Everything know only God! Sungmin&Siwon

about: tk abych vám představila moji povídku... no tato povídka byla napsána do soutěže o FFwith Suju.... tk žhe nění moc dlouhá a hodně je tam přeskočeného... tk aby ste se nelekli žhe je všechno tk hrrr.. je to o Siwonovi a Sungminovi(dvojci která mi byla udělena) .... jen bych chtěla říct žhe vám doporučuju si tam ty členy vůbec nepředstavovat a vytvořit si nějaké 2 imaginární kluky lebo pokud si tam budete představovat opravu ty dva asik se zblázníte xD věř te mi já si tam doteď nemůžu představit ani jednoho :D:D.... TK ENJOY ;)

chapter one:

Tak abych se představil . Jmenuji se Choi Siwon a pocházím z Jižní Koree. Jsem zpěvák a zpívám ve skupině s názvem Super Junior. Všechno to začalo nemalým úletem a ….. No víte co přečtěte si to sami. 
Jednoho dne na koncertě:
Měly jsme vystoupení. Já, Heechul a Sungmin. Heechul si zpíval jednu z jeho oblíbených písniček a jako obvykle chtěl potěšit fanynky nějakým citovým projevem, ale zašel až daleko. Každý člen Super junior věděl, že pro své fanoušky začal na nějakých koncertech líbat jakéhokoliv člena který mu přišel pod ruku. Bohužel tentokrát to padlo na mě. Hrál jsem na bicí, když jsem uviděl Heechula, který se ke mně přibližoval. Každý hned vytušil, co se asi stane tak sem se snažil být v pohodě. V jednu chvíli když měl krátkou pauzu mě vzal za bradu a políbil.Normálně bych to nějak nepociťoval, ale tento polibek byl jiný. Nemyslete si nejsem Gay. Věděl jsem, že to Heechul dělá jen kvůli sobě a že to nic neznamenalo, ale něco sem pocítil. Bylo to zvláštní a osluňující. Nevěděl jsem, co mám dělat. No okamžitě jsem pokračoval hrát a snažil se přestat na to myslet.

Po koncertě bylo všechno normální. „Cha“ pousmál jsem se s tím, že to byl jen normální pocit a už na to nemyslel. Po chvíli jsem uviděl Heechula. Nebyl jsem si jistý a tak proto sem si jen tak ze srandy zkusil promluvit s Heechulem jestli budu nějak reagovat. „Uff Nic“ „COo?“ „Ale nic já jen tak“ „Jo jo aha“ Heechul někam odplachtil a já pokračoval v cestě se převléct po velkém koncertě. Na cestě jsem potkal Sungmina „Ahoj Minie“ „Jo ahoj“ Prošly jsme kolem sebe a jen se pozdravili, když v tom to začalo. V tu chvíli, kdy sem kolem něho prošel a uslyšel jeho hlas moje tělo se zachvělo. Nechápal jsem to. Pokoušel jsem zjistit proč, ale nějak jsem nepřicházel na to, proč se mi to stalo. Jak jsem došel do šatny našel jsem si svoje oblečení a chystal se obléct. Když v tom tam přišel Sungmin. Na nic nečekal a rovnou se vrhl na převlékání. Zasekl jsem se. Jen jsem viděl hubené bezmocné tělo po kterém stíkaly kapky potu. Polkl jsem. Sungmin si mě jako by nevšiml a pokračoval dál. Když v tom si začal sundávat spodek a to už jsem věděl, že se neovládám a prudce sem se otočil. Když v tom. „Co je?, necítíš se? Koncert byl opravdu dlouhý“ „Jé, né dobrý nic mi není.“ Po čele jsem už jen cítil jak mi úlevou ztékala kapka po spánku. Dooblékl jsem se a radši upaloval ze šatny. Nechtěl jsem ho už chvílli vidět. Potřeboval jsem si ujasnit věci v hlavě. Heechul měl ještě nějaké věci na pódiu a tak sem měl čas. Zalezl jsem si do jednoho temného místa a tam se posadil na zem. „Co to sakra bylo? Co to se mnou je? To nejsem já! Ach“ Chvíli jsem tam jen seděl,hlavu v klíně a přemýšlel. Nevím, co se stalo, ale asi jsem musel usnout probudil mě křik lidí ze štábu, kteří volali moje jméno. Hledali mě. Rychle jsem se zvedl a vyletěl z komory jako střela. Jeden z nich mě uviděl a začal křičet, že mě našel. Začal se mě ptát kde sem byl a podobně. Já jsem řekl jen, že sem potřeboval chvilku soukromí a odešel sem si pro věci. Bylo už po koncertě a jeli jsme domů. Normálně jsem měl jet sám, protože nebydlím s ostatními členy, ale se svoji rodinou, ale z ničeho nic mi na okno někdo zaklepal. „Coje? Něco se děje?“ „Ne nic jen než pojedeš domů nechtěl by si se s námi stavit ještě ve Fast Foodu? „ „Jo klidně jo“ Vyšel jsem z auta a oznámil řidiči, že může odjet, že pojedu s ostatními členy. S Heechulem jsme došli k jejich autu a vyjely. Seděl jsem sám naproti Heechula a Sungmina. Najednou jsem byl úplně v pohodě a nic jsem nepociťoval. „Sungmin usnul jako dřevo hned, jak nastoupil do auta“ řekl Heechul a přitom se zasmál. Já jsem udělal malý úšklibek a potom se otočil.

Když jsme dojely k Fast Foodu, Heechul vyletěl z auta se slovem. „Vzbuť Sungmina já už jdu napřed“ Zarazil jsem se, ale než jsem stihl cokoliv říct Heechul už byl v trapu. Blížil jsem se pomalu k Sungminovi se slovy „Je to jen kamarád, je to jen kamarád….“ Po chvíli jsem byl těsně u Sungmina. Podíval jsem se na něho. Byl tak nádherný když spal. Jeho rozkošná tvář byla oslněna venkovními světly a já jsem neodolal. Pomalu jsem se přibližoval k jeho rtům. Zavřel jsem oči a chystal se k polibku, když v tom vletěl do auta Heehul a zařval „Proboha co tady děláte, pojď te jídlo už je na stole“. Vyletěl jsem od Sungmina a vteřinu po té vyletěl i Sungmin. „Co se tady dělo?“ „Nic co by se dělo“ „No zdálo se mi, že Heechul hyung něco zařval, jako Co tady děláte“ „Né to se ti muselo zdát taky si spal necelý 2 hodiny“ „Aha, tak jdeme“ „Uhm.“ Zvedli jsme se a vydali se na cestu do Fast Foodu. No to ani nebyla cesta spíš pár metrů. Ale i během pár metrů mi v hlavě proběhlo hodně věcí. Co jsem to vlastně chtěl udělat? Proč ? Ale on byl tak roztomilý. Prostě jsem neodolal. Myšlenky se mi předhazovaly jedna po druhé a každá s jiným názorem. Možná jsem opravdu gay? „Neeee“ Omylem jsem vykřikl při jídle. „Co neee Siwon hyung?“ „Aaale nic já, no , jen jsem se zamyslel. „Aha“ Dal jsem se do jídla a snažil se na to přestat myslet.

Po jídle mě Heechul a Sungmin hodili k našemu domu a já šel přímo do postele. Nebylo zrovna nejmíň, tak jsem se nesnažil vzbudit rodinu. Vyslékl jsem se a pomalu spadl na postel. Dal jsem si ruce za hlavu a začal uvažovat, co se mi poslední dobou honilo v hlavě a věci, co se staly i stát mohly. Nevěřil jsem tomu všemu. „Prostě jsem měl dneska jen blbý den to určitě nic neznamenalo“ Otočil jsem se na bok a usnul. Ráno mě probudila až voňavá snídaně, kterou mi připravila máma, než odešla nakupovat. Ku podivu, den mi začal nádherně pěkně a úsměvně. Po snídani jsem si zašel do posilovny. Odpoledne na malý oběd a po obědě na zkoušku. ……

Charter two:

Přišel jsem do zkušební místnosti. „Jejda jsem to první“ Usmál jsem se a v hlavě jsem měl plno kulišáckých představ, co bych tady mohl dělat. No hodil jsem si věci na zem, přiskotačil k HiFfi a pustil jsem si naši novou písničku na plný pecky. Trénovaly jsme zrovna Sorry Sorry a protože, jsem neuměl ještě celou choreografii, nějaké kroky jsem si vymýšlel. Skákal jsem a dělal různý přemety jako malý děcko :D, když v tom jsem se přikutálel ke dveřím a tam stál Sungmin. „Co tady děláš tak brzo, a co ty srandovní poskoky?“ Zasmál se. Já jsem jen vskočil ze země a vypl rádio. „No víš, byl jsem tady sám a neměl jsem co dělat, tak jsem se začal bavit „ Nahodil jsem mini, něviňáckej úsměv a šel si pro ručník.Sungmin si mezitím odložil svoje věci a čekal, až dojdu k němu. „A jak dlouho si tady vlastně stál?“ „No tak dobrých 5 minut to bude“ „Jejda“ XD Oba jsme se začali smát a v tom začali docházet ostatní členové a pokaždé se každý zeptal co se nám stalo, že jsme rudí jak rajčata :D

Zkouška uběhla už potom bez blbin a já si to šel domů , když ke mně přicupital Sungmin. Ach jak roztomile se usmál a zeptal se mě , jestli se nemůžeme dohodnout na zítřek a zajít si dřív do zkušebny a něco si vymyslet. Prý se dlouho nezasmál tak, jak dneska , když mě sledoval. No lehce jsem se začervenal a řekl, že klidně. „Shiwon shii , není s tebou poslední 2 dny něco? „ Sungmin nějak zatušil, že se mnou není něco v pořádku,taky přece jenom známe se 4 roky, tak jak by ne. „Se mnou ? tak to se ti jen musí zdát , se mnou nic není, všechno je v naprostém pořádku“ Zatvářil jsem se v pohodě a šli jsme dál. Šli jsme a najednou mě Sungmin chytil za ruku. „Sungmin shii co to děláš?“ srdce mi začalo být o sto šest a já nevěděl, co mám dělat. „Co bych měl dělat?“ „Vždyť se tady každý chytá z kamarádství za ruce, Shiwon shii ! s tebou něco opravdu je.“ Projela mnou horkost a prudce jsem vytáhl ruku ze Sungminové. Najednou jsem začal něco plácat a koktat, že mě Sungmin musel zastavit a pomalu se zeptal o co jde a že mu můžu říct všechno. Já jsem žvástl něco o koncertě a že se cítím divně, jak mě Heechul políbil a že se mi to furt vrací, ale než sem stihl všechno dokoktat Sungmin to nevydržel a prudce se přiblížil ke mně.Zasekl jsem se a jen se díval do Sungminových očí. „To bude dobrý Siwon shii, už nemusíš nic říkat jsem tu já“. „Když já …… já…….“ Nedořekl jsem to žadostně jsem se podíval do Sungminových očí a Sungmin prudce přitisl své rty na mé. Nejdříve jsem se lekl a na chvíli ho od sebe odstrčil, ale když si Sungmin myslel, že to nechci a začal se otáčet vyrazil jsem za ním.Ruce obtočil kolem jeho boku a hlavu přitiskl se slzami v očích na jeho záda. „Sungmin shii… já nevím, co mám dělat.“ Sungmin se ke mně otočil a začal mi utírat slzy z očí“ Lehce se usmál a řekl „Nemusíš dělat vůbec nic, je to jen na tobě“ Zvledl jsem hlavu, zadíval se do Sungminových očí a vášnivě ho políbil. Jen jsme tam stáli a líbali jsme se. Bylo to tak intenzivní. S žádnou dívkou jsem tohle ještě nezažil. Fakt bylo, že Sungmin byl opravdu k „sežrání“ :D . Najednou začalo pršet a mi nedělali nic jiného než se líbali. Když padl poslední polibek pomalu jsme se od sebe odtrhli a nechali si déšť padat do obličeje. Chvíli jsme tam jen stáli a dívali se na sebe potom jsem se podíval na hodinky a vyhrkl „Už musím jít“ Smutným obličejem jsem se podíval na Sungmina, který se smutně usmál sklopil na malou chvíli hlavu, potom jí zvedl, dal mi neodolatelný polibek a řekl „Tak zítra ahoj“ J „Ahoj“ Jen jsem odpověděl a chvíli se díval na to, jak odchází. Skoro na konci ulice se zastavil otočil se, a když uviděl, jak tam pořád stojím, zasmál se, zamával a pokračoval v cestě.

Došel jsem domů celý mokrý, ale zcela usměvavý a rodiče se jen nestačili divit. Začali si myslet , že jsem blázen, že se směju tomu, že jsem celý mokrý. Ale oni ani neměly potuchy, z čeho jsem tak šťastný. Zalezl jsem si v klidu pod horkou sprchu a tam si v klidu všechno vybavoval. Nevěřil jsem vlastním myšlenkám na tož svým rtům. Pořád jsem cítil jeho rty, jemné a plné života. Ve sprše jsem se trochu zdržel, protože těch vzpomínek bylo hodně a já je nechtěl jen tak vypustit z hlavy . Potom sem si vlezl do postele a s klidným svědomím usnul.

Ráno jsem vyletěl z postele neobvykle brzo a rychle jsem se najedl. Doma nebylo co dělat,rodiče pomoc nepotřebovaly a tak mě najednou napadlo, že jsme se tu „ONU“ noc ani nestihli domluvit, kdy si dáme ten dřívější sraz. Vytáhl jsem mobil a napsal Miniemu sms „Dobré ráno J jak si se dneska vyspal a doufám, že se nezlobíš za ten včerejšek, jen jsem se chtěl zeptat, na kdy si teda dáme ten dřívější sraz? Měj se Siwon „ Hodil jsem mobil na gauč a vedle něj si pohodlně sedl. Po asi tak 2 minutách mi přišla smska. Vystřelil jsem z pohovky a triskovým pohybem jsem měl už mobil v ruce.(nedočkavec XD) „Shiwon shii taky dobré, mám se skvěle včera jsem okamžitě padl a usnul a ne proč bych se měl zlobit ty víš, že já jsem rád J a no vidíš tak se můžem domluvit na pul 4 ? to budeme mít hodinu o samotě a myslím, že budeme mít hodně věcí co dělat :P …….

Charter three

Půlka dne už byla pomalu v tahu a já se nemohl dočkat. Nedokázal jsem být se svými myšlenkami v klidu a tak jsem jen tak chodil dokola kolem stolu a neustále se díval na hodiny. Všechno už se blížilo k normálu, ale něco se ve mně zastavilo. Nechtělo dopustit to, abych si byl velice blízký s někým ze Suju, na tož s kluky. Začalo to. Začalo to a já nevěděl, co mám dělat. Hlava mě začala bolet, drtilo mě to ve mně a já se začal svíjet na zem. Poslední co si pamatuju, bylo to, že jsem viděl přibíhající rodiče a to je všechno.

Probral jsem se v nemocnici. Nikdo, nikde nebyl, až na tu plnou fůru kytek, čokolád a dárkových balíčků. Začal jsem přemýšlet, co se mi vlastně stalo a jak dlouho tu už můžu být. Snažil jsem si vzpomenout, ale nešlo to. Nakonec jsem usnul. Příští den, jak jsem se probral, nade mnou někdo stál. Nějaká žena, se slzami v očích. Snažil jsem se něco říct, ale nešlo to. Podařilo se mi jen posadit a pozorovat, jak ta žena padá štěstím a dává mi polibky na tvář, jeden za druhým. Potom jsem jenom poslouchal něco jako, že sem jim nahnal strach a že doktoři nevěděli, co se mi stalo. V tu chvíli jsem začal přemýšlet……. Vědomí……„Kdo je ta žena?, A kdo jsou ty osoby, kteří se o mě báli?. Nechápu to! Co se mi to stalo“. Po chvíli mě z vědomí dostala Ona žena a ptala se mě, jak se mám a jestli mi už je líp.

Konečně se mi podařilo něco říct a to bylo jediné. Jediná otázka, kterou jsem si nedokázal odpovědět. „Kdo jste???“ Žena se zasekla. S brekem mi začala říkat, že jsem její syn a že neví, co se mi mohlo stát, že si nepamatuju vlastní rodinu. …..Vědomí…. „Co? Syn? To.. to není možné, nepamatuju si, že bych měl rodinu.“ No než se mi podařilo něco říct, omdlel jsem.

!O 3DNY POZDĚJI!
Ze spánku mě probralo něco lehkého. Cítil jsem hedvábnou ruku, která mě hladila po tváři a prohrabávala se mými vlasy. „Co je?“ „Nic, co by bylo, jen nám tu někdo pěkně pár dní spal :D“ Rychle jsem se otočil a viděl nějakého pěkného kluka. No sice jsem čekal alespoň pěknou sestřičku, ale aspoň někdo. „Doktoři mi řekli, že prý máš lehkou ztrátu paměti, ale nikdo neví proč. Říkali, že bude dobré s tebou komunikovat a časem by se to mělo zlepšovat“. „Oh.. aha, tak že já tě znám?“ „No … hihi víc než si myslíš“ „Uhm ty jsi můj bratr? Kamarád?“ „ No začneme se jménem. Mé jméno je Sungmin. Jsem členem pěvecké skupiny Super junior a jsem tvůj velice blízký přítel.“ „Jo, tak že ty si Shungmin, si z nějaké kapely nebo co s názvem Super senior a seš můj blízkej příel.“ Smích. „No jmenuji se Sungmin , ten band se jmenuje Super Junior ne senior a sem tvůj přítel.“ „No to je sice pozoruhodný, jsem rád, že mám nějakého přítele, ale nejvíc by mě zajímalo, kdo jsem já.“ „Víš, neber si to osobně, ale nejsem si jist, že jsem kamarádil s někým, tak holčičím, jako si ty.“ Chvíle ticha a zklamání…… Po chvíli mi do pokoje přišel další kluk. „Ááááá Siwon shii, tak co jak se máš? A kdy se chystáš už s náma zase vstupovat?“ „Aha tak už vím alespoň svoje jméno.“ „Co..co se mu stalo Sungmin hyung?“ „No, to nikdo neví, ale podle všeho ztratil paměť.“ „Mo mo mo mo moment, já jsem pořád tady a můžeš mi ty! Shungmine vysvětlit, kdo je tento kluk?“ „Ehm. No to je Eunhyuk, neboli naše taneční mašina“ „Jo Eunhyuk a ty si taky jako v té skupině jak se jmenovala..“ „Super junior“ „Jo jsem. A ty jsi taky pokud si to nevzpomínáš. Byl si jeden z našich nejlepších zpěváků a taky si byl zvolen Nejlepším modelem časopisu Mans Chalenge“ „No tak podle svýho těla soudím, že ten model asi budu, ale že bych uměl zpívat?“‚No.. umíš toho víc, než si myslíš.“ „Podívej, si náš kamarád a my tě jen tak neopustíme, jen s ti snažíme pomoct. „Achh.. no dobře. Tak teda začneme ať to mám rychle za sebou“.
(po 5 hodinách)
V hlavě jsem měl konečně jasno. Se Sungminem a Eunhyukem sem se dal zase do kupy, ale pořád jsem si nevzpomínal. Zjistil jsem, že jsou opravdu fajn a že Sungmin hyung má něco v sobě. Dokonce sme se aji pořádně zasmály.  Ale potom to skončilo. Řekli mi, že by se mnou chtěli být víc času, ale dneska to prý už nejde. „Aha …. No tak to je škoda, tak pozdravujte na zkoušce.“ Prudké otočení. „Co že si to řekl?????(oba)“ „No pozdravujte na zkoušce“ Smích. „Siwon shii i přesto sis na něco vzpomněl.“ „Co?“ „No my jsme neřekli ani slovo o tom, že jdeme na zkoušku.“ „Ne? Ale ale….“ Než jsem stihl něco říct, oba mi řekli s úsměvem ahoj a že zítra přijdou znovu. S dobrým pocitem jsem si lehl a snažil se usnout, když v tom se otevřely dveře. „Aa Sungmin shii, něco si zapoměl?“ „Um né, ale je něco, co ti ještě musím říct.“ „No tak začni.“ „Víš, nechci tě hned znepokojovat, ale asi by si to měl vědět.“ „Jo, no tak povídej“ „Dívej Siwon shii, den před tím, co se ti to stalo, jsme šli spolu ze zkoušky a …… víš na cestě k tvému domu, uf já nevím jak bych ti to měl říct, no prostě sme se začali líbat. Říkal si něco o minulým dnu, kdy ti Heechul dal na koncertě pusu a že si to nezvládal. A já z tebe poznal, že ke mně něco cítíš.“ „O ooo o o o …. Tak to prrr. Měl si pravdu, že je to trochu moc, ne moc hodně moc. Dost rád bych teda poznal toho Heechula, ikdyž ste mi říkali, že má tendenci každýho líbat, ale nic se neřeklo o mě. A ty!, prosím tě, radši se ke mně moc nepřibližuj, si pěknej, ale já nejsem gay promiň.“ No jo vím, že sem byl trochu hnusnej, no trochu víc, ale v ten moment mi to tak připadlo. „Aha, tak promiň, že sem tě otravoval“ Sungmin odešel strašně smutnej, a já se cítil provinile a tak jsem doufal, že zítra přijde znovu, aby mi to vysvětlil víc. Vždyť přece já mám ztrátu paměťi a on se mi jen snažil pomoct, prostě jsem byl z toho na dně……..

Charter four:
Na druhý den jsem se musel pořádně vyspat, a protože jsem se cítil špatně kvůli Sungminovi, tak jsem před spaním ještě prosil, aby zítra přišel…
Když mě ráno vzbudila sestřička, říkala, že jsem ze spaní celou noc volal něco jako“ Sungmin shii, miluju tě“ No teda po pravdě jsem si vůbec nepamatoval svoje sny, natož, že jsem volal na Sungmina, že ho miluju. Po chvíli přemýšlení, proč jsem volal ze spaní tu větu, jsem se zadrhl. Začala mi v hlavě hrát nějaká písnička a připadala mi povědomá, ale já si nemohl vzpomenout. Snažil jsem se si vzpomenout, ale prostě když už jsem to měl, tak se to ztratilo. No abych se přiznal, zkusil jsem si tu písničku zazpívat s domněnkou, že bych si mohl vzpomenout. Počkal jsem, až odejde sestřička a zkontroloval chodbu, jestli někdo nejde, nebo na nikoho někdo nečeká. „Nic, pfu, tak že začneme“…………

Ze začátku to šlo těžko, ale potom jsem zjistil, že to není zase tak těžký něž jsem myslel a dokonce mi to aj šlo.  Zpíval jsem si tu písničku několikrát a pokaždé, jsem přišel na novou část, na nová slova. Najednou se mi ta písnička začala líbit a já jsem měl strašně moc dobrý pocit. Abych řekl pravdu, byl jsem na sebe hrdý. Opravdu jsem si myslel, že si Eunhyuk a Sungmin dělají srandu, abych schválně zpíval a ztrapnil se, ale ne. Oni měli opravdu pravdu. Ta písnička měla ráz a svoje kouzlo. S dobrým pocitem jsem asi usnul, protože si pamatuji, že mě vzbudily nějaké hlasy a, že jich bylo hodně.

„Překvapení!!!!!!“ Najednou přede mnou stálo 12 podivných chlápků a mezi nimi i Eunhyuk a Sungmin. „Am, Eunhyuk shii, co , co tady děláte tak brzo a kdo jsou ti ostatní, co s vámi přišli?“ „Á Siwon hyung, jak brzo? Sestřička nám oznámila, že si prospal skoro polovinu dne  Jo a hned jak se ostatní dozvěděli, co s tebou je, poprosili nás, jestli nemůžou jít s námi a myslím, že bude lehčí, pomáhat ve větším množství, než jenom my dva.“(Sungmin-) „Um tak že, z leva Heechul, Hangeng, Kibum, Donghae, mě a Sungmina už znáš, Yesung, Ryeo Wook, Kyuhyun, Ee Teuk, Kangin a Shindong.“ „Um …. Wow, tak to jsem nečekal celou fotbalovou 13 :D. No myslím, že zapamatovat si všechny jména, nebude zase tak lehký, než se zdá… Jo a chtěl jsem se zeptat, ráno mi začala v hlavě hrát nějaká písnička, a dokázal jsem ji aji zazpívat, ale pořád nevím, kde jsem ji slyšel“ „No tak nám ji zazpívej Siwon hyung.“ Všichni najednou ztichli a já jsem začal zpívat. Čekal jsem, že to nevydržím, že se třeba začnu smát, nebo nevydržím tolik lidí, ale bylo to v pohodě. Ve čtvrtině písničky, se ke mně připojili i ostatní členové. Bylo to pěkný a stejně tak i zábavný. „Wow, Siwon shii, vypadá to, že se ti pomalu tvoje paměť vrací“ „Jo a k té písničce to je náš nový singl Sorry Sorry, naučili jsme se ji nedávno a vypadá to, že ty ji umíš líp, než všichni ostatní.“ „Siwon hyung, dostali jsme s Heechulem nápad, mi ti napíšem na papírek naše jména, zamícháme se a ty se pokusíš, nás podle jmen otipovat.“ „No tak dobře, ale nesmíte se na mě naštvat, když vás třeba spletu.“ Smích…. „Neboj Siwon shii.“

(po 2 hodinách)
Musím říct, že po ani ne hodině jsem věděl už polovinu z nich. Prostě to ze mě sršilo na všechny strany. Prvního, kterého jsem řekl správně, byl Hangeng, ani nevím proč, myslel jsem, že tohohle bude těžký poznat, ale šlo to hned na poprvé. Prostě jsem na něj ukázal a všichni se úplně zatvářili strašně překvapeně, jak rychle mi to jde. Sice jsem si jich pár popletl, ale na konec jsem to zvládl. Udělali jsme velký kus práce a já si myslel, že to lepší být už dneska nemůže, ale mýlil jsem se. Prostě to ze mě vypadlo. Začal jsem si tancovat. Všichni se triskem dívali jen na mě a tvářili se strašně šťastně a usměvavě. Tancoval jsem a oni mi do toho zpívali. Šlo to úplně samo ani jsem se o to nemusel snažit, ale někdo to zkazil. Do pokoje vlítla sestřička a seřvala nás všechny za to, jaký randál tady děláme a za to, že bych měl ještě ležet v posteli. Nakonec poslala všechny domů. Před tím, ale než odešli mi oznámili, že ten tanec byl z našeho songu s názvem “ U“ , kterou jsme zpívali před 2 roky. Rozloučili jsme se a oni odešli. Já unaveně padl na postel a usnul. Musel sem se přece vyspat, abych byl zítra jako rybička. 

Charter five:
Okamžitě, jak sem zalehl, jsem usnul. V noci sem měl podivný sen, ze kterého jsem se okamžitě probral. Zdálo se mi něco o Sungminovi. Byli jsme venku a Sungmin mě najednou chytl za ruku. Jen jak mě chytl, jsem na něj něco zařval, ale nevím, co to bylo, protože jsem nic neslyšel. Zdálo se mi, že sem přímo na Sungmina vyjel. Potom si pamatuju jen to, že jsem začal zmatkovat a Sungmin se ke mně prudce přiblížil. Bylo to něco intenzivního. V tom snu sem vypadal jako omámený. Nakonec to Sungmin nevydržel a políbil mě. Prudce jsem se od něj odtrhl, ale po chvíli sem ho objal ze zadu a začal brečet. Nakonec jsme se začali líbat a začal padat i déšť….Byl jsem opravdu zmatený. Začal jsem si v duchu říkat, jestli to byl opravdu sen, nebo se to stalo….

Po chvilce přemýšlení jsem se pokusil vstát, ale nešlo to. Byl jsem jako přibitý ke zdi. A potom to začalo. V hlavě mi létaly nejrůznější vzpomínky, od prostého nakupování k vystoupení na pódiu……………...“Sungmin hyung!! , nedokážu pochopit, že jsem na něj vyjel a nevěřil mu. To , to jsem nebyl já. Vrátil jsem se!.. Musím jít a říct Sunginovi, co k němu doopravdy cítím!“ Rozběhl jsem se a hledal jsem svoje věci. „Mám je“ Oblékl sem se a chtěl jsem odejít, když v tom se otevřely dveře a mezi nimi stála sestřička a začala na mě něco mluvit. Prý nejsem zdraví natolik, abych mohl odejít…….Svlékl jsem se a vrátil se do postele.

Ráno, sem vstal brzy, abych se mohl zeptat sestřičky, kdy můžu jít domů, ale ona jako by nechtěla, abych odešel. Řekla, že doktor prý vzkazuje, alespoň 3 dny,někam nechodit. Se smutným pocitem, sem se dovalil do pokoje a tam se posadil na postel. „Au“ Po chvíli jsem zjistil, že na něčem sedím a co jiného by to mohlo být než mobil. V rychlosti jsem začal psát sms Miniemu, jestli by nemohl přijít dneska dřív, než by přišli ostatní členové. Ani ne za minutu, mi Sungmin odepsal, že klidně a co po něm chci, já jen napsal, že mu musím něco říct a, že to spěchá.

(o hodinu později)
..Ťuky ťuk.. „Haló, Siwon shii, jsem tu.“ …. Okamžitě, jak se Sungmin objevil ve dveřích, sem se na něj vrhl a pořádně ho obejmul. „Um, Siwon shii, co to děláš? Já myslel, že mě nemáš rád?“ „Nikdy, Bych tě neodvrhl! Nikdy kdybych o tom věděl, bych to neřekl. Sungmin shii, já.. já se moc omlouvám, ráno jsem si vzpoměl. Na všechno.“ Sungmin se na mě podíval, jako na anděla a já neodolal. Zadíval jsem se do Sungminových očí a potom ho vášnivě políbil. „Miluji tě. A nikdy nepřestanu“ Minie se vesele usmál a polibek mi opětoval. „Taky tě miluji Siwon shii“ . Nakonec jsme zamkli a lehli si na postel. Opatrně jsme se začali svlékat. Nejdřív jsem lehce sundal Miniemu triko a položil ho na polštář. Potom jsem ho začal líbat. Po líci, po šíji. Pomalu jsem se přibližoval k bradavkám, které jsem jemně obtočil jazykem. Byli jsme jako v ráji. Když jsem se blížil dolů, Sungmin mě prudce otočil a šibalsky se usmál. Začal mě rychle vysvlékat a to bez jakéhokoliv opovržení. Nakonec jsem tam ležel celý, jak mě bůh stvořil. „Sungmin shii , já nevěděl, že si tak nadaný“ :P … Opět ten šibalský úsměv. Bože, miloval jsem ten úsměv.. Svíjeli jsme se v oblacích a já nechtěl přestat. Líbali jsme se kdekoliv to šlo, naše vzrušená těla se lehce třela o sebe a mi jsme byli v sedmém nebi. Ale, to rychle pominulo. Sestřička začala silně klepat na dveře a výhružně řvala, ať odemču. Se Sungminem jsme se rychle oblékli a já odemčel. „No to je dost! Myslíte si, že když jste hvězda, že si můžete dělat, co chcete? Vydržte to pár dní a potom se klidně doma zamikejte.“ „Dobře, dobře. Chápu“ Ihned, jak sestra odešla, jsme se se Sungminem začali smát. Po ani ne 10 minutách začali docházet ostatní členové s doktorem, se zprávou, že už můžu jít domů.

Se Sungminem jsme se dali dohromady a po půl roce se rozhodli, oznámit náš vztah ostatním členům Super Junior.

Doufám, že se vám můj příběh líbil. Sungmin a já jsme nadále spolu a moje nepatrná amnézie nikdy nedosáhla odpovědi, z čeho byla projevena.

Choi Siwon, 5.Srpna.2009

to bylo náherný a náhodou jsem si ty dva spolu i dokázala představit byla jsem do toho úplně zažraná nechcšeš ještě něco napsat?

Super senior neobvykla dvojica, ale kupodivu mi nerobilo problem si ich spolu predstavit...velmi pekne napisane

jooo hinaaa fighting!! :D

Ták ... konečně jsem si našla čas a přečetla si to
...vykašlala jsem se na biolu
A bylo to hezké
Jen to mohlo být delší

super senior aj dobré toto XD tohle zabil ae to s tou ztrátou paměti tak to sem měla obavy jak odbyl minnieho ae nakonec to dopadlo dobře což je fajnééééé