[DOKONČENÁ] Mianhae

agoni7 Wed Aug 31, 2011 11:53 pm

Ahoj ELFíci! ^^
Jak se pořád máte? Upřímně doufám, že se Vám všem vede dobře. Úsměv

Tuhle povídku jsem psala u písničky Sarang Handa Myun od Yoon Geon (ost Sad Sonata). Možná by nebylo na škodu si ji u čtení pustit ^^
Každopádně, tohle dílko není nic extra. Ale já i přesto doufám, že se Vám bude aspoň trochu líbit.
Děkuji za přečtení a komentáře ^^;

Agoni7

***

Jak je to dlouho? Možná pár měsíců, nebo let. Pamatuji si pořád přesně tvůj úsměv a to, jaké byly tvoje doteky. Třebaže už si nevybavuji vůni tvých vlasů, vím, že byly jemné jako hedvábí a já miloval hladit je. Čím to bylo, že každý kousek tvého těla perfektně pasoval k mé dlani? Nikdy předtím jsem takové souznění nepoznal. Myslím, že jsi byl pro mne to, o čem ostatní mluví jako o osudové lásce…

Vím, že jsi chtěl, abych byl šťastný. Byl jsi prostě už takový. Mohl ses tvářit sebevíc sobecky, ale nakonec by ses vždy obětoval pro druhé. Na rozdíl ode mě. Já chtěl mít věci, které miluji, jen pro sebe. Chtěl jsem zůstat s tebou. Proč jsi mi to nedovolil? Nenáviděl jsem tě za to. Skoro tak moc, jak jsem tě miloval.

Tak strašně mi chybí tvůj úsměv. Hloubka tvých nádherných očí. Přál bych si, abys na mě znova promluvil. Polibkem mě probudil. Objal a konejšil, a já zase cítil tvůj horký dech na zátylku. Chci tě zase vidět, až ráno vstanu a vejdu do kuchyně. Chci na tebe zase křičet a pak slyšet tvůj smích.

Jenže tys mi nedovolil jít. Nechal jsi mně tady. Ale kdo mi setře slzy, když ne ty?

Chtěl jsem to zkusit. Zase žít. Smát se. Milovat. Chtěl jsem to udělat pro tebe. Protože vím, že bys to tak chtěl.

Jak už je to dlouho? Několik měsíců nebo let už uteklo. A já stále pořád miluji jen tebe. Možná, že po takové době mi odpustíš, že jsem tvé přání nevyslechl…