[DOKONČENÁ] A story for you

By: TheKyas at sapphire-cyon

Jdu pomalu sama a jdu za tebou. Na nebi se tiše blýská. Bojím se. Co uděláš? Obejmeš mě? Myslíš, že to bude stačit? Já vím, že ano, s tebou si vždy připadám v bezpečí. Jdu k tvému domu a doufám, že tam stihnu dojít, než se rozprší. Nechci zmoknout, i když bylo hezké, jak jsi mi minule sušil vlasy tvým ručníkem. Tiše, ale rychle začínají dopadat kapky na zem. Jedna z nich mi dopadla na ruku. Lehce si ji setřu, jako bys mi ji stíral ty. Myslím na tebe. I když jsem kdekoli. Myslíš ty na mě? Ten déšť najednou ustal. Oddychla jsem si. Vzduch je ale tak těžký. Špatně se mi dýchá. Každý nádech jako by se mi v polovině cesty do plic zasekl .
Chci k tobě dojít celá, v pořádku. Jdu cestou, kolem je vysoká tráva. Prohrabávám ji a ona mi prokluzuje mezi prsty stejně jako tvé vlasy, když jimi projedu prsty. Proč mi tě všechno připomíná? Všechno krásné i obyčejné. Spěchám. Chci být u tebe co nejrychleji, abys mě mohl obejmout a utěšit. Najednou do ticha zahřmí. Tělem mi projede mráz. Ta přicházející bouřka mě naplňuje energií. Spěchám o to rychleji, abych to za tebou stihla… Najednou stojím před tvými dveřmi a ty máš zamknuto. Proč nejsi doma? Kde se touláš? Sednu si a čekám na tebe. Rozprší se. Když skoro usínám, konečně doběhneš. Celý mokrý a odemkneš. Pustíš mě dovnitř a ptáš se mě, co tu dělám. Jen odpovím, že se mi po tobě stýskalo a obejmu tě. Najednou si ale uvědomím, že to je pouze moje fantazie.
Rodiče spí a já si sednu k počítači a píšu. Ach, jak bych si přádala, abys tu byl se mnou, Donghae. Tvé jméno mi v hlavě zní pořád a stále dokola. Proč tě nemůžu vyhnat z hlavy? Ani nevíš, jak moc bych s tebou chtěla být. Ty jsi ale bohužel někde jinde, ani o mě nevíš a mě tak nezbývá nic jiného, než snít. Budu si na tebe pamatovat až do konce svého života ať už se ti to líbí nebo ne.
Tvoje Kyas~

ach to je tak krásné a tak bolestně pravdivé .. dokonale jsi to vystihla

to je nádherné, Kyas ^^
...takhle si připadám každý den...

Naprosto dokonalé ^^ Tak nějak to vystihuje pocity nás všech, on je tam.... Tak vzdálený.... A přesto máme naději, že jednou.... ♥

Ani pořádně nevím, co k tomu říct To, co jsi napsala je jen a jen holá pravda Občas si připadám stejně... Ale každopádně je to moc krásné