[DOKONČENÁ | ★] One night stand

One night stand
Pairing: Donghae & Kyuhyun
By: ☆★sELFish. at sapphire-cyon



Byl pozdní večer a Donghae s Kyuhyunem se dívali na horor. Seděli spolu na gauči v obýváku a upoutaně hleděli na obrazovku Kyuhyunova televizoru. Donghaemu se zdál horor, na který se dívali celkem směšný, kdežto Kyuhyun byl celý strachy bez sebe.
„Hyung, ty se opravdu nebojíš?“ otočil se vyděšeně Kyuhyun na Donghae.
„A víš ty, že ani ne?“ zasmál se Donghae a pohlédl přímo do jeho tmavých očí. Zvláštně se leskly, viděl v nich strach. Jen se nezdálo, že by to byl strach z filmu, ale z něčeho jiného. Donghae se proto raději otočil a vážně se zadíval na televizi. Kyuhyun sklopil zrak. Už dávno měl chuť něco zkusit. Něco, co by vzhledem k jeho vztahu s Donghae nebylo jen obyčejné přátelství, i když víc než to k němu necítil. Prostě to chtěl jenom zkusit zrovna s ním.
„Hyung?“ začal Kyuhyun znova.
„Hm?“ houknul na něj Donghae s plnou pusou chipsů.
„Ale radši nic,“ usmál se po dlouhé době Kyuhyun.
„Co se děje Kyu?“ začal Donghae dotírat.
„Pořád se bojím, a tak mě napadlo, že bys…“ Kyuhyun se zasekl.
„Že bych co?“ vyzvídal Donghae. Chtěl vědět, na co Kyuhyun právě myslí. Co se mu honí hlavou.
„Nemohl bys mě prostě chytit za ruku?“ zeptal se ho nakonec a zatvářil se trochu utrápeně a už čekal na to, jak ho Donghae odmítne nebo hůř, až se jeho nápadu vysměje. Nebyla to sice ta nejlepší flirtovací taktika na světě, ale musel to zkusit.
„Tohle je trochu neobvyklá žádost, nemyslíš?“ podíval se na něj Donghae podezíravě.
„Jo, promiň. Prostě… zapomeň na to,“ zakroutil Kyuhyun hlavou a ztěžka se opřel do sedačky jako by si přál, aby se do ní mohl propadnout. Jak ho jen probůh mohlo napadnout se Donghae na něco takového zeptat? Musel na to jít jinak…
„Jo, v pohodě,“ prohodil Donghae jako by nic a dál čučel na horor. Kyuhyun na něj s nadějí v očích pohlédl, ale Donghae si ho vůbec nevšímal. Vypadalo to, že se konečně dostává do děje filmu. Kyu se rozhodl následovat jeho příkladu.
Donghae sice vypadal, že film bedlivě sleduje, ale v hlavě mu lítalo tolik zvláštních myšlenek a otázek. Poslední dobou se k němu Kyu choval úplně jinak než obvykle. Byl na něj milejší, pořád se na něj díval, vyhledával oční kontakt, pořád se kolem něj motal. A teď tohle. Chytit ho za ruku? Připadalo mu to zvláštní, ale nějak zvlášť se mu to nepříčilo. Byl by to i udělal, kdyby neměl takový zvláštní pocit. A proto, měl by to snad zkusit? Nebo se ho na to alespoň zeptat? Ale co když je jen sentimentální a Kyuhyun se mu jen vysměje a on bude za úplného pitomce? Na druhou stranu se ale taky říká, že risk je zisk…
„Ahh…“ leknul se trochu Kyuhyun, když ho Donghae z ničeho nic chytil za ruku.
„Co je? Přece jsi to chtěl, nebo ne?“ pokrčil Donghae prostě rameny.
„Jo, to jo,“ usmál se Kyu a trochu se uklidnil. To ale jen navenek. Jeho srdce se rozbušilo snad jako nikdy předtím. Nepřítomně se dál snažil sledovat film, ale držení Donghaeho ruky ho přivádělo na úplně jiné myšlenky. Neslyšel křičící ženu, slyšel jen tlukot svého srdce. Nevnímal vyděšeného muže, vnímal jen pevný stisk jeho ruky.
„Pořád se ještě bojíš?“ zeptal se ho Donghae a Kyuhyuna tak vytrhl z jeho světa.
„Eh, jo,“ bylo první, co Kyuhyuna napadlo.
„Vždyť jsem tu s tebou,“ konejšivě se Donghae zasmál a přitáhl si Kyuhyuna do své náruče.
„Co? Co to děláš?“ zatvářil se najednou vyděšeně Kyuhyun.
„Promiň, asi jsem neměl,“ uvolnil svůj stisk Donghae.
„Ne, to je v pohodě. Já jen, že mě to trochu překvapilo,“ snažil se Kyuhyun k němu zpátky zavrtat.
„Tak jo,“ pronesl Donghae vlídně a znovu upevnil stisk svých paží kolem Kyuhyunova těla.
Najednou už se Kyu nebál vůbec ničeho. V jeho náručí si připadal jako na tom nejbezpečnějším místě na světě. Byl mu tak blízko. Slyšel tlukot Donghaeho srdce. Připadalo mu to jako nejkrásnější zvuk na světě. Problesklo mu hlavou, že by si to rád nahrál do MP3 přehrávače, ale to taky byla největší kravina, co kdy vymyslel. To už by opravdu bylo trochu moc. A navíc, takhle živě se to ničemu nevyrovná. Cítil, jak na něj doléhá únava. Začínal se uvolňovat a oči se mu začaly zavírat.

„Hej nespi!“ houkl na něj Donghae, když viděl, že se mu zavřela oční víčka.
„Cože? Já nespím!“ vyskočil okamžitě Kyuhyun a nechtěně se tak vymanil z Donghaeho sevření.
„Film už skončil, postřehl si to vůbec?“ smál se Donghae.
„Vážně?“ zamžoural na něj Kyuhyun.
„Jo,“ odpověděl Donghae, vstal a vytáhl DVD z přehrávače.
Kyuhyun z gauče ovladačem vypnul televizi a bytem se najednou rozlehlo ticho a tma.
„Sakra, nic nevidím,“ zavrčel kdesi z té tmy Donghae.
„Stejně tu není nic k vidění,“ poznamenal Kyu. Najednou ucítil, že se Donghae posadil k němu zpátky na sedačku. A tak blízko…
„Donghae…“ začal Kyuhyun šeptem, ale hned se zase zarazil. Co by měl říct? Co vlastně chtěl říct? Proč vůbec vyslovil jeho jméno?
„Nic neříkej,“ zašeptal Kyuhyunovi do ucha Donghae. Ani nepostřehl, kdy se k němu dostal tak blízko. Než stačil cokoliv říct, ucítil jeho rty na svém krku. Nechal ho pomalu sjíždět každý volný centimetr své odhalené kůže, ale stále pociťoval strach. Ačkoli si to přál sebevíc, něco v něm se vzpouzelo tomu zamezit.
„Donghae… počkej,“ zašeptal.
„Hm?“ rád by se podíval na jeho výraz ve tváři, ale to přes tu tmu bohužel nebylo možné. Avšak přestal. Kyuhyun stále nic neříkal, tak se po něm Donghae vrhl znovu, tentokrát vášnivěji a neschytal to jenom krk, ale tentokrát i Kyuhyunovy rty. I přes to, jak náruživě ho líbal, cítil jejich jemnost. Jednou rukou si ho k sobě přitáhl blíž a druhou mu vjel do vlasů. Donghae ucítil, jak ho Kyuhyun jemně uchopil za tváře a s lehkostí a velkou opatrností ho pohladil. Ale pak se Kyuhyun od něj znova odtrhl a začal zhluboka dýchat. Ani jeden z nich nic neříkal. Vypadalo to, že se Donghae asi hezky mýlil. Palcem si sjel po vlastních rtech. To, co před chvíli udělal, mu nepřišlo špatné, ba naopak – připadalo mu to víc než příjemné. Ale teď už je na všechno pozdě. Co se stalo, stalo se.
Kyuhyun byl zmatený. Tohle už tak dlouho chtěl, ale najednou se v něm cosi pohlo. Nějaký hlas mu našeptával, že by se tohle vůbec nemělo stát. Vždyť tohle měla být jen taková hra. Cítil, že i Donghae se baví. Ale vážně mu to stojí za tu jedinou noc s ním? Rozhodl se o tom už víc neuvažovat a jít do toho, risknout to. Pomalu se k Donghaemu přiblížil a rukama začal zkoumat, v jaké poloze sedí, kde má hlavu, kde má rty. Když je konečně našel, jediným mrštným pohybem se na ně přisál.
Donghae byl značně překvapený. Že by tedy nakonec něco takového chtěl? Teď už mu to přišlo více než jasné. Moc dobře věděl, že tohle se stane jen jednou a nikdo jiný, než oni dva o tom vědět nebudou.
Nechal se od něj líbat, svalit se na gauč a cítil jeho ruce na jeho teplém těle, jak mu šmátrají kdesi pod tričkem. Donghae to vzrušovalo a ochotně se nechal od Kyuhyuna ošahávat. Přemýšlel, jestli dojde i k tomu…
Kyuhyunovi se hlavou honilo tolik otázek, ale největší váhu z nich měla ta, která se ptala na to, jestli se má odvážit zajít ještě dál… Pokud jim ale patří jen dnešní noc, měl by toho patřičně využít. Začal Donghaemu pomalu rozepínat opasek u kalhot. Najednou ho vůbec nezajímalo, jestli ho Donghae chce nebo ne. Musel ho mít, chtěl ho dostat už tak dlouho a teď k tomu měl příležitost. Když už došli tak daleko, chce zajít ještě dál. Když Donghaemu rozepínal opasek a kalhoty, nebránil se. Teď už ale i Donghae začal být víc a víc náruživý a svlékl z Kyuhyuna tričko. Svými polibky doslova hltal jeho nahou hruď. Kyuhyun cítil, jak se mu v kalhotách zvedá. Na to, aby to zastavili, bylo už příliš pozdě. Donghae cítil, jak se na něj cosi tlačí a Kyuhyunova ruka ani noha to rozhodně nebyla. Udělal to, co on předtím jemu jen s tím rozdílem, že kalhoty měl Kyuhyun hned dole. Kyu uvolněně seděl na gauči a Donghae mu stahoval jeho teď už natěsno oblečené boxerky. Donghae ho vzal nejprve do ruky a po chvíli ho vtáhl do úst. Začal pomalu, ale pak zrychloval. Slyšel Kyuhyuna. Jeho polohlasné steny se rozléhaly v tichém bytě a Donghaeho to podbízelo čím dál tím víc. Tohle ještě nikdy nedělal a jak se zdálo, celkem mu to šlo. A dokonce mu to ani nijak neprotiřečilo. Ještě chvíli v tom pokračoval, dokud Kyuhyuna dostatečně neuspokojil. Kyu se opíral o opěradlo gauče zhluboka dýchal. Donghae si k němu přisedl a začal ho líbat. Cítil, jak se Kyuhyunova ruka dostává do jeho kalhot. Postavil se a sundal si je. Snad proto, aby tak Kyuhyunovi usnadnil práci. Znovu se k němu posadil a Kyuhyun ho lehce uchopil do pravé ruky. Donghae ho znova začal líbat na krku a na rtech. Ale najednou Kyuhyun přestal. Donghae se zprvu trochu vyděsil, ale když viděl, jak se Kyuhyun postavil, otočil, padl koleny na zem a rukama se opřel o gauč, bylo mu rázem jasné, co po něm chce. Nechtěl být necita, ale bohužel Kyuhyun doma žádný lubrikant neměl. Naslinil si dva prsty a začal do něj vnikat, jen tak lehce, aby si zvykl. Když už mu Kyu připadal dost připravený, prsty vysunul a ještě se ujistil, jestli smí. Po Kyuhyunově souhlasu do něj začal znova vnikat. Jen s tím rozdílem, že byl větší a přirážel silněji.
Jejich hlasy se rozeznívaly bytem znovu a znovu, dokud na ně nepadla únava.
Druhý den ráno se Kyuhyun probral a Donghae stále ještě ležel na posteli vedle něj. Notnou chvíli mu trvalo, než si pořádně uvědomil, co se to vlastně mezi nimi předešlou noc stalo. Otupěle vstal z postele, do které se během noci nějak dostali, a šel se vysprchovat do koupelny. Proud vlažné vody mu stékal po jeho nahém těle. Bylo to přesně to, co potřeboval. Netušil, jak dlouho tím vlastně strávil, ale když se vrátil zpátky do ložnice, Donghae už tam nebyl. Podíval se ještě do kuchyně a obýváku, ale po Donghae nebylo ani vidu ani slechu.

Donghae tou dobou už byl na cestě k sobě domů. To, co se včera večer odehrálo, se mu stále zobrazovalo ve vzpomínkách. Nemohl na to přestat myslet. Nepřipadal si jako hrdina, když utekl hned, jakmile Kyuhyun zalezl do sprchy. Ale prostě se to stalo. Líbilo se to oběma, tím si byl jistý. A také si byl jistý tím, že teď se budou chovat jako by se nic nestalo, i když si na tuhle noc bude pamatovat navždy.

joo ehj to bylo hodně dobrý
uplně jsem se do toho nějak vžila *-*
a ten obrázek se k tomu taky hodí
jen mi Hae přišel trochu jako srab jak pak utekl Oo
ale na druhou stranu ho docela chápu
jdu si to přečíst znova ^^

hou-hou, parada
pacilo sa mi, ze to nie je ziadny smutny ci romanticky pribeh, ziadne prehnane city a vyznania

úžasný ^^
víc slov k tomu už nemám, nějak mi je to vyrazilo z úst, jak to bylo žasný ^^

krásně napsaný mohlo to mít delší zamotanější příběh ale i tak je to krásný

Koaro napsal:krásně napsaný mohlo to mít delší zamotanější příběh ale i tak je to krásný

mě se na tom právě líbí to, že to není tak zamotané *-* protože v některých takových fikcích se někdy začínám strácet

Angie napsal:

Koaro napsal:krásně napsaný mohlo to mít delší zamotanější příběh ale i tak je to krásný

mě se na tom právě líbí to, že to není tak zamotané *-* protože v některých takových fikcích se někdy začínám strácet

no tak já mám taky radši příběhy co nejsou moc složitý/zamotaný ale teď bych takový příběh ocenila

Koaro napsal:

Angie napsal:

Koaro napsal:krásně napsaný mohlo to mít delší zamotanější příběh ale i tak je to krásný

mě se na tom právě líbí to, že to není tak zamotané *-* protože v některých takových fikcích se někdy začínám strácet

no tak já mám taky radši příběhy co nejsou moc složitý/zamotaný ale teď bych takový příběh ocenila

tiez sa mi paci, ze je to jednoduchy pribeh...nejako ho rozvinut by mozno bolo aj skoda (moj skromny nazor )

jééé, to bylo super, skvělý!!! ... škoda, že Hae pak tak utekl :P :(

Lucishka napsal:jééé, to bylo super, skvělý!!! ... škoda, že Hae pak tak utekl :P :(

Jako, že by pak třeba ještě pokračovali jo ?

Mě se to taky moc líbilo Ty myšlenky, jak každej to chtěl a bál se, co si ten druhej bude myslet, byly hezký
A nakonci, že se to mezi nima nevyvinulo nějak dál, je taky zajímavá myšlenka.... když tu hodně fikcí tu končí, že jsou nakonec spolu :D
Takže moc krásný

krásný jednoduchý příběh, moc pěkné Kyas ** budu se opakovat, ae zajímavá myšlenka v tom, že se příběh mezi nimi nijak dál nevyvine, ae zůstane jen vzájemná přitažlisvost bez nějakého hlubšího vztahu...