenny...- →Shuper Girl ★★☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
luc20 napsal: nemas dalsie obrazky, ktore by ta inspirovali?
Hmmm... zatím jsem neobjevila jiný, kterej by rozpoutal moji fantazii jako tenhle xDDD Ale uvidíme ....
Markét- →Sapphire pomocník ★★★☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
ano, anooo, anooooooo , já se za to nestydím, že jsem velký úchylák
tahle povídka je přesně podle mýho gusta a musím se přiznat, že při pohledu na ten obrázek se mi vybavilo něco podobnýho
tahle povídka je přesně podle mýho gusta a musím se přiznat, že při pohledu na ten obrázek se mi vybavilo něco podobnýho
Mily- →Shuper Girl ★★☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
moooc krásný tenhle par mam rada moc . A k tomuto obrazku me taky napadlo neco ale ja radsi nic psat nebudu ješte by to dopadlo katastrofalne ;) ale moc moc pekny
LucinQa- →Good Person ☆☆☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
přesně takový konec jsem čekala :D pěkně napsané :D Mmm ^^
agoni7- →Monster ☆☆☆☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
přečetla jsem to jední dechem fakticky cool story :jmo
ehm příjdu si jako totální úchyl
ehm příjdu si jako totální úchyl
Piggie- →Překladatel ★★★☆☆
Re: [DOKONČENÁ|★] Prisoner
hum ... uvádíte mě do rozpaků *červená se* ale jsem opravdu ráda, že se Vám to líbilo... ^^
Markét- →Sapphire pomocník ★★★☆☆
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
|
|