[DOKONČENÁ|★] Good things

Good things
Pairing: Donghae & Kibum
By: Puppy_Hae at europeanelfs
Trans to cz: TheKyas at sapphire-cyon

Puppy_Hae's [You must be registered and logged in to see this link.]
Original ff [You must be registered and logged in to see this link.]

---------------------------------------------------------------------

Poprvé za dlouhou dobu byli zase spolu, slavili Zhou Miho narozeniny. Bylo to poprvé za dlouhou, co byli zase spolu ve stejném pokoji.

SJM si dali přestávku od jejich vystoupení, aby si mohli odpočinout v Seoulu na týden nebo dva. Netrvalo dlouho, aby zjistili, že si všichni navzájem chybí. Na letišti Ryeowook vpadl do Yesungova náručí a odmítal ho propustit víc než půl hodiny. Ve chvíli, kdy ho uvolnil, se Yesung otočil a začal lapat po dechu… prostě neměl na výběr. Kyuhyun nedbale kráčel k Sungminovi ale dalo by se říct, že byl až zoufalý, že ho vidí po tak dlouhé době a v kroku mu najednou trochu přeskočilo. Přes obličej mu přelétl úsměv, když ho Sungmin objal.

„Kyuhyun-ah,“ zašeptal mu do ucha.

Siwon i Hankyung vběhli do náručí Heechula a pevně ho objímali.
„Ah, vy dva se prostě nemůžete držet dál od sebe ani od ostatních,“ nemohl si pomoct, ale začal se smát, když oba praštil po rukách.

Zhou Mi a Henry diskutovali o plánech na party, aby se později mohli domluvit s Leeteukem. Leeteuk byl jako ve vyšších sférách, když se jednalo o party a stále mluvil o tom, kdo tam bude.

Donghae stál sám a všechny pozoroval. Nemohl se pohnout z místa. Samozřejmě byl rád, že je zpátky a zase vidí Eunhyuka. Jeho zářivý úsměv a jeho oči ho povzbuzovaly. Donghae se necítil samotný, když byl s Eunhyukem, byl to jeho nejlepší přítel. Došel k Eunhyukovi a objal ho.

Pak uviděl jeho, jak stál za Eunhyukem s rukama strčenýma v kapsách, samotného a tichého, jaký vždycky byl.

„Kibum-ah,“ zašeptal Donghae, ale z úst mu neunikl ani hlásek.
Od té chvíle chtěl, aby ho jeho nelepší přítel propustil z obětí a chtěl běžet do náruče toho muže, kterého neviděl tak dlouhou dobu. Donghae se na něj jen na chvíli podíval a úsměv se mu rozlil po tváři. Kibum mu úsměv rozpačitě opětoval. Od toho okamžiku se už Donghae cítil dobře.

Když nakonec dojeli domů, všichni se šli rovnou chystat na party.
Kibum musel ještě na natáčení drama, ale slíbil, že se brzo vrátí. Donghae chtěl jít někam, kde byl klid, zaměstnal Eunhyuka nějakýma fotkami, které nafotil, když byl v Číně a rychle se klidil do pokoje, kde se zamknul. Padl na postel a začal si honit.
Myslel jen na Kibuma.

Chyběl mu jeho přítel, a i když Kibum byl tichý a plachý, bylo mezi nimi něco. Když byli spolu ve stejné místnosti, ani jeden z nich nemusel nic říkat. Takové bylo to něco. Prostě navzájem oceňovali společnost jeden druhého. Donghae zahnal ty náznaky frustrace, co se na něm objevovaly. Chtěl ho vidět znova. Vidět ten úsměv, pod kterým se Donghae vždycky rozpouštěl.

Nemohl mu říct hlubších citech, které k němu choval. Už tak Kibuma moc nevídal a byl si jistý, že když mu řekne o svých citech, tak už ho neuvidí vůbec. Jeho srdce bolelo pokaždé, než se s ním znova setkal.

Donghae se podíval na hodiny, bylo půl osmé večer a party začínala už za půl hodiny. To měl být čas, kdy všichni začnou přicházet. Sprchoval se dlouho a neměl ani náladu se pořádně obléct. Vysušil si ručníkem vlasy a i když o to nějak nejevil zájem, přesto s vlasy udělal něco, aby nějak vypadaly.

Pak vklouzl do přiléhavých černých džínů, trička s véčkovým výstřihem a modré kostkované košile, která mu byla dost volná. Naposledy se na sebe podíval do zrcadla a vyšel z pokoje.

Ryeowookovi netrvalo dlouho ozdobit celý obývák a zbytek domu safírovými balonky. Všechny světla byly vypnuté a nahrazovaly je svíčky. Atmosféra byla připravena. Hudba se linula z reproduktorů. Donghae šel rovnou ke stereu a pustil písničku, na kterou by mohl tancovat. Potřeboval se odreagovat a tancování byla jeho nejoblíbenější forma.

I'll be ready in an hour jump in the shower
Crisp and clean now I got the power
Blasting music from my speakers
T shirt fresh bran new sneakers

Donghae začal pohybovat svými boky. Stále pohledem skenoval místnost, kvůli těm očím, aby se znovu setkaly s jeho. Cítil, jak mu srdce buší, možná to bylo proto, že tancovat tak moc… nebo možná proto, že ty oči, které tolik očekával, se konečně setkaly s jeho. Kibum vstoupil do dveří, objal Zhou Miho a popřál mu k narozeninám. Zhou Mi se s ním pokoušel mluvit, ale viděl, že Kibum vůbec nevěnuje pozornost tomu, co říká. Jeho pohled ulpěl na Donghae, sjížděl očima jeho tělo. Donghae nechápal, proč tam jen tak stojí a nejde za ním.

Donghae se rozhodl zůstat na místě, dokud za ním Kibum nepřijde. Čekal už dost dlouho, může počkat ještě chvilku.

Zhou Mi konečně vzdal pokusy na navázání jakékoli konverzace a odkráčel ke Kyuhyunovi s úsměvem na tváři. Kibum stál u zdi, očima stále pověšený na Donghae. Kousl se do rtu a jeho oči hladily každý sval na Donghaeho těle. Kibum o něm mohl říct, že byl vypracovaný. Košile lpěla na jím nově objeveném těle. Véčkový výstřih na jeho tričku odhaloval jeho hladkou opálenou hruď. Džíny obepínaly jeho stehna a zdůraznily tak i jistou… bouli. Už tam nemohl stát ani chvilku. Donghae byl pro něj tak strhující. V krku měl sucho a potřeboval pití, ale jeho nohy se nemohly pohnout směrem ke kuchyni, nesly ho přímo k Donghae.

Všichni si našli partnera k tanci. Ta písnička byla tak nakažlivá.

Sanso gateun neo
Nan neoman deurishwimyeon dashi naebaeteureul su eopseo
Ih janinhan gotong soge naega jugeogago itjana
Chagapgo shiridorok tumyeonghan mureul

Světlo utichlo ještě víc, jak se svíčky roztápěly. Donghae prováděl nějaké šílené taneční kreace s Eunhyukem. Otočil se a uviděl, že stojí přímo před tím mužem, kterého chtěl celou tu noc vidět. Eunhyuk si všiml, že Donghae najednou přestal tančit.

„Kibum-ah, rád tě zase vidím,“ Donghae obtočil své paže kolem něj, toužil se ho dotýkat. Kibum do sebe lehce vtáhl jeho vůni a sevřel ho pevněji ve svém objetí.

„Hyung, moc jsi mi chyběl, měl bys mi psát častěji,“ na tváři se mu objevil ironický úsměv.
Pravdou ale bylo, že mu Donghae psal každý den. Ptal se co dělá, jestli dost jí, spí dobře a další otázky, které mu prolétaly hlavou, ale bohužel mu Kibum odpovídal jen jednou za čas.

„Já ti píšu… to ty nepíšeš mě. Už se mnou nechceš mluvit, nebo co?“ na Donghaeho tváři se objevil smutek.
„Hyung, vím, že bych ti měl psát častěji a slibuju, že budu. Jen jsem měl trochu hektické období,“ zvedl Donghaeho bradu a věnoval mu klidný pohled. Pro Donghaeho bylo téměř nemožné, být na Kibuma naštvaný. Chtěl, aby ta trocha času, kterou spolu tráví, byla příjemná.

Let's make love tonight oneulbam nae nuneul garyeojwo
Yeogikkaji ran sorin ma nal nochi marajwo
Teojineun neonssain kkaejineun mireobol
Igosen neowa na dan duriseo rock and roll

Písnička se znovu změnila a intenzita Kibumova pohledu se zvětšila, když se Donghae začal uculovat, jak to měl ve zvyku.

„Tancuj se mnou, Kibum-ah,“ Kibum chytil staršího muže za bok a přitáhl si ho blíž k sobě a rozpohyboval jejich boky do rytmu. Zdálo se, jako by teplota stoupla na 100 stupňů. Atmosféra v pokoji začala houstnout. Leeteuk a Kangin byli doslova propleteni jeden s druhým. Kangin hladil Leeteuka po zádech a něco mu šeptal do ucha a donutil ho tak, aby přitiskl své rty na jeho.

Nikdo si nevšímal toho, co dělali, protože každý věděl, co každou noc dělali.
V rytmu písně byl slyšet tlukot Donghaeho srdce, jak oba tancovali co nejtěsněji přimáčknutí k sobě, jak jen mohli. Kibum zvedl Donghaeho paže a dal si je kolem krku a pak uchopil Donghae za boky a začal je třít těmi svými. Z Donghaeho rtů unikl vzdech.
Doufal, že to Kibum nepostřehl, ale překvapilo ho, když se naklonil k jeho uchu.

„Líbilo se ti to hyung? Dělá ti to dobře?“ jeho jazyk pomalu sjel Donghaeho ucho tak, že musel zase vzdychnout. Donghaeho už tak těsné kalhoty mu byl stále užší a užší. Potřeboval ho vypustit ven. Nemusel Kibumovi říkat, co chce. On už to dávno věděl.

Kibum byl mistr v úprcích z místností a udělal to znova, ale tentokrát i s Donghae do jeho vlastní ložnice, aniž by si někdo všiml, kam odchází.

Jakmile se za nimi zavřely dveře, Kibum na ně přitiskl Donghae a přitiskl své rty na jeho s takovou naléhavostí, s jakou jen mohl. Své ruce nechal, aby se toulaly po jeho těle. Po tom, co se od sebe konečně odlepili, začali lapat po dechu. Donghaeho rty byly červené a oteklé.

„Hyung, je mi to líto, chtěl jsem jen…“ předtím, než stihl dokončit větu, Donghae pověsil své ruce kolem jeho krku a vtiskl mu hluboký polibek. Oba soustředěně zkoumali svá ústa.

Kibum se na chvíli odtrhl, ale stále mu upřeně zíral do očí. Donghae cítil, jako by něco explodovalo, i když byl úplně oblečený, ale mohl říct, že v Kibumových očích byl zcela nahý hltal ho pohledem. Kibum popadl Donghae za košili a odlepil ho ode dveří, hodil ho na postel, náruživě ho políbil a Donghae hlasitě zavzdechal.

„Hae… už jsi někdy slyšel frázi ‘činy jsou víc než slova‘?“ zeptal se Kibum udýchaně. Donghae přikývl, lehce ho zaskočila ta troufalost, že se zeptal na něco takového.
Kibum rozséval polibky po odhalených Donghaeho klíčních kostí.
„Jsou některé věci, které neumím vyslovit,“ Kibumův jazyk znova zamířil na klíční kosti, a pak ho začal jemně kousat tak, že Donghae vykřikl vzrušením.

Donghae začal být frustrovaný, z nedostatku Kibumovy nahé kůže, a tak mu stáhl vršek. Pak už ani jeden z nich nepotřeboval víc a začali se navzájem svlékat. Donghae stále myslel na jeho nově opálené tělo. Potřeboval ho vzít a pomilovat se s ním. Pozice se rychle změnila a Donghae seděl rozkročený na Kibumovi. To, jak se o sebe třeli, je nutilo vzdychat jako by byli jeden.

Teď byl na řadě Donghae, aby prozkoumával Kibumovo tělo. Mladšího muže obdarovával polibky na rty a pak po jeho těle začal sestupovat níž… jeho čelisti, jeho krku, jeho hrudi. Kibum nechal ze svých rtů unikat steny. Jeho mysl byla tak rozdivočelá. Donghae jazyk se dostal i k bradavkám a cítil, jak se Kibumovi v kalhotech už něco zvedá. Miloval ten tichý zvuk stenu, který Kibum v extázi propustil. Začal na něm pohybovat rukou nahoru a dolů ale každou vteřinou zpomaloval.

„Ah… přestaň mě dráždit… prosím,“ Kibum v zoufalství trhl svými boky. I Donghae věděl, že už ho dál nemůže dráždit. Na tohle tak dlouho čekal. Začal si s ním hrát jazykem a pak ho celého pohltil. Ten pocit Kibuma doháněl k šílenství, chtěl víc.

„Víc! Ještě víc!“ sevřel v rukou přikrývku. Donghaeho tvář se nadmula, zatímco jeho jazyk stále pátral na jeho špičce. Kibum sebou znovu trhl a stále se držel přikrývky.

Miloval to.

„Hyung, udělej to znova,“ prosil Kibum. Donghae se usmál, ale vyhověl jeho přání.

„Ahh, yeah!“ Kibum se prohnul a přikrývku svíral čím dál pevněji. Vyprázdnil se do Donghaeho úst. Ten se s úsměvem na tváři odtáhl, když polkl celý obsah Kibumova uvolnění.

Kibum znova ztvrdl a otočil Donghae do jiné pozice. Popadl jahodový lubrikant, který uviděl na nočním stolku. Natřel si ho na dva prsty a jemně je vsouval dovnitř jeden po druhém.
„Oh bože,“ vyjekl Donghae bolestí. Byl kolem prstů pevně sevřený.
„Prostě se uklidni, Hae,“ Kibum lehce přilepil své rty na jeho, aby mu tak pomohl zapomenout na bolest. Brzy na to se Donghae uvolnil a cítil, jak se v něm pomalu pohybují dva prsty.

„Oh bože, ry… RYCHLEJI!“ vydechl polohlasně, ale naléhavě. Kibum přidal, když viděl, jak Donghae zaklání hlavu dozadu. „Ahh KIBUM-AHH… PROSÍM,“

„Prosím co?“ Kibum se nemohl pomoct a dráždil ho dál, líbilo se mu, jak škemral.

„Prosím… udělej mi to teď hned,“ nemusel mu to říkat dvakrát. Natřel si svůj úd jahodovým lubrikantem, připravil se a pomalu do něj začal vnikat. Donghae ze sebe vydal uši rvoucí sten. „Bolí to, proč jsi nepoužil víc lubrikantu?“ Kibum se k němu naklonil a políbil ho na krku.

„Protože jsem chtěl, abys křičel,“
„Jsi si… jistý… že… AHHHH,“ Kibum se do něj dostal hlouběji.
„RYCHLEJI, PROSÍM,“ Kibum byl víc než ochotný v tom Donghae vyhovět a začal zrychlovat jeho přirážení. Donghae uchopil svůj opomenutý úd a začal rukou pohybovat do rytmu přirážení.

„Ah ano… víc… přímo tam,“ a s jedním konečným přírazem Donghae cítil, jak se začíná vyprazdňovat.
Kibum udělal to samé jen o vteřinku později.

Padl na zadýchaného Donghae. Leželi tam, připraveni usnout.

„Hyung, jestli se tohle stane pokaždé, když ti nebudu odpovídat na zprávy… tak bych možná neměl odpovídat míň často,“ Donghae se zasmál jeho troufalosti.

„Možná, když budeš domů chodit častěji, nebudeme si muset psát vůbec,“

Ticho se začalo mezi nimi naplňovat. Leželi si v náručí. Kibum zlehka zanechal polibek na Donghaeho rtech.

„Hyung… myslím, že tě miluju,“
Donghae věděl, že Kibum nevyjadřuje své city tak lehce, když se jedná o běžnou konverzaci a tak věděl, že to Kibum myslí vážně. Jeho srdce se rozbušilo.

„Myslím, že tě taky miluju,“

Pak už více slov nepotřebovali. Donghae uvěznil Kibuma v dlouhém polibku.

Mohli tak zůstat už navždycky, kdyby se ve dveřích neobjevila něčí hlava. Všichni se na sebe překvapeně podívali.

„Plánujete nás vy dva poctít svou přítomností nebo ne?“ Ale jakmile je Zhou Mi uviděl, rozhodl se pro tu noc ukončit jakoukoli konverzaci s nimi.

jsem zkažená! TT_TT (Dělej, jako bych předtím nebyla, jup? :D)
Tohle je... moc O-o
Sice... znám detailnější O-o (Bůh mě chraň jestli si to přečtu ještě jednou :DDD)
Ale tohle mě zabilo O.o
KiHae mám ráda XD

to bylo něco sakra
možná by bylo lepší kdyby tam místo Kibuma šoupla Hyuka
ale stejně ta borka co to psala je hoodně dobrá (podle mě)

OMG... tak tohle bych si sem já netroufla dát, i když bych normálně psala taky takhle *devil smile* jinak Kyas k překladu nemám, co bych dodala, bylo to fakt moc dobré.... a ta holčina píše fakt skvěle, přečetla jsem to jedním dechem **

krása ^^ obdivuju ji takhle detailně psát neumím T.T všechno je úžasné akorát je tam jedna pro mě velká chyba Donghae má být s Hyukem... ale tak každý není EunHae maniak jako já že? už nevím co víc napsat moc pěkná povídka ;)

Zhou Mi to ale zabil, jen co je pravda:D

Hmmm ...velmi pěkné šikovná holčina a ty taky žes to tak přeložila
moc jsem si to užila, ale kdyby místo kibuna byl Eunhae bylo by to 100% lepší

tohle se rak hezky čte to musim uznat a kord před spaním by mě zajímalo co se mi bude zdát
zezačátku to vypadalo na pár eunhae ae kihae mě překvapil četla jsem ho poprvé a líbil se mi a to jak tam pak přišel zhoumi no prostě nejlepší zobžnuju takovéhle ff