[DOKONČENÁ]Čas, kdy se mění datum.

Stojím před jeho domem. Světla jsou zhasnutá, blíží se půlnoc. Čas, kdy se bude měnit datum. Rty se mi nepříjmně chvějí a já nevím, kam udělat další krok.
Tam, nebo zpátky?
Netuším, kam mám jít. Ke komu... Nejsem sama. Opakuji si stále dokola, ale teď si tak přijdu.
Malá a bezvýznamná holčička. Malá děvka v plánech dokonalého muže.
Dokonale neupřímného, podlého, chládného a cynického. Pro něhož je láska zrůdný přežitek a strach něčím, co se neprojevuje.
Tak proč teď, když stojím před jeho domem, cítím ty dvě zapovězené věci?
‚No tak, seber se.‘ šeptám si potichu. Nezabírá to. Na jednu stranu se k němu chci přiblížit, pohlédnout do těch jeho tmavých očí a na druhou to chci vzdát. Jako jsem vzdala tolik věcí.
Chtěla jsem zpívat... jsem sekretářka v nějaké bezvýznamné firmičce... Takhle mě neznal, že ne?
Dřív jsem na něj křičela, že to vzdává. Já na něj.
Možná to je jeden důvod, proč tam nechci jít... Že by dnes měl právo křičet on na mě.
Sněží... Bělostná pokrývka padá na Seoul a já tu stojím. Je mi zima...
Tak strašná zima, ale já tě nebudu rušit, nebudu... Určitě klidně spíš, jako každou noc.
Světlo v tvém pokoji spí jako ty. Jako tvoje černé oči. Nemáš noční můry jako já.
Nebojíš se zítřka.
Protože já tu vždycky budu...
Každou noc pro tebe...
Zvoní mi mobil, jen automaticky nahlédnu na display, kdo volá. Otočím se zády k tvému domu.
Za chvíli bude ráno...

Krásně se vyspi, Chullie...

perfektní..
přímo stvořené na přečtení před spaním..
je tam napsáno tak málo, ale přesto jsem si toho přečetla tak moc..
děkuju za všechny tvé povídky kamie, jsou čím dál tím krásnější ♥

souhlas, tohle se opravdu moc dobře četlo... kumawo ^^

Vy tady všichni tak krásně píšete. Tahle povídka mě přesvědčila k tomu, abych si v budoucnu přečetla i další. Moc se ti to povedlo

krásné jako obvykle
miluju způsob jak dokážeš používat slova.. *-*
i když je toho hrstka je z toho cítit tak hodně pocitů až se mi chce brečet