Secret Love KangTeuk/EunHae

Dávam sem Secret love, když je o Suju....

DH:Doghae
EH:Eunhyuk
KI:Kangin
ET:Lee Teuk ale tohle asi všichni víte
a tohle __ značí myšlenku

Secret Love

Přibližně v centru velkoměsta Soul stojí menší, dvoupatrový dům. Vněm už asi čtvrtým rokem bydlí 4 dobří přátelé:Donghae, Eunhyuk, Kangin a EeTeuk.

Je kolem 1 hodiny ráno. Lee, nejstarší z nich, sedí ve svém pokoji a kouká na televizi. Je unavený, tak vypnul TV a zachumlal se pod deku. Po chvíli někdo zaťukal na dveře.
ET: ,,Kdo tam je?“
KI: ,,Já, Kangin.“
ET: ,,Tak pojď dál.“
Kangin, jeho nejlepší kamarád, vešel dovnitř.
KI: ,,Ty ještě nespíš?“
ET: „Před chvilkou jsem koukal na televizi.“
KI: „A na co?“
ET: „To je jedno“
Kangin přešel k jeho posteli a sedl si k němu. Lee si položil hlavu na jeho rameno, jak to dělá vždycky, když jsou sami.Kangin si už zvykl. Dokonce byl za to rád.Rád s ním trávil volný čas.Rád slyšel jeho krásný hlas a veselý smích.Bylo mu ho líto, když viděl že je smutný.Ale tohle Lee nevěděl.Kangin se bál mu něco naznačit.
Kangin vzal ovladač a zapnul DVD. Lee zpozorněl a pokusil se mu ho vzít. Ale nepovedlo se.
ET: „Vypni to!“
KI: „Proč? Já se chci jenom podívat, na co ses koukal.“
Na obrazovce se objevila scéna, jak to dělá kluk s klukem.Kangin vykulil oči a pohlédl na Leeho. Lee mu vytrhl ovladač z ruky a vypnul to.
KI: „ Lee….mám otázku.“
Lee se na něj radši ani nepodíval, věděl na co se Kangin zeptá. Už si předem připravil odpověď.
KI: „Ty jsi na kluky?“
ET: „Ne nejsem na kluky a jsem unavenej a chci spát.“vyjel na něj.
Otočil se ke Kanginovi zády a přikryl se až po bradu.
Kangin si jenom povzdechl, zvedl se z postele a se slovy na dobrou noc zhasl a zavřel dveře. Za dveřmi se zastavil, zavřel oči a přemýšlel. Přál si, aby mu Lee řekl, že lhal, a že na kluky je. Ale Lee byl přece jeho nejlepší kamarád, a pokud věděl, tak mu ještě nikdy nezalhal.
Lee ležel v posteli a slyšel jen kroky, jak jde Kangin po schodech dolů. Zadíval se na strop, na kterém se mihotaly světla projíždějících aut. Kdyby Kangin jen věděl, že si při těchhle scénách myslí jen na něj a představuje si, že se jednou budou spolu milovat. Nechtěl musice zalhat, ale co by si pak Kangin o něm myslel? Po chvilce usnul.
RÁNO
Lee ještě spal a ostatní připravovali dole v kuchyni snídani.Kangin si stoupl pod schody a zavolal na Leeho.
KI: „Teukie, pojď dolu, je snídaně.“
DH: „ To ani nemusíš zkoušet, víš, že se takhle nevzbudí.“zavolal z kuchyně Donghae a sedl si s Eunhyukem ke stolu.
Kangin tedy vyběhl schody a zaťukal na dveře. Ticho. Lee ještě spal.
KI: „ Lee….vstávej, je snídaně.“ Zašeptal.
Lee se ani nehnul.
Přidal tedy na hlase.
ET: „Nech mě ještě spát“
KI: „Ne, je snídaně, vždycky snídáme společně.“
ET: „No jo furt“
Kangin už šahal po klice.
ET: „Kangine, počkej chvilku“
KI: „Hmm?“
ET: „Víš, já ti včera lhal. Já…já asi cítím k jednomu klukovi víc, než jenom přátelství“
KI: „Asi ?“
Lee by mu to všechno tak rád řekl, ale prostě to nešlo.
ET: „Já..já si zatím nejsem jistej.
KI: „A kdo to je?“
ET: „ Promiň, ale tohle ti neřeknu“
Kangin věděl, že nemá cenu ho přemlouvat.
Lee nechtěl, aby to někdo věděl, a hlavně ne Donghae. Nikdo nevěděl proč, ale Donghae byl na tohle háklivý. Považoval vztah kluka s klukem za něco moc špatnýho, ba dokonce nechutnýho. Lee se bál že by se teď na něj Donghae koukal jinak a už by nebylo nic jako dřív.
ET: „Kangine? Neřekneš tohle nikomu?“
KI: „Ne neboj, necham si to pro sebe.“
ET: „To jsem rád, nechci aby se to dozvěděla hlavně jedna osoba tady v domě“
Kangin na něj hodil tázavý pohled.
ET: „ To je jedno“
KI: „Tak už se oblíkni a přijď dolu.“ Řekl Kangin a opustil pokoj.

Asi za 5 minut dorazil Lee dolu do kuchyně.
ET: „ Tak co máme dobrýho?“ zeptal se mezitím, co si sedal ke stolu vedle Eunhyuka a Donghaeho. Kangin seděl naproti.
EH: „Vajíčka“ odpověděl Eunhyuk a podal mu talíř.
ET: „Díky“ řekl Lee vesele a pustil se do vajíček. Měl už docela hlad.
KI: „ Koukam, že máš nějakou dobrou náladu“
Lee zívl.
ET: „No trochu, ale moc jsem nespal, půjdu si pak ještě lehnout“
DH: „No to nevim kdy, protože je tady dost práce. Teď po snídani jdeš umejt koupelnu.
ET: „No tak si lehnu po obědě“
KI: „Nezapomeň, že dneska jedeš nakoupit TY“
ET: „No jo já zapomněl.Achjoo…“
Lee se na chvilku zamyslel. Vzpomněl si na svůj sen.Už poněkolikáté se mu zdálo, že se miluje s Kanginem. Nestačilo snad, že se mu o tom pořád zdá, teď na to musí myslet i přes den.
KI: „ Lee….hej Lee…“
Lee sebou trhnul.
KI: „ Si v pohodě?“
ET: „ Jasně že sem“
Byl tak zamyšlený, že si ani nevšiml, že na Kangina tupě civí.
ET: „ Sem nějak mimo, asi nejsem pořádně vyspalý“ a usměje se na ostatní.
Po snídani šel každý něco dělat.Eunhyuk vařil oběd, Donghae šel uklidit pokoje v patře, Lee zaplul do koupelny a Kangin si vzal na starosti obývák. Když mel uklizeno, sedl si na gauč a odpočíval. V hlavě mu pořád zněla věta: Nechci, aby se to dozvěděla hlavně jedna osoba tady v domě.Kangin si povzdechl a začal uvažovat. Lee nechce, aby se to dozvěděla hlavně jedna osoba, takže to bude ta osoba, kterou miluje.Kangin už to být nemůže, ten už to o něm ví, že je Lee na kluky, takže to bude buď Donghae nebo Eunhyuk. Kangin zavřel oči. Po chvilce cítil, jak si k němu někdo sedl na sedačku. Otevřel oči. Vedle seděl Lee ještě s gumovými rukavicemi na rukách.
ET: „ Co bude k obědu? Už to tu začíná pěkně vonět“
KI: „ To nevim, ale bude to za chvilku hotový. Už půjdem do kuchyně“
Po obědě šel Lee nakupovat. Když se vrátil, byly asi 4 hodiny.
EH: „ Cos tam dělal takovou dobu?“
ET: „ Ještě sem se chvilku procházel v parku. Můžu si jít teda lehnout?“
EH: „ Jasně, běž“
ET: „ Hele, kde je Kangin?“
EH: „ Usnul v obýváku, proč?“
ET: „ Jen tak“ a odešel do svýho pokoje. Lehl si do postele a za chvilku usnul.
Asi za 2 hodiny se Kangin vzbudil.Vedle něj na gauči seděl Eunhyuk s Donghaem.
KI: „ Lee už přišel?“
EH: „ Jo, už skoro 2 hodiny spí“
KI: „ Ok, jdu do svýho pokoje, kdybyste mě hledali“
EH: „ Hele, hodil by si cestou Leemu do pokoje koš s jeho vypranym prádlem?“
KI: „ Jasně“

Potichu otevřel dveře a postavil prádlo ke stolu. Opatrně přešel k jeho posteli a sedl si na ní. Lee spokojeně oddechoval. Kangin položil ruku na jeho vlasy a lehce po nich přejel. Lee se ve spánku otočil a nevědomě hodil ruku na Kanginovu nohu. Kangin se zadíval na jeho náramek s nápisem Love. Sundal mu ho z ruky a pohlížel si ho zblízka. Chtěl mu ho vrátit zpátky na ruku, když v tom ho něco upoutalo na zadní straně. Byla tam nějakým ostrým předmětem vyryta písmena K. I. __Že by to byly iniciály a patřily mně? __Najednou se Lee probudil.
ET: „ Kangine…co to děláš s mým náramkem?“
KI: „ Ne...já nic…já si ho jenom chtěl prohlídnout a …“
ET: „ A co?“ řekl naštvaně a posadil se.
KI: „ No chci se tě zeptat…ty vyrytý písmena na zadní straně, to jsou moje iniciály?“
Byla chvíle ticha. Oběma se hlavou honily podobné myšlenky.
KI: __Lee já tě miluju a moc bych chtěl, aby si mi řek, že jsem pro tebe něco víc, než jen kamarád__
ET: __Ani nevíš, jak moc tě miluju a rád bych ti to všechno řek, ale bojim se, že stratim i tvoje přátelství__
Kangin ho pořád hypnotizoval očima.
ET: __Už to v sobě nedokážu držet, musim ti to říct__
ET: „ Já…jo, jsou to tvoje iniciály“
KI: „ Jsem to teda já, koho miluješ?“
Lee kývnul a zadíval se na svojí peřinu, jakoby byla bůhví jak zajímavá. Kangin položil svou ruku na Leeho bradu, zvedl mu hlavu zadíval se mu hluboce do očí. Začal se k němu přibližovat. Už byl tak blízko, že se jejich rty letmo dotkly. Lee uhnul.
ET: „ Co to děláš?“ zašeptal
KI: „ Myslíš to vážně, že mě miluješ?“
ET: „ Jo“
KI: „ Tak proč si uhnul?“
ET: „ Já mam strach“
KI: „ Z čeho?“
Zavřel oči a začal se k němu zase naklánět.
ET: „ Kangine, proč to děláš?“
KI: „ Já na tohle čekal dlouho“
ET: „ Dlouho?“
KI: „ Asi 2 roky, co jsme se poznali, jsem k tobě začal cítit něco víc“
Lee se na něj udiveně podíval.
KI: „ Ty si myslíš, že tě nemiluju, a proto máš strach?“
Lee zase jen přikývl.kangin neváhal, lehce ho opřel o zeď a přisál se mu na rty. Líbali se a připadalo jim to jako věčnost. Kangin zajel rukou Leemu pod tričko. On ji ale chytil a přestal Kangina líbat.
ET: „ Kangine, já mam strach“
KI: „ Pořád?“
ET: „ Teď vím, že mě miluješ, ale já mam strach z něčeho jinýho“
Kangin pochopil. Pohladil Leeho po tváři. Čekal, že uhne, ale Lee jen zavřel oči. Kangin ho zase začal líbat. Pomalu, jemně, vášnivě. Lee cítil tu Kanginovu touhu. Kangin si na něj opatrně sedl a sundal sobě i jemu tričko. Začal ho líbat na krk a rozepínat kalhoty. Kanginovy rty sestupovaly níž a níž. Lee pomalu zapomínal na svůj strach. Uchopil Kanginovu hlavu a směřoval s í k jeho rozkroku. Kangin se na něj podíval. Lee byl opřený o zeď a zhluboka dýchal. Kaním mu stáhl rozeplé kalhoty i s černými boxerkami a začal ho dráždit jazykem. Leemu bylo tak, jak nikdy. Lehl si a začal vzdychat. Cítil, že to každou chvilku přijde.
ET: „ Kangine….“
Víc říct nestihl a jen vydechl. V tom ucítil na krku Kanginovo dech a vzrušeným šeptem se mu ozvalo do ucha:
„ Lee….můžu?“
Lee ani neotevřel oči, jenom polkl a zašeptal:
„ Jo“
Lee ucítil jak bolest, tak vlnu vzrušení. Snažil se nevykřiknout, ale nešlo to. Bolelo to o trochu víc, než očekával. Kangin do něj vniknul a zrychloval. Teď vzdychali oba dva. O tomhle vždycky jenom snili a teď….teď se jejich sny vyplnily. Tohle je nejhezčí večer jejich života. Po chvilce vzrušivých vzdechů ho z něj Kangin vysunul a oba cítili uvolnění. Kangin si lehl vedle Leeho a oba koukali na strop.
KI: „ Lee?“ řekl ještě pořád udýchaně.
ET: „ No?“
KI: „ Miluju tě“ a pohlédl na něj.
ET: „ Já tebe taky, ani nevíš, kolikrát jsem o tomhle jenom snil“ odpověděl s úsměvem.
Kangin se taky usmál a pohladil ho po vlasech. Lee se k němu přitulil a jejich jazyky se zase střetly ve vášnivé hře.
V tom se otevřely dveře a v nich stál Donghae. Myslel, že Lee ještě spí, ale….
DH: „ Lee, mám se zeptat, co chceš k jídl…“ ani nedořekl větu, jelikož se mu naskytl pohled na objímající se a líbající se nahý pár.
Oba se hned posadili. Donghae jenom zamrkal.
DH: „ Vy jste spolu to…?...tamto…?“
Oba se na sebe s úsměvem podívali a propletly si společně prsty svých rukou. Leemu teď bylo jedno co si Donghae o klukách myslí, prostě se zamilovali, a to by snad pochopit mohl.
DH: „ Eunhyuku, pojď sem na chvíli“
EH: „ Co je?“ zůstal stát mezi dveřmi a jenom koukal. Nakonec se usmál.
EH: „ Ať vám to dlouho vydrží“
DH: „ Proč se usmíváš? Vždyť to…no kluk s klukem.“
EH: „ Pojď na chvilku se mou“
DH: „ Proč?“
EH: „ Musim ti něco říct“ vzal Donghaeho za ruku a táhl ho za sebou. Dveře se za nima zavřely.
KI: „ Chceš jít dolu na večeři?“
ET: „ Nemam nějak hlad, ale jestli chceš, tak běž“
KI: „Já taky nemam hlad, a hlavně, chci tu bejt s tebou“
Lee si položil hlavu na jeho rameno.
ET: „ Nechceš tu dneska se mnou spát?“
KI: „ S tebou cokoliv“ a dal Leemu pusu na čelo.

Mezitím Eunhyuk s Donghaem došli dolu do obýváku.
DH: „ Musíš mě pořád držet za tu ruku?“
Eunhyuk jí pustil.
DH: „ Tak co mi chceš, já se chtěl jít vykoupat“
EH: „ No, je to těžký, já ani nevim, jestli ti to mam a říct a ani nevim jak“
DH: „ Proč bys mi to neměl říkat?“
EH: „Protože tě nechci ztratit“
DH: „ Jak ztratit?“ nechápal Donghae
Eunhyuk k němu přistoupil blíž a chytl ho za ruce. Donghae chtěl, aby ho pustil, ale Eunhyuk ho držel pevně a pomalu se k němu začal přibližovat. Donghae ani nevěděl, proč to udělal, ale zavřel oči. Cítil Eunhyukovo chvějící se dech a po chvíli ucítil jeho rty na těch svých. Donghae hned uhnul a otevřel oči, jako by si až teď uvědomil, že mohlo dojít k polibku a odstrčil Eunhyuka od sebe.
DH: „ Copak jste se tu všichni zbláznili?“
EH: „ Pro tebe znamená být blázen, když někoho miluješ?“
DH: „ Ne to ne ale…počkej, ty mě miluješ?“
EH: „ Myslíš, že bych tu jinak s tebou stál a snažil se ti to nějak říct?“
DH: „ Myslel jsem, že když si viděl ty dva spolu, tak si to chtěl jenom zkusit.“
Eunhyuk jenom zakroutil hlavou a probodával ho pohledem.
DH: „ A kdy to začalo?“
EH: „ Co kdy začalo?“
DH: „ No, kdy jsi zjistil, že mě to …?“
EH: „ Že tě miluju?“
Donghae jenom kývnul.
EH: „ Nevím. Nedokážu to takhle říct. Prostě, čím víc času jsem s tebou trávil, pochopil jsem, že tě musím mít pořád na blízku. Vidět tě každej den. Když si nebyl v mojí blízkosti, myslel jsem na tebe. Nenápadně jsem se tě dotýkal, chodil v noci k tobě do pokoje, a několikrát…..“ odmlčel se
DH: „ Co několikrát?“
EH: „ Několikrát jsem tě i políbil, když jsi spal a hladil tě po těle“
Donghae si sedl na gauč a složil hlavu do dlaní.
DH: „ A proč mi to říkáš zrovna dneska?“
EH: „ Bál jsem se toho, co na to řeknou ostatní, ale když vidim jak jsou ti dva spolu šťastní, rozhodl jsem se, říct ti to taky. Už jsem to v sobě nechtěl dál dusit“
Byla chvilka ticha. Donghae vstal a zamířil ke dveřím.
EH: „ Kam jdeš?“
DH: „ Říkal jsem ti, že se chci jít koupat ne?“ a zavřel za sebou dveře.
Eunhyuk tam zůstal stát a koukal na dveře. Pak přešel k sedačce a sedl si na místo, kde před pár vteřinami seděl Donghae. Vzal do ruky polštář, pevně ho objal a na ruku mu ukápla jeho slza.

Donghae se mezitím svlékl, napustil vanu a sedl si do ní. Začal přemýšlet nad tím, co mu Eunhyuk řekl. Nechtěl mu ublížit, byl to jeho kamarád, ale stalo se. Je pravda, že ho má rád, ale nikdy ho nenapadlo, že by ho Eunhyuk mohl milovat.Eunhyuk je hezký kluk, má hezký obličej, postavu a hlavně upřímné srdce. Je mu s ním sice dobře, ale je to prostě jenom kamarádství, nebo snad ne? Eunhyuk ho chtěl mít pořád na blízku. Dělal věci, které by se ani nikdy nedozvěděl, kdyby mu to Eunhyuk dneska všechno neřek. A tohle Donghae nedělal. Najednou si na něco vzpomněl. Stalo se to asi před 2 lety.
- Bylo něco kolem 1 hodiny ráno. Všichni už spali, akorát Donghae ještě ne. Koukal v obýváku na televizi. Eunhyuk se asi před 5 hodinami vrátil ze 14 denního pobytu v Číně, kde byl navštívit svoje rodiče, kteří tam bydleli. Od té doby co přijel, spal jako dřevo. Donghae už také cítil únavu, tak vypnul televizi a vyrazil do postele. Nechtěl zbytečně svítit, tak šel po tmě. Až když došel k posteli, uvědomil si, že není ve svým pokoji, ale že omylem vešel k Eunhyukovi. Chtěl se mu omluvit, ale on spal tvrdě. Protože byl Donghae hodně unavený, sedl si k němu na postel. Zívl a podíval se na Eunhyuka. Ten se ve spánku pohnul, a Donghae si všiml, že teď Eunhyukova ruka leží jen pár centimetrů od té jeho. Chvilku se na ní díval a pak se kouknul na Eunhyuka jestli pořád spí. Spal opravdu tvrdě. Vzal teda jeho ruku a pevně ji stiskl v té své. Tou druhou mu odkryl vlasy z čela. Pořád tam jen tak seděl, a pozoroval ho. Po chvilce usnul. Když se vzbudil, zjisti, že leží Eunhyukovi na nohou a pořád drží jeho ruku. Trochu mu poslintal peřinu. Zvedl se tedy a protáhl se. Pěkně ho bolelo za krkem. Koukl se na hodinky. „To už jsou 4? Musim jít spát k sobě“ řekl potichu. Ještě se na posledy na Eunhyuka podíval, usmál se a odešel. –

Ale to přece nebyla láska, bylo to přátelství. Dlouho se neviděli, a jemu se jenom stýskalo, nic víc.
Proč ale, když věděl, že ho před chvilkou chtěl Eunhyuk políbit, proč zavřel oči a čekal? Nemusel to udělat, ale v tu chvíli chtěl.
Donghae měl teď v hlavě zmatek. Ale najednou si vzpomněl, proč se mu od jistýho okamžiku zhnusili kluci.

V tom někdo zaklepal na dveře koupelny.
DH: „ Dále“
Ve dveřích stál Eunhyuk, oči měl červený od pláče.
EH: „ Promiň, jdu si jenom pro pyžamo, neboj, nedívám se“
DH: „ Ne to je dobrý, mě to nevadí. Počkej chvilku a pojď blíž“
Eunhyuk se opatrně přiblížil. Donghae si ve vaně stoupl. Eunhyukovi přišlo trapný, že před ním stojí Eunhyuk nahý a tak se radši otočil zády.
EH: „ Tak co potřebuješ?“
Donghae ho chytil za ruku, otočil čelem, a přitáhl k sobě. Podíval se mu zhluboka do očí.
EH: „ Donghae… co to?“
Donghae přitiskl svůj mokrý ukazováček na jeho rty, Eunhyuk zmlkl a Donghae ho políbil. Eunhyuk byl celý mokrý. Voda z Donghaeho vlasů kapala na jejich rty. Donghae se najednou od něj odtáhl.
DH: „ Eunhyuku, já bych ti teď chtěl říct, proč jsem tak nenáviděl už i jenom pomyšlení na kluky“
Eunhyuk kývl a Donghae začal.
DH: „ Bylo to přibližně před 2 lety. Víš, jak jsi přijel z Číny.“
Eunhyuk zase jenom přikývl.
DH: „ Tak jsem se hned ten druhý den jel podívat k rybníku, jak je na kraji města. Moc lidí tam nechodí a já si řekl, že si zaplavu. Svlékl jsem se a skočil do vody. Nebyl tam nikdo, kromě jednoho staršího chlápka. Nevěděl jsem proč, ale pořád mě sledoval. Radši jsem ho ignoroval, ale najednou se vynořil z vody přímo přede mnou. Pevně mě chytil, a já se mu nedokázal bránit. Byl vyšší a silnější než já. Odtáhl mě na břeh a chtěl mě to…“ odmlčel se. Když viděl, že na něj Eunhyuk jenom kouká, pokračoval.
„ Zacpal mi pusu ňákým kapesníkem, abych nekřičel. Už jsem pomalu začínal cítit bolest, když v pravou chvíli přišli nějací lidé a viděli to. Ten chlap hned utekl. Ti lidé mi pomohli vstát a přinesli mi oblečení, které bylo na druhém břehu. Pak radši odešli a já tam zůstal sedět, a byl jsem rád aspoň za to, že se tam ti lidé objevili a tomu chlapovi se to nepovedlo. Stejně se na to nedalo zapomenout a od té doby mi to nahánělo hrůzu. Už bych to nikdy nechtěl zažít znova.“
Podíval se na Eunhyuka.
DH: „ Myslím, že si to ve mně dneska dokázal nějak zlomit a já…. Já bych teď chtěl tady být s tebou.“
EH: „ Proč chceš? Miluješ mě?“
DH: „ Já… asi jo. Já myslel, že jsi kamarád, ale možná jsi něco víc“
EH: „ Možná?“
Donghae ho objal. Cítil, jak je mu s ním dobře“
DH: „ Ne možná…. Ale určitě“ zašeptal mu do ucha.
Chvíli tam oba stáli v těsném objetí, se zavřenýma očima a užívali si ten krásný pocit. Pocit, kde jeden našel druhého.
Eunhyuk začal jemně sát kapky z Donghaeho krku a ramen a něžně ho hladil po zádech. Donghae ucítil Eunhyukovo prsty, jak mu sjíždí po hrudi k pupíku, a ještě níž. Donghae se podíval dolu na Eunhyukovo ruku. Eunhyuk byl šťastný. Teď měl Donghaeho u sebe a byl připravený se s ním milovat. Donghae byl v sedmém nebi. Byl rád, že mu Eunhyuk pomohl překonat ten odpor a strach.
Eunhyuk ho vzal do ruky. Donghae přivřel oči vzrušením. Eunhyuk začal jazykem kroužit po jeho bradavkách a pomalu mu sjížděl jazykem po mokrém těle. Donghae cítil velký tlak. Nahlas zasténal a najednou úplné uvolnění. Eunhyuk se jen šťastně usmál. Svlékl se a stoupl si k němu do vany. Pomalu si k sobě Donghaeho otočil zády a…..oba nahlas sténali.
Mezitím Lee s Kanginem leželi vedle sebe v Leeho posteli.
KI: „ Lee, neslyšíš něco?“
Lee se jen zasmál a řekl:
„ Myslím, že dneska je šťastný ještě někdo jiný, než jen my dva“
Kangin se usmál a ve vzájemném objetí usnuli.

KONEC

Krásný,fakt že jo ale...hmmm chybí ti tam rozepsání určité části xDDD hmm jako jen sténali..hm a jako..jako..hm xDDD

hej tk to je brutální xD
chtělo by to ještě FF na HanChul a RyeoSung co vy na to? ^^ xD

kyasurin napsal:hej tk to je brutální xD
chtělo by to ještě FF na HanChul a RyeoSung co vy na to? ^^ xD

ted jsem dopsala na KyuMin takže to sem přepíšu a jinak mě napadlo že takhle udělam na každej pár Sujuale bohužel ten zbytek vychází na 3 ale tak tam bude jedna trojka no.. ale jinak na to nemam nějak nápady....

jee tak to se moooc hodně těším mě to nějak začalo bavit to číst XD

wau 0_o fakt moc pěknýýýý !!

mg proč sme tu všichni tací uchyláci?

Mně se yaoi líbí a doufám, že nejsem úchyl:) Prostě mi v některých ohledech přijde vztah kluka s klukem dokonalejší než normální hetero vztah, (tím samozřejmě nechci říct, že když chodí kluk s holkou, tak že nemůžou mít pěknej vztah...). Jinak k povídce nemám slov, byla prostě úžasná...

Jestli seš úchyl? xD ...
Hmmm to se nedá tak jednoznačně určit :D
Ale většina lidí tu sdílí stejný názor jako ty

Já myslím, že jsem:)
Ale že mě zajímají tyhle věci, ví jen málo lidí (pár kámošů a tak....) Moje mamka to taky ví a respektuje, ale třeba u táty bych se s pochopením nesetkala...

No tak u mě to ví asi všichni kamarádi :D:D
Dokonce jsem jich pár k tomu taky zatáhla :D:D
Ale co už :D

Celkem ti závidím, že máš tak chápavý kamarády... Asi je přece jenom znát, že Vy to berete už zase trochu líp než naše generace...

V tom máš pravdu
Tolerance je hezká věc

Wow^^tak tohle se me fákt líbylo xD bože je jsem uchylak xD no co a jsem nato pyšna xDjinak moc moc povedeny jen tak dál^^

to vyznání bylo tak hezký ae jak ho hae odbyl bylo pěkně kruté nejraději bych mu zakroutila krkem ae to v tý koupelně bylo tak úžasné že si to hned u mě napravil

to vyznání bylo tak hezký ae jak ho hae odbyl bylo pěkně kruté nejraději bych mu zakroutila krkem ae to v tý koupelně bylo tak úžasné že si to hned u mě napravil